Netečnost či nezájem o okolní svět může být znamením, že se u člověka později objeví demence. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnily stránky Alzheimer's & Dementia: The Journal of the Alzheimer's Association.
Demence představuje zásadní problém veřejného zdraví. V současnosti globálně postihuje asi 50 milionů lidí a podle odhadů bude počet nemocných dál narůstat. Jenom v Česku se tento typ mozkových poruch týká více než 150 tisíc osob.
Lékaři rozlišují několik jejích druhů, patří mezi ně například Alzheimerova nebo Huntingtonova choroba. Většina z těchto nemocí přitom není v současnosti léčitelná, je však možné jejich postup zastavit či alespoň zpomalit, z toho důvodu je klíčová včasná diagnóza.
V nové studii se vědci pokusili předpovědět demenci dříve, než u pacientů plně propukne. Konkrétně se zaměřili na frontotemporální demenci (FTD), která se projevuje mimo jiné také apatií.
Apatie jako varovný signál
Celkem měl výzkumý tým k dispozici 600 lidí. Polovina z nich disponovala vadným genem, který FTD způsobuje. Druhou sledovanou skupinu tvořili příbuzní těchto dobrovolníků, kteří však danou mutaci neměli. Vědci pak během dvou let oběma zmiňovaným skupinám celkem třikrát skenovali mozky, měřili u nich míru apatie a různé kognitivní funkce.
Výsledky následně ukázaly, že lidé s předpoklady pro vznik FTD vykazovali známky apatie již roky před tím, než lékaři očekávali, že se u nich nemoc rozvine. „I když se na začátku účastníci s genetickou mutací cítili dobře a žádné jiné příznaky neměli, vykazovali vyšší úroveň apatie než jejich příbuzní, kteří danou mutaci neměli, “ poznamenal jeden z autorů studie Rogier Kievit z University of Cambridge.
Míra apatie také předpovídala pozdější kognitivní problémy. „Také jsme zaznamenali místní zmenšení mozku v oblastech, které podporují motivaci a iniciativu, a to mnoho let před očekávaným nástupem příznaků,“ uvedla další spoluautorka výzkumu Maura Malpettiová z University of Cambridge. Rychleji se pak netečnost i poznávací schopnosti zhoršovaly u starších účastníků výzkumu.
Studie nicméně s sebou nese některá úskalí. Například nezkoumala běžnou populaci, ale zaměřila se na apatii u lidí s vyšším rizikem vzniku zmiňované choroby. Žádný osamocený příznak navíc nenaznačuje demenci.
Kromě toho apatie u lidí může vznikat z různých příčin. Lékaři by však přesto podle autorů studie měli brát v potaz, že zvláště u těch pacientů, v jejichž rodině se nemoc vyskytuje, by netečnost mohla být varovným signálem.
