Biologové tvrdí, že objevili neznámý druh velryby. Pozornosti unikala v hlubinách

Vědci pracující u západního pobřeží Mexika oznámili, že tam objevili doposud neznámý druh velryby, velké vorvaňovce. Kytovci údajně vzhledem ani zvukovými signály neodpovídají popsaným druhům.

K objevu došlo před týdnem a popsali ho experti spolupracující s neziskovou společností Sea Shepherd Conservation Society. Pozorovali tři vorvaňovce nedaleko ostrovů San Benito, které se nacházejí asi 500 kilometrů od amerického pobřeží.

Vědce zaujalo, že akustický signál, který velryby vydávají, neodpovídá ničemu, co bylo zatím v této oblasti pozorováno a zaznamenáno. Přírodovědcům se podařilo získat fotografie těchto tří kytovců a také dlouhý záznam zvuků, které vydávaly – na to využili podvodní mikrofony. 

Autoři zprávy sice zatím nemají v rukou jasný důkaz v podobě DNA, ale jsou přesvědčení, že pozorovaní tvorové jsou novým druhem velryby, který věda ještě nezná. Chtějí to potvrdit dalším studiem zvířat, klíčové přitom bude úspěšně odebrat genetické vzorky, které by se daly porovnat se vzorky v databázích.

„Pozorovali jsme něco úplně nového, něco, co jsme v této oblasti neočekávali. Něco, co vzhledem ani zvukově neodpovídá čemukoliv, co známe,“ uvedl jeden z hlavních autorů výzkumu Jay Barlow. „Úplně mi běhá mráz po zádech, když si pomyslím, že bychom mohli dokázat něco, o čem si většina lidí myslí, že je nemožné, tedy najít velkého savce, který je vědě naprosto neznámý,“ dodal oceánolog.

Jedinečná zvuková stopa i vzhled

Každý druh velryby vysílá pod vodou jedinečný akustický signál a biologové mají tyto zvuky popsané v databázích. Ale zachycený hlas nebyl nikdy předtím zaznamenán – jeho vzorec se nenašel v žádném ze souborů. Navíc i první analýzy vzhledu a vlastností těchto vorvaňovců naznačují, že se jedná o nový druh.

Možná nový druh vorvaňovce
Zdroj: Sea Shepherd

„Objev nového druhu vorvaňovce dokazuje, kolik záhad ještě zbývá odhalit v oceánech, za jejichž obranu bojují naši kapitáni, posádky i partneři,“ řekl Peter Hammarstedt z neziskové organizace Sea Shepherd.

Pozorovaní vorvaňovci patří mezi kytovce, kteří by opravdu mohli lidem dlouhou dobu unikat. Jde o středně velké kytovce s typickým „zobákem“, tedy dlouhými, výrazně protaženými čelistmi. Měří až 12 metrů a živí se zejména rybami a hlavonožci v mořských hlubinách. Vydrží tam extrémně dlouho, právě vorvaňovci drží rekordy v délce doby, na jakou umí zadržet dech.

Díky kombinaci těchto vlastností se s lidmi setkávají jen výjimečně. Na hladinu se vynoří jen na několik desítek minut, aby tam doplnili zásoby vzduchu, a pak opět mizí stovky i tisíce metrů pod vodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...