„Očkování proti koronaviru zatím neřešíme,“ hlásí nemocnice. Čekají na konkrétní pokyny

Řada českých nemocnic se na očkování proti koronaviru ještě nezačala připravovat.  Podle jejich zástupců jim totiž chybí detailní pokyny od státu. Na nedostatek informací přitom poukazují také praktičtí lékaři. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by očkování mohlo začít v rozmezí šesti až osmi týdnů poté, co Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vakcínu schválí.

První vakcína proti covidu-19 pro použití v Evropské unii by mohla být schválena 29. prosince, uvedl ve čtvrtek Blatný. V rámci příprav na očkování vláda v pondělí přijala vakcinační strategii, podrobnější prováděcí předpis chce mít do Vánoc.

Dokument počítá s dodávkou očkovací látky pro milion lidí v prvním čtvrtletí roku 2021, ve druhém pro 2,62 milionu lidí, ve třetím pro 2,42 milionu lidí a ve čtvrtém pro 382 tisíc lidí. Další dávky budou dostupné v roce 2022, Česko je má předběžně objednané od několika dodavatelů. Celkem by mělo být asi pro 6,9 milionu lidí. 

Očkování bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a bude dobrovolné. První na řadu přijdou podle plánu lidé nad 65 let a mladší nemocní s vážnými chorobami. Jen seniorů je podle poslední statistické ročenky přes 2,13 milionu, tvoří tak pětinu obyvatel republiky. Dříve než ostatní zájemci mají dostat vakcínu také zdravotníci z vybraných oddělení, kteří jsou více ohrožení, poté ostatní zdravotníci, zaměstnanci v sociálních službách a kritické státní infrastruktuře.

Nejdříve se bude látka aplikovat v očkovacích centrech nemocnic, kterým můžou pomáhat i mobilní očkovací týmy. Až bude k dispozici vakcína, kterou bude možné skladovat v běžné ledničce, začnou proti koronaviru očkovat i praktičtí lékaři.

Koordinátor, který bude mít vakcinaci na starosti, Zdeněk Blahuta, v úterý pro Hospodářské noviny mimo jiné uvedl, že nevidí důvod, proč by se očkování nedalo do 250 až 270 dnů stihnout. „Což je méně než rok,“ řekl. 

Nemocnicím zatím chybí informace

Nemocnice zatím ovšem nedostaly podrobné pokyny, co mají chystat. Řada z nich tak s přípravou na vakcinaci ještě nezačala. „Očkování zatím neřešíme,“  uvedla například mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Dana Lipovská. Vakcinací se zatím nezaobírala ani zdravotnická zařízení zřizovaná Pardubickým krajem či například břeclavská nemocnice. 

„Jsme v přípravné fázi, ale zatím k tomu máme málo informací,“ sdělila mluvčí Fakultní nemocnice v Motole Pavlína Danková. Podobně se vyjádřil také mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. „K očkování nemáme zatím podrobnější informace,“ poznamenal.

Na oficiální instrukce od státu čekají také jihočeské nemocnice. „Nelze se rozhodovat na základě mediálních informací. Nedisponujeme ani českým souhrnem údajů o léčivém přípravku (SPC) žádné z mediálně probíraných vakcín. Možných diskutovaných scénářů očkování s různými dopady na nemocnici je tolik, že v tuto chvíli nejde předvídat, jaký bude v České republice nakonec zvolen,“ vyjádřila se jejich mluvčí Iva Nováková.

Na nedostatek informací si v neposlední řadě stěžují i praktici. „Nikdo nic neví, zatím se vše piluje,“ poznamenala Monika Richterová ze sekretariátu Sdružení praktických lékařů ČR.

Některá zdravotická zařízení, která mají očkovací centra, naopak hlásí, že jsou na začátek očkování připravena. Jednou z nich je podle svého mluvčího Adama Fritschera Fakultní nemocnice Olomouc. I podle něj je nyní krok na straně ministerstva. „Čekáme na prováděcí instrukce,“ dodal. Očkovacím centrem disponuje také plzeňská fakultní nemocnice. To má na vakcinaci proti koronaviru kapacity, poznamenala mluvčí Gabriela Levorová. 

Na zřízení takového střediska se v těchto dnech připravuje například Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Velikost i umístění je závislé na predikci zájmu občanů a technických a prostorových možnostech,“ uvedla Tereza Romanová z tiskového oddělení. Dodala, že řada záležitostí, které s přípravami na očkování souvisí, je v diskuzi. Na zřízení očkovacích center se chystá také Krajská zdravotní, která provozuje nemocnice v Ústeckém kraji. „Společnost pro ně již objednala 12 tisíc dávek vakcín,“ uvedl tamní náměstek pro řízení zdravotní péče Tomáš Hrubý.

V první fázi se bude očkovat také na Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Vakcinace proti covidu-19 tam bude probíhat podobně jako očkování proti chřipce v jejich závodní ordinaci. Přípravy prý probíhají nerušeně. 

Z plánu na vakcinaci proti koronaviru jsou zatím vyloučena soukromá očkovací centra. Ta jsou podle jednatelky Střediska očkování a cestovního lékařství Aleny Lukešové rozhořčená. Lukešová nechápe, proč také nemohou provádět hrazené očkování, když mají potřebné vybavení i odborníky.

Nejasnosti kolem způsobu uchovávání

Nejistota mezi nemocnicemi panuje kvůli způsobu, jak vakcíny uchovávat. Například látka Pfizeru-BioNTechu, kterou se tento týden začalo očkovat ve Velké Británii, vyžaduje velmi nízké teploty. Na skladování většího množství dávek tak není v současnosti podle svého mluvčího Vladislava Podrackého připravená například karlovarská nemocnice. „To je ta první věc, kterou bychom museli řešit,“ řekl. Také příbramská nemocnice v případě potřeby bude muset mrazicí zařízení dokoupit. 

SZÚ se na tento scénář už podle svého ředitele Pavla Březovského připravil. „Jsme domluveni s dodavatelem chladicího media o pravidelných dodávkách chladiva tak, aby nedošlo ke znehodnocení vakcíny v čase skladování,“ nastínil.

Některé nemocnice s nutností pořizovat nová mrazicí zařízení nepočítají. „Na základě informací, které máme, předpokládáme, že budou látky dodávány v takovém obale, který zajistí potřebnou teplotu,“ uvedla k záležitosti mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hana Kopalová.

Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula v té souvislosti připomněl, že v první fázi se do Česka mnoho vakcín nedostane a nehrozí tak, že by nemocnice nedokázaly množství očkovací látky skladovat. Zajistit, aby se vakcíny nekazily, podle něj bude i v zájmu výrobce. 

V Británii se už očkuje, Německo zřizuje centra

S očkováním už tento týden začala Velká Británie. Vakcinaci látkou vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech schválila tamní vláda minulou středu. Jako první byla naočkována devadesátiletá žena ze Severního Irska. Vakcinační centra v Británii chtějí nejdříve očkovat osoby starší 80 let a zdravotnický a pečovatelský personál. 

Na vakcinaci se intenzivně připravuje mimo jiné sousední Německo. Tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn vyzval tento týden spolkové země, aby dokončily výstavbu očkovacích center do poloviny prosince. Například Berlín, jakmile bude mít k dispozici vakcínu, chce do tří až čtyř týdnů naočkovat 450 tisíc lidí. Zájemce o vakcínu, která nebude povinná, stráví v očkovacím centru 70 minut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...