Čína rozsvítila své umělé Slunce. Tokamak je cestou k čisté fúzní energii

Čína na začátku prosince úspěšně spustila tokamak – fúzní reaktor jménem HL-2M. Toto zařízení by mělo dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia a v pozemských podmínkách vytvořit obdobu „nového Slunce“. Cílem je výroba levné a ekologické energie.

Spuštění největšího a nejpokročilejšího čínského fúzního reaktoru v pátek 4. prosince je podle čínských médií obrovskou šancí otevřít cestu k čistému a udržitelnému zdroji energie.

„Vývoj zařízení, které vyrábí energii fúzí, je nejen způsobem, jak vyřešit čínské strategické energetické potřeby, ale také má zásadní význam pro budoucí vývoj čínské energetiky i ekonomiky,“ uvedl vládní list People's Daily.

Zařízení budoucnosti

Tokamak je spojený s vlastním výzkumným zařízením; vznikl ve městě Čcheng-tu, metropoli provincie S'-čchuan. Celá instalace trvala několik let, podle čínských médií proběhla bez problémů.

Jedná se vlastně o vylepšení a zásadní úpravu staršího tokamaku HL-2A na modernější zařízení HL-2M, které by mělo být schopné lépe, kontrolovaně a účinněji vytvářet extrémně horké plazma o teplotě 150 a možná dokonce až 200 milionů stupňů Celsia, uvedl šéf projektu Duan Xuru. V jádru Slunce je přitom teplota „jen“ asi 15 milionů stupňů Celsia.

Spuštění tohoto tokamaku je výsledkem 14 let práce – první menší verzi Čína spustila již roku 2006. Současná plná verze by ale neměla pracovat izolovaně – vedení projektu chce intenzivně spolupracovat s „větším bratrem“, nejsilnějším termonukleárním reaktorem ITER, který vzniká ve Francii a měl by být po řadě komplikací a zpoždění dokončený roku 2025.

3 minuty
Události ČT: Tokamak ITER postoupil do další fáze
Zdroj: ČT24

Jde o vůbec nejdražší vědecké zařízení na Zemi – dražší je už jen Mezinárodní vesmírná stanice, která je ale mimo planetu. ITER je složený z deseti milionů částí a celkem je třikrát těžší než Eiffelova věž. Celkové náklady na jeho stavbu překročí 22,5 miliard eur.

Energie „zdarma“ nemusí být jen sen

Energii z hmoty lze získávat dvěma způsoby. Prvním je štěpení těžkých atomů, které však produkuje radioaktivní odpad a je ohroženo nedostatkem paliva.

Druhý způsob je založen na slučování lehkých jader s minimální produkcí odpadu. Jde o reakci, která se vyskytuje ve vesmíru, například ve hvězdách. Nevzniká při ní žádný radioaktivní odpad ani oxid uhličitý – pokud by se lidstvu podařilo tuto technologii ovládnout, vyřešilo by to většinu problémů, od klimatické změny přes nedostatek ropy až po znečištění ovzduší.


Termojaderná fúzní reakce v tokamacích sice už byla předvedena, například na tokamaku JET v Anglii. Problém v jejím využití pro energetiku ale spočívá v tom, že v současných tokamacích je třeba dodat do zařízení více energie, než kolik je vyprodukováno. Tento poměr by se měl zlepšovat s rostoucími rozměry zařízení, kdy ovšem zase narůstají mnohé jiné technologické problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 10 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 16 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 18 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 19 hhodinami
Načítání...