Sloni za horkého dne přijdou o dvě plné vany vody, spočítali vědci. Oteplování pro ně znamená hrozbu

Podle nové studie publikované v Royal Society Open Science mohou sloni za teplého počasí přijít až o deset procent veškeré vody, kterou mají v těle. To odpovídá téměř dvěma naplněným vanám a jde tak o nejvyšší ztrátu vody, kterou kdy vědci u suchozemského zvířete zaznamenali.

V rámci výzkumu tým pod vedením bioložky Corinne Kendallové pozoroval v zoologické zahradě v Severní Karolíně pět slonů afrických.

Během tří let jim celkem šestkrát podali deuterium – neškodnou těžší formu vodíku, kterou lze běžně najít v tělesných tekutinách zvířat. Několik dní poté vědci slonům odebírali krev, aby zjistili, kolik deuteria jim v těle ještě zbývá. Díky tomu získali představu, jak rychle zvířata vodu z těla vylučují.

Až sedm a půl procenta tělesné hmotnosti

Výsledky byly podle Kendallové nečekané. Při nízkých teplotách, které se pohybovaly v rozmezí od šesti do 14 stupňů Celsia, přišli sloni v průměru o 325 litrů vody denně. Když ale teploměr ukazoval kolem 24 stupňů, ztráta byla průměrně 427 litrů, a někdy dokonce dosáhla až 516 litrů.

To představuje až deset procent veškeré vody, kterou má slon v těle, a až sedm a půl procenta jeho celkové hmotnosti. Jedno ze zvířat přitom podle spoluautorky studie Rebeccy Rimbachové z Duke University  ztratilo během tohoto krátkého období téměř devět procent své hmotnosti. 

Hrozba konfliktů o zdroje

Protože zvířata neustále doplňují ztracené tekutiny pitím, jídlem a metabolickými procesy, jejich čistá denní ztráta by byla nižší. Celkově musí sloni pít alespoň každé dva až tři dny, aby se vyhnuli „potenciálně nebezpečné úrovni dehydratace,“ dodala Rimbachová.

Podle Kendallové jsou výsledky překvapivé. „A to především když vezmeme v potaz, že se jedná o zvířata, která se přizpůsobila životu v africké savaně,“ řekla. 

Spolu s rostoucí globální teplotou budou divocí sloni potřebovat stále větší množství vody, upozorňují odborníci. Ta ale současně kvůli stejným příčinám bude mnohem vzácnější. Experti očekávají, že by v budoucnu mohlo docházet k častějším a silnějším konfliktům o vodu mezi divokými slony a lidmi.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 16 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 19 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
před 22 hhodinami

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
23. 4. 2026
Načítání...