Sloni za horkého dne přijdou o dvě plné vany vody, spočítali vědci. Oteplování pro ně znamená hrozbu

Podle nové studie publikované v Royal Society Open Science mohou sloni za teplého počasí přijít až o deset procent veškeré vody, kterou mají v těle. To odpovídá téměř dvěma naplněným vanám a jde tak o nejvyšší ztrátu vody, kterou kdy vědci u suchozemského zvířete zaznamenali.

V rámci výzkumu tým pod vedením bioložky Corinne Kendallové pozoroval v zoologické zahradě v Severní Karolíně pět slonů afrických.

Během tří let jim celkem šestkrát podali deuterium – neškodnou těžší formu vodíku, kterou lze běžně najít v tělesných tekutinách zvířat. Několik dní poté vědci slonům odebírali krev, aby zjistili, kolik deuteria jim v těle ještě zbývá. Díky tomu získali představu, jak rychle zvířata vodu z těla vylučují.

Až sedm a půl procenta tělesné hmotnosti

Výsledky byly podle Kendallové nečekané. Při nízkých teplotách, které se pohybovaly v rozmezí od šesti do 14 stupňů Celsia, přišli sloni v průměru o 325 litrů vody denně. Když ale teploměr ukazoval kolem 24 stupňů, ztráta byla průměrně 427 litrů, a někdy dokonce dosáhla až 516 litrů.

To představuje až deset procent veškeré vody, kterou má slon v těle, a až sedm a půl procenta jeho celkové hmotnosti. Jedno ze zvířat přitom podle spoluautorky studie Rebeccy Rimbachové z Duke University  ztratilo během tohoto krátkého období téměř devět procent své hmotnosti. 

Hrozba konfliktů o zdroje

Protože zvířata neustále doplňují ztracené tekutiny pitím, jídlem a metabolickými procesy, jejich čistá denní ztráta by byla nižší. Celkově musí sloni pít alespoň každé dva až tři dny, aby se vyhnuli „potenciálně nebezpečné úrovni dehydratace,“ dodala Rimbachová.

Podle Kendallové jsou výsledky překvapivé. „A to především když vezmeme v potaz, že se jedná o zvířata, která se přizpůsobila životu v africké savaně,“ řekla. 

Spolu s rostoucí globální teplotou budou divocí sloni potřebovat stále větší množství vody, upozorňují odborníci. Ta ale současně kvůli stejným příčinám bude mnohem vzácnější. Experti očekávají, že by v budoucnu mohlo docházet k častějším a silnějším konfliktům o vodu mezi divokými slony a lidmi.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...