Nová studie naznačuje, že pokud člověk prospí jen polovinu noci, ztrácí jeho mozek schopnost vypořádat se se vzpomínkami, které souvisejí se strachem. To pak může vést k větší náchylnosti k úzkostem nebo posttraumatickým stresovým poruchám. Výzkum publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.
Spánek je pro lidské zdraví velmi důležitý. Mimo jiné upevňuje a zpracovává lidské vzpomínky a již delší dobu je známé, že jeho nedostatek narušuje paměť a schopnost učení. Nový výzkum se zaměřil na to, jak tato spánková deprivace ovlivňuje schopnost lidského těla vypořádat se se strachem.
Vědci pod vedením Anne Germainové z Pittsburghské univerzity a Edwarda Pace-Schotta z Harvard Medical School and Massachusetts General Hospital měli k dispozici celkem 150 zdravých dospělých dobrovolníků. Ty ve spánkové laboratoři rozdělili do tří skupin. První z nich spala normální dobu, druhá jen půlku noci a třetí nespala vůbec.
Barvy a elektrické šoky
Následující ráno pak výzkumníci pomocí funkční magnetické rezonance zjišťovali, jak se tyto tři skupiny dokáží vyrovnat s nepříjemnými zážitky z předchozího večera. Před spaním totiž dobrovolníkům vědci ukazovali tři barvy, z nichž dvě byly spojeny s mírným elektrickým šokem. Hned poté negativní zážitek experti „napravili“ tím, že po jedné z původně „nebezpečných“ barev elektrický šok již nepřicházel.
Ranní zopakování experimentu následně ukázalo, že skupina, která za sebou měla normální spánek, reagovala odlišně než lidé, kteří prospali pouze půlku noci. „Jejich mozky vykazovaly největší aktivitu v těch oblastech, které jsou spojené se zpracováváním strachu. V místech spojených s kontrolou emocí byla zase činnost nejnižší,“ uvedl Pace-Schott.
Vědce přitom překvapilo, že lidé, kteří nespali vůbec, vykazovali v daných částech mozku podobnou aktivitu jako skupina s normálním spánkem. To naznačuje, že nedostatečná doba spánku může být v tomto ohledu horší než vůbec žádná. Autoři totiž předpokládají, že pokud lidé spí pouze část noci, nenastane u nich takzvaná REM fáze, která je důležitá pro upevnění paměti.
Zdravotníci či vojáci jako ohrožená skupina
„Tato studie nám poskytla nové poznatky o tom, jak spánková deprivace narušuje běžné mechanismy, které člověku pomáhají vyrovnat se se strachem. Potenciálně tak zvyšuje náchylnost k posttraumatickým stresovým poruchám,“ poznamenal Cameron S. Carter z časopisu Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.
Mezi lidi, kteří běžně spávají krátce či přerušovaně, se přitom často řadí zdravotníci či vojáci, podotýkají autoři studie. „Naše zjištění naznačují, že právě tyto skupiny mohou být v tomto ohledu zvláště zranitelné,“ dodal Pace-Schott.
