Lidé s nedostatkem spánku mohou častěji trpět úzkostmi, tvrdí vědci

Nová studie naznačuje, že pokud člověk prospí jen polovinu noci, ztrácí jeho mozek schopnost vypořádat se se vzpomínkami, které souvisejí se strachem. To pak může vést k větší náchylnosti k úzkostem nebo posttraumatickým stresovým poruchám. Výzkum publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.

Spánek je pro lidské zdraví velmi důležitý. Mimo jiné upevňuje a zpracovává lidské vzpomínky a již delší dobu je známé, že jeho nedostatek narušuje paměť a schopnost učení. Nový výzkum se zaměřil na to, jak tato spánková deprivace ovlivňuje schopnost lidského těla vypořádat se se strachem.

Vědci pod vedením Anne Germainové z Pittsburghské univerzity a Edwarda Pace-Schotta z Harvard Medical School and Massachusetts General Hospital měli k dispozici celkem 150 zdravých dospělých dobrovolníků. Ty ve spánkové laboratoři rozdělili do tří skupin. První z nich spala normální dobu, druhá jen půlku noci a třetí nespala vůbec.

Barvy a elektrické šoky

Následující ráno pak výzkumníci pomocí funkční magnetické rezonance zjišťovali, jak se tyto tři skupiny dokáží vyrovnat s nepříjemnými zážitky z předchozího večera. Před spaním totiž dobrovolníkům vědci ukazovali tři barvy, z nichž dvě byly spojeny s mírným elektrickým šokem. Hned poté negativní zážitek experti „napravili“ tím, že po jedné z původně „nebezpečných“ barev elektrický šok již nepřicházel. 

Ranní zopakování experimentu následně ukázalo, že skupina, která za sebou měla normální spánek, reagovala odlišně než lidé, kteří prospali pouze půlku noci. „Jejich mozky vykazovaly největší aktivitu v těch oblastech, které jsou spojené se zpracováváním strachu. V místech spojených s kontrolou emocí byla zase činnost nejnižší,“ uvedl Pace-Schott.

Vědce přitom překvapilo, že lidé, kteří nespali vůbec, vykazovali v daných částech mozku podobnou aktivitu jako skupina s normálním spánkem. To naznačuje, že nedostatečná doba spánku může být v tomto ohledu horší než vůbec žádná. Autoři totiž předpokládají, že pokud lidé spí pouze část noci, nenastane u nich takzvaná REM fáze, která je důležitá pro upevnění paměti.

Zdravotníci či vojáci jako ohrožená skupina

„Tato studie nám poskytla nové poznatky o tom, jak spánková deprivace narušuje běžné mechanismy, které člověku pomáhají vyrovnat se se strachem. Potenciálně tak zvyšuje náchylnost k posttraumatickým stresovým poruchám,“ poznamenal Cameron S. Carter z časopisu Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.

Mezi lidi, kteří běžně spávají krátce či přerušovaně, se přitom často řadí zdravotníci či vojáci, podotýkají autoři studie. „Naše zjištění naznačují, že právě tyto skupiny mohou být v tomto ohledu zvláště zranitelné,“ dodal Pace-Schott.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.
před 18 hhodinami

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
4. 7. 2025

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
4. 7. 2025

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
3. 7. 2025
Načítání...