Nové očkování by mohlo zastavit postup Alzheimerovy choroby, naznačuje výzkum

Vědci vyvíjejí vakcínu, která by mohla v budoucnu zpomalovat postup Alzheimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. Zatím byla látka úspěšně otestovaná na myších, testy na lidech se plánují. Závěry předklinické studie zveřejnil odborný časopis Journal of Alzheimer's Disease.

Schopnost lidského imunitního systému bránit se správně proti cizím látkám, včetně toxinů, se s postupujícím věkem oslabuje. To také znamená, že u lidí starších 65 let se snižuje účinnost vakcín. A zřejmě právě to je problém u očkování proti Alzheimerově chorobě. 

Už před několika lety totiž výzkum ukázal, že imunoterapie zaměřená na takzvaný amyloid beta může zastavit postup Alzheimerovy choroby. Jenže současně všechny klinické studie v této oblasti zatím selhaly, a to včetně počátečních zkoušek vakcíny AN-1792. Ty byly zastaveny v roce 2002 poté, co u několika očkovaných pacientů došlo k zánětu centrálního nervového systému.

Nadějná vakcína E22W42 DC

Novou naději však v tomto ohledu přinesla předklinická studie, kterou tým doktora Čchuan-chaj Cchaa z University of South Florida Health uskutečnil na myších.

Postup Alzheimera by podle ní mohla zpomalovat vakcína nazvaná E22W42 DC. Ta využívá takzvané dendritické buňky, které jsou obohacené upraveným peptidem amyloidu beta, jenž funguje jako protilátka.

K výrobě vakcíny vědci použili dendritické buňky, které získali z myší kostní dřeně. Rozvoj choroby se pak u hlodavců, kterým vědci látku podali, zpomalil. Pozitivní bylo, že vakcína navíc nadměrně neaktivovala jejich imunitní systém.

„Tato terapeutická vakcína využívá vlastní imunitní buňky těla, které cílí na toxické molekuly amyloidu beta, jež se škodlivě hromadí v mozku,“ uvedl Cchao. „A co je důležité, poskytuje silné imunomodulační účinky, aniž by vyvolával nežádoucí reakci související s očkováním u stárnoucích myší,“ dodal.

Vyvíjená vakcína by v budoucnu potenciálně mohla pomoci nejenom při léčbě Alzheimerovy choroby, ale mohla by usnadnit život i starším pacientům s jinými poruchami mozku, doufají autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímají dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 31 mminutami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 2 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 23 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026
Načítání...