Nové očkování by mohlo zastavit postup Alzheimerovy choroby, naznačuje výzkum

Vědci vyvíjejí vakcínu, která by mohla v budoucnu zpomalovat postup Alzheimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. Zatím byla látka úspěšně otestovaná na myších, testy na lidech se plánují. Závěry předklinické studie zveřejnil odborný časopis Journal of Alzheimer's Disease.

Schopnost lidského imunitního systému bránit se správně proti cizím látkám, včetně toxinů, se s postupujícím věkem oslabuje. To také znamená, že u lidí starších 65 let se snižuje účinnost vakcín. A zřejmě právě to je problém u očkování proti Alzheimerově chorobě. 

Už před několika lety totiž výzkum ukázal, že imunoterapie zaměřená na takzvaný amyloid beta může zastavit postup Alzheimerovy choroby. Jenže současně všechny klinické studie v této oblasti zatím selhaly, a to včetně počátečních zkoušek vakcíny AN-1792. Ty byly zastaveny v roce 2002 poté, co u několika očkovaných pacientů došlo k zánětu centrálního nervového systému.

Nadějná vakcína E22W42 DC

Novou naději však v tomto ohledu přinesla předklinická studie, kterou tým doktora Čchuan-chaj Cchaa z University of South Florida Health uskutečnil na myších.

Postup Alzheimera by podle ní mohla zpomalovat vakcína nazvaná E22W42 DC. Ta využívá takzvané dendritické buňky, které jsou obohacené upraveným peptidem amyloidu beta, jenž funguje jako protilátka.

K výrobě vakcíny vědci použili dendritické buňky, které získali z myší kostní dřeně. Rozvoj choroby se pak u hlodavců, kterým vědci látku podali, zpomalil. Pozitivní bylo, že vakcína navíc nadměrně neaktivovala jejich imunitní systém.

„Tato terapeutická vakcína využívá vlastní imunitní buňky těla, které cílí na toxické molekuly amyloidu beta, jež se škodlivě hromadí v mozku,“ uvedl Cchao. „A co je důležité, poskytuje silné imunomodulační účinky, aniž by vyvolával nežádoucí reakci související s očkováním u stárnoucích myší,“ dodal.

Vyvíjená vakcína by v budoucnu potenciálně mohla pomoci nejenom při léčbě Alzheimerovy choroby, ale mohla by usnadnit život i starším pacientům s jinými poruchami mozku, doufají autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 36 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...