Nové očkování by mohlo zastavit postup Alzheimerovy choroby, naznačuje výzkum

Vědci vyvíjejí vakcínu, která by mohla v budoucnu zpomalovat postup Alzheimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. Zatím byla látka úspěšně otestovaná na myších, testy na lidech se plánují. Závěry předklinické studie zveřejnil odborný časopis Journal of Alzheimer's Disease.

Schopnost lidského imunitního systému bránit se správně proti cizím látkám, včetně toxinů, se s postupujícím věkem oslabuje. To také znamená, že u lidí starších 65 let se snižuje účinnost vakcín. A zřejmě právě to je problém u očkování proti Alzheimerově chorobě. 

Už před několika lety totiž výzkum ukázal, že imunoterapie zaměřená na takzvaný amyloid beta může zastavit postup Alzheimerovy choroby. Jenže současně všechny klinické studie v této oblasti zatím selhaly, a to včetně počátečních zkoušek vakcíny AN-1792. Ty byly zastaveny v roce 2002 poté, co u několika očkovaných pacientů došlo k zánětu centrálního nervového systému.

Nadějná vakcína E22W42 DC

Novou naději však v tomto ohledu přinesla předklinická studie, kterou tým doktora Čchuan-chaj Cchaa z University of South Florida Health uskutečnil na myších.

Postup Alzheimera by podle ní mohla zpomalovat vakcína nazvaná E22W42 DC. Ta využívá takzvané dendritické buňky, které jsou obohacené upraveným peptidem amyloidu beta, jenž funguje jako protilátka.

K výrobě vakcíny vědci použili dendritické buňky, které získali z myší kostní dřeně. Rozvoj choroby se pak u hlodavců, kterým vědci látku podali, zpomalil. Pozitivní bylo, že vakcína navíc nadměrně neaktivovala jejich imunitní systém.

„Tato terapeutická vakcína využívá vlastní imunitní buňky těla, které cílí na toxické molekuly amyloidu beta, jež se škodlivě hromadí v mozku,“ uvedl Cchao. „A co je důležité, poskytuje silné imunomodulační účinky, aniž by vyvolával nežádoucí reakci související s očkováním u stárnoucích myší,“ dodal.

Vyvíjená vakcína by v budoucnu potenciálně mohla pomoci nejenom při léčbě Alzheimerovy choroby, ale mohla by usnadnit život i starším pacientům s jinými poruchami mozku, doufají autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...