Úmrtí stovek slonů v Botswaně způsobily toxiny ze sinic

Události: Za hromadný úhyn slonů mohou sinice (zdroj: ČT24)

Úhyn stovek slonů v africké Botswaně způsobily toxické látky produkované sinicemi. Řekl to na úterní tiskové konferenci zástupce ředitele tamního oddělení ochrany národních parků Cyril Taolo. Podle něj bylo nalezeno už 330 mrtvých slonů. Jejich smrt nedokázaly úřady zatím uspokojivě vysvětlit.

Hlavní veterinář Mmadi Reuben na téže tiskové konferenci řekl, že je stále mnoho nezodpovězených otázek. „Naše poslední testy ukazují, že příčinou smrti byly neurotoxiny produkované sinicemi. Jde o bakterie, které se nacházejí ve vodě. Musíme ale najít odpovědi na mnoho dalších otázek, například proč sloni uhynuli pouze v jedné lokalitě. Máme několik hypotéz a vyšetřujeme,“ řekl Reuben.

Mrtví sloni v Botswaně
Zdroj: Reuters

Nalezená těla měla kly, což vyloučilo zásah pytláků. Podobně se našlo dvacet uhynulých slonů v sousedním Zimbabwe a i tamní úřady mají podezření, že příčinou úmrtí mohla být bakteriální infekce.

Jak napsala agentura Reuters, slonů v Africe vlivem činnosti pytláků ubývá, ale Botswana je domovem téměř třetiny celé africké populace – tamní stáda se rozrostla na 130 tisíc kusů.

Proč jsou sinice problém?

„Sinice neboli cyanobakterie jsou jedny z nejstarších organismů na světě, důkazy o jejich existenci sahají až do doby před 3,5 miliardy let. V přírodě hrají velmi záslužnou roli, jsou významnými producenty kyslíku. Problém ale nastává, když se sinice přemnoží,“ uvádí čeští vědci v časopise Věda a výzkum.

Hlavní příčinou rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy už zmíněná eutrofizace, která je častým problémem většiny našich nádrží. Dalším faktorem je pak nárůst teploty vody zapříčiněný klimatickou změnou. Brzkému nástupu přemnožení sinic svědčí právě čím dál častější teplé a suché počasí – tedy typické projevy klimatické změny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Masarykův onkologický ústav stojí nad Brnem už devadesát let

Před devadesáti lety v Brně vznikl Dům útěchy, z něhož se později stal Masarykův onkologický ústav (MOÚ). Pracoviště na Žlutém kopci je dodnes jediné specializované onkologické centrum s nadregionální působností v České republice. Ročně tam v současné době provedou víc než pět tisíc operací a ambulantně centrum obslouží kolem půl milionu pacientů.
před 31 mminutami

„Kuře s dlouhým ocasem“. Dinosauři zřejmě osídlili sever dříve, než se myslelo

Dinosauři zřejmě osídlili severní polokouli o celé miliony let dříve, než se až dosud vědci domnívali. Naznačují to přibližně 230 milionů let staré fosilie, které jsou téměř tak staré jako nejdávnější nálezy dinosaurů jižních oblastí tehdejší pevniny. Uvádí to tým z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu (UW-Madison) v nové studii.
před 7 hhodinami

Čirok místo pšenice? Klimatické změny v Česku nahrávají novým plodinám

Vědci chtějí šlechtěním podpořit využití a pěstování čiroku v Česku, podle nich je to obilnina budoucnosti s řadou pozitivních vlastností. Například při použití v zemědělství uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují škůdců, je suchovzdorný a zároveň bezlepkový, má tak široké využití v potravinářství.
před 8 hhodinami

Do Severního moře se vrací ryby, delfíni a plejtváci. Vědci si nejsou jistí proč

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.
před 9 hhodinami
Načítání...