Úmrtí stovek slonů v Botswaně způsobily toxiny ze sinic

2 minuty
Události: Za hromadný úhyn slonů mohou sinice
Zdroj: ČT24

Úhyn stovek slonů v africké Botswaně způsobily toxické látky produkované sinicemi. Řekl to na úterní tiskové konferenci zástupce ředitele tamního oddělení ochrany národních parků Cyril Taolo. Podle něj bylo nalezeno už 330 mrtvých slonů. Jejich smrt nedokázaly úřady zatím uspokojivě vysvětlit.

Hlavní veterinář Mmadi Reuben na téže tiskové konferenci řekl, že je stále mnoho nezodpovězených otázek. „Naše poslední testy ukazují, že příčinou smrti byly neurotoxiny produkované sinicemi. Jde o bakterie, které se nacházejí ve vodě. Musíme ale najít odpovědi na mnoho dalších otázek, například proč sloni uhynuli pouze v jedné lokalitě. Máme několik hypotéz a vyšetřujeme,“ řekl Reuben.

Mrtví sloni v Botswaně
Zdroj: Reuters

Nalezená těla měla kly, což vyloučilo zásah pytláků. Podobně se našlo dvacet uhynulých slonů v sousedním Zimbabwe a i tamní úřady mají podezření, že příčinou úmrtí mohla být bakteriální infekce.

Jak napsala agentura Reuters, slonů v Africe vlivem činnosti pytláků ubývá, ale Botswana je domovem téměř třetiny celé africké populace – tamní stáda se rozrostla na 130 tisíc kusů.

Proč jsou sinice problém?

„Sinice neboli cyanobakterie jsou jedny z nejstarších organismů na světě, důkazy o jejich existenci sahají až do doby před 3,5 miliardy let. V přírodě hrají velmi záslužnou roli, jsou významnými producenty kyslíku. Problém ale nastává, když se sinice přemnoží,“ uvádí čeští vědci v časopise Věda a výzkum.

Hlavní příčinou rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy už zmíněná eutrofizace, která je častým problémem většiny našich nádrží. Dalším faktorem je pak nárůst teploty vody zapříčiněný klimatickou změnou. Brzkému nástupu přemnožení sinic svědčí právě čím dál častější teplé a suché počasí – tedy typické projevy klimatické změny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mezinárodní vesmírná stanice přivítala novou posádku

Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska trval patnáct hodin, uvedla agentura AP. Start rakety se měl uskutečnit už ve čtvrtek, ale na poslední chvíli byl odložen kvůli nepřízni počasí.
před 20 mminutami

Stačí jen pohled na nemocné a mozek spouští imunitní reakce

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.
před 2 hhodinami

Devět kilometrů pod hladinou žijí bohaté ekosystémy, ukázala expedice

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.
před 3 hhodinami

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 16 hhodinami
Načítání...