Zemřel Luboš Perek, astronom, jehož jméno nese největší dalekohled v Česku. Mezi roky 1968 a 1975 šéfoval Astronomickému ústavu Akademie věd, byl také generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie. V 60. letech přednášel v zahraničí, mimo jiné o planetárních mlhovinách, své vědecké specializaci. Bylo mu 101 let.
Zemřel český astronom Luboš Perek. Bylo mu 101 let
Luboš Perek byl po desítky let stálicí české i světové astronomie. Narodil se v roce 1919 – o dva dny dřív než vznikla Mezinárodní astronomická unie. Vesmír coby svou celoživotní profesi a vášeň si musel v rodině vydobýt, původně měl totiž být právníkem.
Studoval matematiku a astronomii, nejprve na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, pak na Masarykově univerzitě. Později, v Astronomickém ústavu, stál u vzniku dvou důležitých dalekohledů v Česku – toho na Kraví hoře a hlavně dvoumetrového na Ondřejově, který byl uveden do provozu v roce 1967 a i po 50 letech je největší v zemi.
Podívejte se na pořad, který vznikl ke stým narozeninám Luboše Perka:
90 minut
100 let Luboše Perka
Perkův dalekohled
Dalekohled nese od roku 2012 i jeho jméno. Stejně jako jedna z planetek. V roce 1974 byl jediným oficiálním představitelem státu, který se setkal s Eugenem Cernanem – americkým astronautem československého původu, účastníkem mise Apollo 17 a také posledním člověkem, který kráčel po povrchu Měsíce. Od něj převzal československou vlajku, kterou měl s sebou.
27 minut
Perkův dalekohled
Profesně se Perek nejvíc věnoval planetárním mlhovinám, jejichž katalog vydal v roce 1967. A nárůstem cest člověka do vesmíru přibylo jeho druhé velké téma – kosmické smetí. Jeho zpráva pro OSN se stala jedním z prvních varování před rizikem, které může v budoucnu představovat.
