Roušky by podle nové teorie mohly fungovat jako forma očkování proti covidu

Roušky by podle nové teorie mohly v boji koronaviru pomáhat ještě více, než se čekalo –⁠ kromě bariéry mezi nakaženým a nenakaženým by mohly dokonce fungovat jako slabá forma očkování proti covidu-19. Před virem totiž sice nechrání stoprocentně, mohly by ale fungovat jako „regulační síto“ pro množství přenesené nákazy.

Základní vlastnosti viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, už sice lékaři znají a učí se ho léčit, ale mnoho věcí zůstává nejasných. Vědci se pokouší přijít na to, jak s ním bojovat, i podle zkušeností z minulých pandemií a studie v odborném časopise New England Journal of Medicine přináší jeden z dříve osvědčených postupů. 

Doporučení je založené na nošení roušek, ale z jiných důvodů, než jsou ty běžné epidemiologické. Roušky totiž podle autorů na základě zkušeností s neštovicemi nejen snižují pravděpodobnost nákazy, ale dokonce fungují jako jistá forma očkování.

Vědci se zabývají takzvanou variolací, což byla metoda očkování používaná v dobách před vznikem vakcín. Jde vlastně o nejstarší doložené využití imunologie –⁠ první zmínky pocházejí z 10. století z Číny. Tam se používalo vdechování usušených neštovičných strupů k ochraně před pravými neštovicemi.

Tento způsob, už pod jménem variolace, později vylepšil britský lékař E. A. Jenner, který navíc použil místo viru lidských neštovic neštovice kravské a tím vytvořil první vakcínu. I samo označení vakcína ostatně pochází od latinského vacca –⁠ neboli kráva.

Rouška jako síto pro množství viru

Podle profesorky Monicy Gandhiové, která přednáší lékařskou vědu na Kalifornské univerzitě v San Francisku, by podobně mohly fungovat i roušky. Její hypotéza říká, že univerzální nošení roušek by mohlo nejen zabránit přenosu nemoci, ale současně fungovat i jako slabá forma očkování.

Teorie vychází z předpokladu, že roušky někdy nezabrání přenosu viru úplně a člověk s rouškou se dostane do kontaktu s minimálním množstvím viru, podobně jako při variolaci.

Toto množství, infekční dávka, je natolik malé, že by to nemělo vést ke vzniku silné infekce, ale mohlo by způsobit, že se imunitní systém člověka s do té doby neznámou hrozbou seznámí a později s ní dokáže snadněji bojovat.

Teorie, kterou nelze ověřit

Gandhiová zdůrazňuje, že se jedná pouze o teorii, byť logickou, a že navíc vždy jen teorií zůstane. Přímé důkazy pro její platnost by totiž mohly vzniknout jen u dvojitě zaslepené studie, kde by jedna skupina osob byla vystavena smrtícímu viru s rouškou a druhá bez ní. A takový výzkum by byl samozřejmě zcela neetický.

To ale ještě neznamená, že se pro tuto teorii nepodaří najít žádné silné argumenty. „Je to jako studovat, jestli fungují kondomy jako ochrana proti přenosu HIV. Také u něj jsme nikdy neprovedli experiment, kde by polovina lidí měla při sexu s nakaženým prezervativ –⁠ a druhá ne,“ uvedla výzkumnice.

Náznaky existují

Gandhiová a její spoluautoři se odkazují na data, která ukazují, že v místech, kde platí epidemiologická opatření v podobě univerzálního nošení roušek, je vyšší míra asymptomatických přenosů covidu. A naopak tam, kde se roušky nenosí, je více přenosů se symptomy. 

„Tohle opravdu je jako návrh pro celospolečenské nošení roušek,“ uvedla Gandhiová. Zjednodušeně řečeno: univerzální nošení roušek by při platnosti této teorie nejen snížilo pravděpodobnost nákazy, ale pokud by k ní už došlo, pak by přenos způsoboval slabší průběh nemoci a ještě by populaci imunizoval.

Problémy (zatím) bez řešení

V médiích se už objevila řada výkladů, které tuto teorii přebírají jako reálnou a platnou –⁠ tak to ale není. Podle vědců jde spíše o náznak toho, jakým směrem by se měl vyvíjet další výzkum a jakých faktorů by si měli epidemiologové více všímat.

Její autoři zdůrazňují, že největším problémem je neznalost toho, jaká dávka virionů je vlastně ta „smrtící“, tedy ta, která způsobuje vážný průběh nemoci.

Viroložka Angela Rasmussenová v rozhovoru pro New York Times zase varovala před principem variolace –⁠ „lidé z ní jednoznačně neštovice dostávali a také na ně pak umírali“.  Další virologové oslovení tímto deníkem se shodli na tom, že podobných nápadů se vždy u každé nemoci objevuje řada a řada z nich se ukáže jako slepé cesty. Není proto ale důvod se jimi nezabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...