Afrika je oficiálně bez dětské obrny. Nemoc, která zničila miliony životů, vyhnalo očkování

Dětská obrna je choroba, která nejčastěji postihuje děti ve věku do pěti let – mnohdy vede k nenávratné paralýze a někdy i k úmrtí. Proti virem způsobené nemoci neexistuje žádná účinná léčba, ale nemoc dokáže zastavit a porazit očkování. Rozsáhlá očkovací kampaň v Nigérii, která byla poslední africkou zemí s obrnou, skončila. Celá Afrika je tedy nyní bez dětské obrny, nemoc přežívá už jen v Afghánistánu a Pákistánu.

Oficiálně bude dětská obrna prohlášená v Africe za zlikvidovanou během středečního zasedání Světové zdravotnické organizace. 

Ještě před deseti lety tvořily případy dětské obrny v Nigérii asi polovinu všech případů na světě. Mezinárodní očkovací kampaň, kterou podpořily vlády, nadnárodní organizace i soukromí dárci, ale zabrala a podařilo se dosáhnout proočkování 95 procent populace. Navzdory tomu, že se zdravotníci museli potýkat s řadou problémů, někteří členové očkovacích týmů byli dokonce zabiti místními ozbrojenci. 

Letos Afrika oznámila 117 případů dětské obrny, jde ale o vzácné mutace, které jsou schopné šířit se nedostatečně očkovanými komunitami. Nemocní se objevili v Nigerii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice a Angole.

Dětská obrna ve světle vědy

Virové infekční onemocnění, které způsobuje poliovirus čeledi picornaviridae, má za následek při mírné formě zvýšenou teplotu, nevolnost, bolest hlavy a břicha, občas ztuhlost zad a nohou. Tyto případy lze vyléčit bez trvalých následků. Ve chvíli, kdy nemoc zasáhne centrální nervovou soustavu, však zanechává doživotní následky.

K přenosu viru dětské obrny dochází při nedostatečné hygieně, kontaminovanou vodou a potravinami. Méně častý je přenos kapénkovou infekcí, a to i od lidí, u kterých se tato nemoc navenek nijak neprojevila a jsou jejími bacilonosiči. Přes sliznici nosu se vir šíří ústy, krkem a střevy pacienta. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí. Nemoc se projeví do jednoho až dvou týdnů od nakažení.

Nemocí netrpí pouze děti, ale i dospělí. Dětských pacientů je ale výrazná většina, proto se většinou mluví o dětské obrně. Dětskou obrnu je možné vymýtit proto, že jejím jediným přenašečem je člověk.

Salkův dar

Objev očkovací látky proti dětské obrně oznámil 26. března 1953 americký virolog Jonas Salk. Nenechal si ji tehdy patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů se tak připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň ale zachránil miliony životů.

Roku 1988 už oznámily Spojené národy, že obrny ubylo o 99,9 procenta případů. Masové očkování podporované celou řadou institucí po celém světě neslo velmi rychle výsledky.

Problém ale byl, že v řadě nedostupných oblastí těch nejchudších částí světa zůstávala obrna dále. Sice relativně izolovaná, ale v čím dál více propojeném světě představovala riziko. Ničit obrnu tam bylo extrémně drahé a náročné.

Za bojem proti dětské obrně tak stojí zejména Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta se už před několika lety rozhodla, že nemoc vymýtí. Před pěti lety Gates oznámil, že existuje naděje, že by nemoc mohla být vymýcena již do roku 2020.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 17 hhodinami
Načítání...