Afrika je oficiálně bez dětské obrny. Nemoc, která zničila miliony životů, vyhnalo očkování

Dětská obrna je choroba, která nejčastěji postihuje děti ve věku do pěti let – mnohdy vede k nenávratné paralýze a někdy i k úmrtí. Proti virem způsobené nemoci neexistuje žádná účinná léčba, ale nemoc dokáže zastavit a porazit očkování. Rozsáhlá očkovací kampaň v Nigérii, která byla poslední africkou zemí s obrnou, skončila. Celá Afrika je tedy nyní bez dětské obrny, nemoc přežívá už jen v Afghánistánu a Pákistánu.

Oficiálně bude dětská obrna prohlášená v Africe za zlikvidovanou během středečního zasedání Světové zdravotnické organizace. 

Ještě před deseti lety tvořily případy dětské obrny v Nigérii asi polovinu všech případů na světě. Mezinárodní očkovací kampaň, kterou podpořily vlády, nadnárodní organizace i soukromí dárci, ale zabrala a podařilo se dosáhnout proočkování 95 procent populace. Navzdory tomu, že se zdravotníci museli potýkat s řadou problémů, někteří členové očkovacích týmů byli dokonce zabiti místními ozbrojenci. 

Letos Afrika oznámila 117 případů dětské obrny, jde ale o vzácné mutace, které jsou schopné šířit se nedostatečně očkovanými komunitami. Nemocní se objevili v Nigerii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice a Angole.

Dětská obrna ve světle vědy

Virové infekční onemocnění, které způsobuje poliovirus čeledi picornaviridae, má za následek při mírné formě zvýšenou teplotu, nevolnost, bolest hlavy a břicha, občas ztuhlost zad a nohou. Tyto případy lze vyléčit bez trvalých následků. Ve chvíli, kdy nemoc zasáhne centrální nervovou soustavu, však zanechává doživotní následky.

K přenosu viru dětské obrny dochází při nedostatečné hygieně, kontaminovanou vodou a potravinami. Méně častý je přenos kapénkovou infekcí, a to i od lidí, u kterých se tato nemoc navenek nijak neprojevila a jsou jejími bacilonosiči. Přes sliznici nosu se vir šíří ústy, krkem a střevy pacienta. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí. Nemoc se projeví do jednoho až dvou týdnů od nakažení.

Nemocí netrpí pouze děti, ale i dospělí. Dětských pacientů je ale výrazná většina, proto se většinou mluví o dětské obrně. Dětskou obrnu je možné vymýtit proto, že jejím jediným přenašečem je člověk.

Salkův dar

Objev očkovací látky proti dětské obrně oznámil 26. března 1953 americký virolog Jonas Salk. Nenechal si ji tehdy patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů se tak připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň ale zachránil miliony životů.

Roku 1988 už oznámily Spojené národy, že obrny ubylo o 99,9 procenta případů. Masové očkování podporované celou řadou institucí po celém světě neslo velmi rychle výsledky.

Problém ale byl, že v řadě nedostupných oblastí těch nejchudších částí světa zůstávala obrna dále. Sice relativně izolovaná, ale v čím dál více propojeném světě představovala riziko. Ničit obrnu tam bylo extrémně drahé a náročné.

Za bojem proti dětské obrně tak stojí zejména Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta se už před několika lety rozhodla, že nemoc vymýtí. Před pěti lety Gates oznámil, že existuje naděje, že by nemoc mohla být vymýcena již do roku 2020.

181 minut
Prymula: K vymýcení dětské obrny budeme muset ještě dlouho očkovat
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...