Evropské družice hledaly hromady trusu tučňáků. Našly díky tomu řadu nových kolonií

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.

Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Remote Sensing in Ecology and Conservation. Vědci díky satelitům našli 11 neznámých kolonií tučňáků císařských – celkový počet známých kolonií na Antarktidě tak nyní stoupl na 61.

Tučňáci císařští jsou největším druhem těchto nelétavých ptáků. Žijí pouze na Antarktidě, v extrémních podmínkách, které jsou pro člověka jenom velmi těžko snesitelné. A proto se také jen obtížně studují.

Jak studovat tučňáky

V posledních deseti letech mají ale biologové nového pomocníka, kterým jsou družice. Britská antarktická služba pomocí satelitů sleduje výskyt tučňáků. Jednotlivá zvířata samozřejmě družice zachytit nedokáží, ale celé kolonie ano: tím, že sledují jejich exkrementy.

Tmavé stopy tučňáčího guana jsou totiž na jinak bílém povrchu pomocí družice Copernicus Sentinel-2 snadno identifikovatelné.

Zachycené stopy trusu
Zdroj: ESA

„Je to parádní objev,“ uvedl Peter Fretwell, hlavní autor tohoto výzkumu. „Je to sice dobrá zpráva, že jsme našli nové kolonie, ale bohužel jsou všechny dost drobné. A to znamená, že množství tučňáků je tedy oproti staršímu stavu o poznání vyšší jen o 5 až 10 procent,“ doplnil vědec. V Antarktidě tak věda ví o přibližně půl milionu těchto tvorů.

Tato data jsou pro vědce nesmírně důležitá, protože tučňáci jsou velmi zranitelní probíhajícími klimatickými změnami. Teplejší voda i vzduch způsobují, že dochází k zániku ledovců u pobřeží – a právě tato místa tučňáci využívají jako své domovy.

Satelitní záběr Antarktidy s vyznačeným místem kolonie tučňáků
Zdroj: ESA

Podle biologa Philipa Trathana je ještě důležitější to, že všechny nově objevené kolonie se nacházejí na místech, která jsou klimatickou změnou intenzivně ohrožena.

„Ptáci na těchto lokalitách tedy mohou fungovat jako přísloveční kanárci v dole. Musíme je sledovat, abychom se dozvěděli, jak budou klimatické změny dál ovlivňovat tamní region,“ uvedl vědec, který se na výzkumu také podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 6 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...