Evropské družice hledaly hromady trusu tučňáků. Našly díky tomu řadu nových kolonií

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.

Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Remote Sensing in Ecology and Conservation. Vědci díky satelitům našli 11 neznámých kolonií tučňáků císařských – celkový počet známých kolonií na Antarktidě tak nyní stoupl na 61.

Tučňáci císařští jsou největším druhem těchto nelétavých ptáků. Žijí pouze na Antarktidě, v extrémních podmínkách, které jsou pro člověka jenom velmi těžko snesitelné. A proto se také jen obtížně studují.

Jak studovat tučňáky

V posledních deseti letech mají ale biologové nového pomocníka, kterým jsou družice. Britská antarktická služba pomocí satelitů sleduje výskyt tučňáků. Jednotlivá zvířata samozřejmě družice zachytit nedokáží, ale celé kolonie ano: tím, že sledují jejich exkrementy.

Tmavé stopy tučňáčího guana jsou totiž na jinak bílém povrchu pomocí družice Copernicus Sentinel-2 snadno identifikovatelné.

Zachycené stopy trusu
Zdroj: ESA

„Je to parádní objev,“ uvedl Peter Fretwell, hlavní autor tohoto výzkumu. „Je to sice dobrá zpráva, že jsme našli nové kolonie, ale bohužel jsou všechny dost drobné. A to znamená, že množství tučňáků je tedy oproti staršímu stavu o poznání vyšší jen o 5 až 10 procent,“ doplnil vědec. V Antarktidě tak věda ví o přibližně půl milionu těchto tvorů.

Tato data jsou pro vědce nesmírně důležitá, protože tučňáci jsou velmi zranitelní probíhajícími klimatickými změnami. Teplejší voda i vzduch způsobují, že dochází k zániku ledovců u pobřeží – a právě tato místa tučňáci využívají jako své domovy.

Satelitní záběr Antarktidy s vyznačeným místem kolonie tučňáků
Zdroj: ESA

Podle biologa Philipa Trathana je ještě důležitější to, že všechny nově objevené kolonie se nacházejí na místech, která jsou klimatickou změnou intenzivně ohrožena.

„Ptáci na těchto lokalitách tedy mohou fungovat jako přísloveční kanárci v dole. Musíme je sledovat, abychom se dozvěděli, jak budou klimatické změny dál ovlivňovat tamní region,“ uvedl vědec, který se na výzkumu také podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 9 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 10 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 13 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 17 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...