Smrt stovek slonů v Botswaně mohly způsobit přírodní toxiny, naznačil rozbor

Pravděpodobnou příčinou záhadného úhynu několika stovek slonů v Botswaně by mohly být podle předběžných testů toxiny přírodního původu. Agentuře Reuters  to sdělil Cyril Taolo, ředitel oddělení pro divokou přírodu národních parků Botswany. Taolo také uvedl, že nyní se odborníci zaměří na možné environmentální příčiny, jako jsou toxiny produkované bakteriemi ve vodních plochách.

Mrtví sloni byli nalezeni v oblasti delty řeky Okavango na severozápadě Botswany. Úřady nejprve hovořily o 154 zvířatech, později se jejich počet zvýšil o dalších více než sto. Jejich těla byla netknutá, což svědčí o tom, že se nestala terčem pytláků, kteří slony loví kvůli klům.

Vzorky tkání mrtvých zvířat byly zaslány k rozboru do několika zemí včetně USA. Z analýz podle Taola zatím vyplývá, že příčinou úhynu nejspíše nebyla infekční choroba.

„Dostali jsme výsledky několika testů ze zahraničí včetně USA. Podle nich je velice nepravděpodobné, že by smrt zapříčinil infekční patogen,“ uvedl Taolo. Vyšetřování již dříve vyloučilo jako možný důvod smrti antrax, tedy sněť slezinnou, která v části Botswany občas postihuje divoká zvířata.

V Botswaně žije téměř třetina všech afrických sloních jedinců a stáda se tam stále zvětšují – zatímco na konci 90. let v zemi žilo 80 tisíc slonů, nyní je jich 130 tisíc. Podle agentury Reuters se o tento příznivý trend zasloužila i dobrá správa rezervací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 13 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 13 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled