Většina akademických laboratoří v Česku končí s testy na koronavirus

Většina akademických laboratoří, které se zapojily do testování lidí na covid-19, se vzhledem k ústupu epidemie vrací k běžnému provozu. Na testování se bude nadále podílet jen několik akademických pracovišť spojených přímo s nemocnicemi. Informoval o tom koordinátor Iniciativy akademických pracovišť Jan Konvalinka. Podle něj akademické laboratoře otestovaly desetitisíce vzorků. Většina laboratoří nyní zůstane v záloze pro případ, že by nemocných opět začalo přibývat.

Iniciativa akademických pracovišť vznikla letos v březnu v reakci na koronavirovou krizi a nedostatek přístrojů a pracovníků pro testování nového koronaviru. Zapojily se do ní laboratoře a ústavy vysokých škol a Akademie věd ČR. Iniciativa nabídla své odborníky a přístroje k testování na koronavirus vládě a krizovému štábu.

Celkový počet laboratorních testů provedených v Česku od začátku března k pondělním 09:00 je podle webu ministerstva zdravotnictví 497 990.

„Naše laboratoře byly připraveny dělat ještě mnohem víc, ale vinou neujasněné národní koncepce a koordinace testování nebyly jejich velké kapacity plně využity,“ uvedl Konvalinka.

„Vzhledem k nynějšímu výraznému zlepšení epidemické situace většina našich laboratoří ukončuje v pondělí 15. června tuto mimořádnou akci a vrací se k běžnému provozu, s výjimkou několika pracovišť přímo spojených s klinikami, která budou i nadále testovat podle potřeby. Nicméně naše iniciativa nekončí, zůstáváme v záloze, a pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni k nasazení,“ uvedl Konvalinka.

Akademici pomáhali

V uplynulých třech měsících se podle něj do testování na koronavirus zapojilo 250 dobrovolníků z akademických pracovišť. Laboratoře se musely vyrovnat s nedostatkem ochranných pomůcek, přístrojů a látek pro testování, které se jinak běžně dovážejí ze zahraničí. Přesto se jim s podporou různých institucí, nadací a sponzorů podařilo zavést diagnostickou metodu testování, kterou následně schválil Státní zdravotní ústav.

„V nejkritičtějším období této velké epidemické krize se podařilo otestovat desetitisíce vzorků od občanů, klientů domů pro seniory, pacientů v nemocnicích a dalších ohrožených skupin,“ uvedl Konvalinka.

Do iniciativy se zapojila například pracoviště ve výzkumném centru CEITEC na Masarykově univerzitě v Brně, v Ústavu molekulární a translační medicíny při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v Parazitologickém ústavu Akademie věd ČR a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na 1. lékařské fakultě University Karlovy v Praze nebo ve společném ústavu Akademie věd ČR a Karlovy univerzity BIOCEV.

Počet případů koronaviru v Česku překročil 10 tisíc, dosud se covid-19 prokázal u 10 024 lidí. Za neděli přibylo 33 nakažených, což bylo nejméně za zhruba tři týdny. Přes 70 procent lidí se z nemoci vyléčilo, konkrétně 7230 lidí. Počet lidí, kteří s nákazou zemřeli, činí 330.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...