Většina akademických laboratoří v Česku končí s testy na koronavirus

Většina akademických laboratoří, které se zapojily do testování lidí na covid-19, se vzhledem k ústupu epidemie vrací k běžnému provozu. Na testování se bude nadále podílet jen několik akademických pracovišť spojených přímo s nemocnicemi. Informoval o tom koordinátor Iniciativy akademických pracovišť Jan Konvalinka. Podle něj akademické laboratoře otestovaly desetitisíce vzorků. Většina laboratoří nyní zůstane v záloze pro případ, že by nemocných opět začalo přibývat.

Iniciativa akademických pracovišť vznikla letos v březnu v reakci na koronavirovou krizi a nedostatek přístrojů a pracovníků pro testování nového koronaviru. Zapojily se do ní laboratoře a ústavy vysokých škol a Akademie věd ČR. Iniciativa nabídla své odborníky a přístroje k testování na koronavirus vládě a krizovému štábu.

Celkový počet laboratorních testů provedených v Česku od začátku března k pondělním 09:00 je podle webu ministerstva zdravotnictví 497 990.

„Naše laboratoře byly připraveny dělat ještě mnohem víc, ale vinou neujasněné národní koncepce a koordinace testování nebyly jejich velké kapacity plně využity,“ uvedl Konvalinka.

„Vzhledem k nynějšímu výraznému zlepšení epidemické situace většina našich laboratoří ukončuje v pondělí 15. června tuto mimořádnou akci a vrací se k běžnému provozu, s výjimkou několika pracovišť přímo spojených s klinikami, která budou i nadále testovat podle potřeby. Nicméně naše iniciativa nekončí, zůstáváme v záloze, a pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni k nasazení,“ uvedl Konvalinka.

Akademici pomáhali

V uplynulých třech měsících se podle něj do testování na koronavirus zapojilo 250 dobrovolníků z akademických pracovišť. Laboratoře se musely vyrovnat s nedostatkem ochranných pomůcek, přístrojů a látek pro testování, které se jinak běžně dovážejí ze zahraničí. Přesto se jim s podporou různých institucí, nadací a sponzorů podařilo zavést diagnostickou metodu testování, kterou následně schválil Státní zdravotní ústav.

„V nejkritičtějším období této velké epidemické krize se podařilo otestovat desetitisíce vzorků od občanů, klientů domů pro seniory, pacientů v nemocnicích a dalších ohrožených skupin,“ uvedl Konvalinka.

Do iniciativy se zapojila například pracoviště ve výzkumném centru CEITEC na Masarykově univerzitě v Brně, v Ústavu molekulární a translační medicíny při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v Parazitologickém ústavu Akademie věd ČR a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na 1. lékařské fakultě University Karlovy v Praze nebo ve společném ústavu Akademie věd ČR a Karlovy univerzity BIOCEV.

Počet případů koronaviru v Česku překročil 10 tisíc, dosud se covid-19 prokázal u 10 024 lidí. Za neděli přibylo 33 nakažených, což bylo nejméně za zhruba tři týdny. Přes 70 procent lidí se z nemoci vyléčilo, konkrétně 7230 lidí. Počet lidí, kteří s nákazou zemřeli, činí 330.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...