Remdesivir je účinný proti COVID-19, zveřejnil jeho výrobce. Skončila rozsáhlá studie na 800 lidech

Rozsáhlá americká vládní studie léku remdesivir podle odborného webu STAT ukázala, že jeden z nejnadějnějších přípravků proti nemoci COVID-19 je opravdu účinný. Ve středu to oznámila farmaceutická společnost Gilead, která přípravek vyvinula, nyní se čeká na slovo amerických úřadů.

„Pochopili jsme, že výzkum potvrdil, že léčivo plní svůj primární cíl,“ uvedla firma ve svém prohlášení a dodala, že americký Národní institut alergických a infekčních nemocí (NIAID), který studii prováděl, poskytne další podrobnosti na blížícím se briefingu. 

Avizovaný výsledek by představoval úplně první potvrzenou léčbu nemoci způsobené novým koronavirem. Doposud žádná klinická studie u žádného přípravku výraznou účinnost neprokázala. Web STAT ale dodává, že bez dalších podrobností není možné říci, jak moc je přípravek remdesivir účinný.

Zprávy o výsledku tohoto léku vyvinutého původně proti viru ebola byly v posledních dnech spíše rozporuplné; například z Číny přišla zpráva, že v tamní studii přípravek propadl. Společnost Gilead se ale bránila s tím, že tento výzkum měl špatné parametry a například vůbec nepracoval s takzvanou kontrolní skupinou, která by místo účinné látky dostala jen placebo.

Nahrávám video

Nadějné vyhlídky

Podle expertů je nadějné už jen to, že výsledky studie Národního institutu alergických a infekčních nemocí (NIAID) se objevily tak brzo – již jen to podle nich naznačuje, že účinnost remdesiviru je přesvědčivá. NIAID ve středu večer na svém webu zveřejnil, že délka léčby se snížila u pacientů léčených remsedivirem průměrně o třicet procent - to znamená, že mohou opustit nemocnici o třetinu dříve. Navíc se ukázalo, že pacienti léčení remdesivirem mají o tři procentní body nižší smrtnost. 

Neočekávalo se, že studie proběhne tak rychle; byla totiž zdaleka nejdůležitější a nejdůsledněji navrženou zkouškou remdesiviru proti COVID-19.

Studie porovnávala účinnost remdesiviru s placebem u 800 pacientů, přičemž ani pacienti ani lékaři nevěděli, kdo dostal lék místo placeba. A to znamená, že ani postoj lékařů ani naděje pacientů nemohly zkreslit léčebný proces.

Hlavním cílem bylo zjistit, jak rychle se zlepšuje zdravotní stav pacientů. Kratší doba výzkumu říká, že lék opravdu pomáhá pacientům rychleji se zlepšovat.

Gilead současně ve středu zveřejnil výsledky z vlastní studie remdesiviru u pacientů se zvláště závažným průběhem COVID-19. Tato studie podle společnosti prokázala podobné zlepšení u pacientů léčených remdesivirem pět i deset dní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 21 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...