Lék proti vším ničí koronavirus do 48 hodin, zatím ale jen v laboratoři

Tým vědců z australské Monash University v Melbourne popsal, že lék jménem ivermektin je v buněčných kulturách velmi účinně schopen zlikvidovat virus SARS-CoV-2. Dotyčná látka je přitom schválená proti parazitům a lékaři dobře znají její případné vedlejší účinky.

Lék byl zatím testován jen „in vitro“, tedy na buněčných kulturách v laboratorním prostředí –⁠ nikoliv na živých zvířatech, natožpak lidech. Takové experimenty nejsou ještě ani zdaleka zárukou, že vše bude v reálném světě (neboli „in vivo“) fungovat, jak má. Přesto je výsledek tohoto pokusu nadějný, byl totiž natolik úspěšný, že zřejmě povede k pokračování výzkumu.

Po nasazení ivermektinu totiž během pouhých 48 hodin zmizel veškerý genetický materiál viru z buněk. „Zjistili jsme, že stačila jediná dávka tohoto přípravku, aby se tak odstranily všechny stopy virové RNA během 48 hodin –⁠ a už po 24 hodinách došlo k jejímu značnému úbytku,“ uvedla Kylie Wagstaffová, spoluautorka studie, která vyšla v odborném časopise Antiviral Research.

„Ivermektin je široce rozšířený a je považován za bezpečnou látku,“ doplnila vědkyně. „Musíme zjistit, jaké by mělo být dávkování, aby byl tento lék u lidí účinný –⁠ to je další krok,“ uvedla.

Látku a její účinek pochválil i Leon Caly z laboratoře VIDRL na Dohertyho institutu: „Jakožto virolog, který byl součástí týmu, který jako první izoloval mimo Čínu SARS-CoV-2 už v lednu 2020, jsem z potenciálu ivermektinu jako léku proti COVIDu-19 nadšený,“ komentoval výsledky studie.

Protože od očkování proti této nemoci dělí svět nejméně rok, možná i dva, hledají vědci po celém světě stále dál účinné látky. „V době, kdy máme globální pandemii a není tu žádná schválená léčba, by pomohlo, kdybychom měli látku, která je rozšířená a dostupná,“ popsala Wagstaffová. „Realistické je, že než bude široce dostupná vakcína, bude to nějakou dobu trvat.“

Co je ivermektin?

Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum používané v lidské i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím či vším, střečkům a zákožkám.

Bylo objeveno asi před čtyřiceti lety, od té doby bylo používáno velmi masivně. Za prvních 16 roků (1987 až 2003) činnosti programu jeho využívání jím bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích.

V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 milionů hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna a která je nyní opět schopna uživit přes 17 milionů lidí. Díky tak velkému množství osob, které látku použily, se ví o jejích vedlejších účincích výrazně více než u jiných zvažovaných látek, které by proti COVIDu-19 mohly být nasazené.

Přípravek ale v tomhle ohledu zatím není otestovaný, vědci proto varují: lidé by ho sami rozhodně neměli zkoušet používat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 7 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...