Svět vsází na chlorochin. Nadějný přípravek se desítky let využívá proti malárii

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm už mluví také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Tato látka se prodává pod nejrůznějšími obchodními názvy, nejčastěji je to Aralen. Příbuzná a velmi podobná látka hydroxychlorochin s obdobným účinkem se prodává pod jménem Plaquenil – pod tímto jménem je i v České republice.

Ani jedna z těchto látek zatím není pro léčbu nemoci COVID-19 schválená, ale v řadě zemí už byla vyzkoušena – s velmi nadějnými výsledky. Právě proto ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění COVID-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s COVID-19,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Výjimku ze zákazu předepisování proto mají lékaři, kteří o tyto nemocné pečují.

Chlorochin v zrcadle vědy

Dlouho neexistovala žádná vědecká studie, která by účinnost těchto přípravků potvrzovala – to je ale způsobené tím, jak rychle se krize s pandemií koronaviru vyvíjela. Řada lékařů z celého světa ale upozornila na to, že podle jejich zkušeností s těžšími případy nemoci způsobené novým koronavirem se chlorochin osvědčuje.

První studie, která vliv chlorochinu na COVID-19 popisovala, vznikla ve Francii. Ukazuje, že přípravek má na virus opravdu vliv. Problém je, že vznikala jen v podmínkách in-vitro, tedy ve zkumavce. To znamená, že není jisté, jestli v komplikovaném prostředí lidského těla funguje vše stejně – a zda nemůže dojít k vedlejším účinkům.

Studie, na kterou svět čekal

Dne 20. března vyšla ale studie týmu profesora Didiera Raoulta, která už vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili s nemocí COVID-19 ve francouzských nemocnicích. Celkem se jí zúčastnilo 41 nemocných: 26 jich během šesti dnů dostalo hydroxychlorochin (600 miligramů denně) – ostatních 16 pacientů dostalo jiné běžně podávané léky. Šesti pacientům, jimž byl podán chlorochin, lékaři dali ještě další lék – antibiotikum azitromycin.

Lékaři během výzkumu dělali testy na přítomnost viru každý den – ty prokázaly, že kombinace obou léčiv byla extrémně účinná. Všichni nemocní léčení tímto způsobem byli po pouhých pěti dnech zcela bez přítomnosti viru. Ve skupině 14 pacientů léčených jen hydroxychlorochinem virus zmizel za stejnou dobu přesně u poloviny z nich. Naopak ze 16 pacientů, kteří se léčili standardní léčbou, se podařilo viru zbavit jen dvěma.

Autoři přiznávají, že tato studie byla příliš malá na to, aby se dala kombinace léčiv označit za „zázračný lék“, přesto považují výsledky za slibné.

Jak funguje chlorochin?

Chlorochin umí dopravit do buněk zinek. A ví se, že právě zinek umí blokovat enzym jménem RNA polymeráza, který je klíčový pro množení koronaviru.

Problém je, že zinek přijímaný v běžné stravě do buněk nepronikne, nemá tedy smysl užívat ho v nějakých běžných potravinových doplňcích. Chlorochin a hydroxychlorochin ale přesně to umí – fungují jako přenašeče zinku dovnitř buněk. Vědci se domnívají, že by dostatečná koncentrace zinku v buňkách mohla zabránit viru množit se.

Autoři studie ale varují, že tento výzkum je sice slibný, nicméně na jeho základě není možné zatím chlorochin k léčbě doporučovat - je potřeba vyčkat, než vzniknou opravdu kvalitní studie. Není tedy zatím možné říci, že chlorochin je lék na koronavirus.

Starý známý lék

Výhodou chlorochinu je, že už se toho o něm hodně ví; ve skutečnosti totiž tento lék existuje a používá se od druhé světové války, kdy ho vyvíjela americká armáda proti malárii. Proti ní se sice osvědčil, měl ale různě závažné vedlejší účinky, proto byl později nahrazen modernější generací antimalarik.

Také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci COVID-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru.

Úřad už dříve upozorňoval na to, že přípravky s chlorochinem mohou způsobovat hypoglykemii neboli pokles hladiny cukru v krvi. Projevuje se třesem, neklidem, nesoustředěností, bušením srdce, zmateností, ospalostí, pocením, bolestmi hlavy i křečemi. Vést může až ke ztrátě vědomí a k poruše srdečního rytmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 31 mminutami

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 4 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 5 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
včera v 17:17

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
včera v 16:50

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026
Načítání...