Analýza koronaviru pomáhá vysvětlit vysoké počty italských úmrtí. Země má mnoho rizikových skupin

Předběžná analýza epidemie koronaviru v Itálii zkoumala úmrtí 150 pacientů, kteří zemřeli na nemoc COVID-19 do 6. března. Vědci popsali, že více lidí zde oproti Číně umírá především kvůli věku populace; průměrný Ital je o sedm let starší než průměrný Číňan, a právě ve vyšších věkových skupinách na nemoc umírá více osob.

U pacientů, kteří zemřeli a byli pozitivní na nemoc COVID-19, byly nejčastějšími příznaky horečka a obtíže s dýcháním – objevily se u 86, respektive 82 procent případů. Kašel mělo jen 50 procent těchto případů.

„Data naznačují, že pro ty, kdo trpí jen horečkou, by mělo stačit uvědomit svého lékaře, ale pokud se vyskytují dva symptomy, je lepší kontaktovat pohotovost,“ uvádí zpráva. Dalším doporučeným opatřením je v případě těchto symptomů rozhodně nenavštěvovat lékaře osobně, říkají autoři výzkumu. Jinak hrozí, že dojde k nakažení dalších pacientů.

Zpráva dále konstatuje, že je zapotřebí v této fázi epidemie zpomalit její vývoj a současně chránit nejvíce zranitelné. „Individuální změny, které omezují společenské kontakty, jsou základní v boji s virem, proto apelujeme na zodpovědnost všech,“ uvádí vědci.

Smrtnost je podobná jako v Číně

Veřejnost zaskočilo, kolik osob v Itálii již onemocnění podlehlo. Podle této studie jsou ale tyto údaje velmi podobné tomu, jak se epidemie chovala v Číně. Průměrný věk zemřelých v Itálii dosahoval 81,4 let, z toho 31 procent jsou ženy.

„Smrt se nejčastěji objevuje po osmdesátém roce a u osob s významnými zdravotními problémy: smrtnost je u osob ve věku nad devadesát let 14,3 procenta, 8,2 procent u osob ve věku mezi osmdesáti a devětaosmdesáti lety, 4 procenta u lidí ve věku mezi sedmdesáti a devětasedmdesáti lety, 1,4 procenta u šedesáti- až devětašedesátiletých a 0,1 procenta u lidí mezi padesátkou a devětapadesáti lety.“

V této zkoumané skupině nebylo zaznamenáno jediné úmrtí u lidí ve věku pod padesát let.

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortality) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Výzkum ukazuje, že ve všech věkových skupinách je smrtnost nižší než v Asii. Ale celková smrtnost je v Itálii vyšší; činí 2,9 procenta proti 2,3 procentům v Číně.

Příčinou je podle vědců to, že Itálie má výrazně starší populaci než Čína. Zatímco zde je průměrný věk 37 let, v Itálii je to 44 let. Právě proto hlásí Italové výrazně více pacientů starších osmdesáti let, a proto je celková smrtnost vyšší než v Číně. A to přesto, že se italským lékařům daří v této věkové skupině zachraňovat více životů než jejich čínským kolegům.

„Analýza těchto údajů nám umožňuje provést vyhodnocení dalších doporučení toho, jak se chovat,“ uvádí vědci. Zdůrazňují také, že je potřeba tyto údaje neustále doplňovat a aktualizovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 18 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.