Analýza koronaviru pomáhá vysvětlit vysoké počty italských úmrtí. Země má mnoho rizikových skupin

Předběžná analýza epidemie koronaviru v Itálii zkoumala úmrtí 150 pacientů, kteří zemřeli na nemoc COVID-19 do 6. března. Vědci popsali, že více lidí zde oproti Číně umírá především kvůli věku populace; průměrný Ital je o sedm let starší než průměrný Číňan, a právě ve vyšších věkových skupinách na nemoc umírá více osob.

U pacientů, kteří zemřeli a byli pozitivní na nemoc COVID-19, byly nejčastějšími příznaky horečka a obtíže s dýcháním – objevily se u 86, respektive 82 procent případů. Kašel mělo jen 50 procent těchto případů.

„Data naznačují, že pro ty, kdo trpí jen horečkou, by mělo stačit uvědomit svého lékaře, ale pokud se vyskytují dva symptomy, je lepší kontaktovat pohotovost,“ uvádí zpráva. Dalším doporučeným opatřením je v případě těchto symptomů rozhodně nenavštěvovat lékaře osobně, říkají autoři výzkumu. Jinak hrozí, že dojde k nakažení dalších pacientů.

Zpráva dále konstatuje, že je zapotřebí v této fázi epidemie zpomalit její vývoj a současně chránit nejvíce zranitelné. „Individuální změny, které omezují společenské kontakty, jsou základní v boji s virem, proto apelujeme na zodpovědnost všech,“ uvádí vědci.

Smrtnost je podobná jako v Číně

Veřejnost zaskočilo, kolik osob v Itálii již onemocnění podlehlo. Podle této studie jsou ale tyto údaje velmi podobné tomu, jak se epidemie chovala v Číně. Průměrný věk zemřelých v Itálii dosahoval 81,4 let, z toho 31 procent jsou ženy.

„Smrt se nejčastěji objevuje po osmdesátém roce a u osob s významnými zdravotními problémy: smrtnost je u osob ve věku nad devadesát let 14,3 procenta, 8,2 procent u osob ve věku mezi osmdesáti a devětaosmdesáti lety, 4 procenta u lidí ve věku mezi sedmdesáti a devětasedmdesáti lety, 1,4 procenta u šedesáti- až devětašedesátiletých a 0,1 procenta u lidí mezi padesátkou a devětapadesáti lety.“

V této zkoumané skupině nebylo zaznamenáno jediné úmrtí u lidí ve věku pod padesát let.

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortality) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Výzkum ukazuje, že ve všech věkových skupinách je smrtnost nižší než v Asii. Ale celková smrtnost je v Itálii vyšší; činí 2,9 procenta proti 2,3 procentům v Číně.

Příčinou je podle vědců to, že Itálie má výrazně starší populaci než Čína. Zatímco zde je průměrný věk 37 let, v Itálii je to 44 let. Právě proto hlásí Italové výrazně více pacientů starších osmdesáti let, a proto je celková smrtnost vyšší než v Číně. A to přesto, že se italským lékařům daří v této věkové skupině zachraňovat více životů než jejich čínským kolegům.

„Analýza těchto údajů nám umožňuje provést vyhodnocení dalších doporučení toho, jak se chovat,“ uvádí vědci. Zdůrazňují také, že je potřeba tyto údaje neustále doplňovat a aktualizovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Vědci doplnili mozek živé myši lidskými buňkami, integrace uspěla

Mozek částečně myší, částečně lidský. To je výsledek experimentu lékařů ze Stanfordovy univerzity. Cílem jejich práce bylo vytvořit organismus, na němž by se daly testovat účinné látky proti duševním nemocem.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.