Zatímco většina lidí roku 79 od erupce sopky Vesuv prchala pryč, Gaius Plinius Secundus mířil k němu. Tento římský státník a spisovatel totiž shromáždil malou flotilu, se kterou se pokusil zachránit některé z ohrožených obyvatel. Sám u toho zemřel, ale jeho lodím se podařilo zachránit přes dva tisíce osob.
Jednalo se o jednu z vůbec prvních známých historických záchranných misí. Podobně jako u těch dalších šlo zachráncům o život stejně jako těm zachraňovaným. A doplatil na to samotný organizátor této mise, muž známý v dějinách jako Plinius Starší. Již druhý den zemřel, zřejmě na udušení nebo na selhání srdce, na pobřeží města Stabie. Jeho muži ho zde museli opustit, neměli čas ani energii se s umírajícím zdržovat.
Až donedávna nikdo netušil, co se s jeho tělem stalo, dobová svědectví jen říkají, že jeho posádka nalezla Pliniovo tělo v sopečné pemze. Na konci ledna ale izraelský deník Haaretz informoval o tom, že skupina vědců tvrdí, že identifikovala Pliniovu lebku.
Tento výzkum vychází ze starších studií lebky, která byla objevená asi před stoletím, přibližně na místě, kde měl Plinius zemřít. Patřilo k ní původně i tělo ozbrojené výrazně zdobeným krátkým mečem a ozdobené zlatými náramky a náhrdelníky. Archeologové ho našli v hromadném hrobě s přibližně sedmi desítkami dalších mrtvých – vědci se domnívali, že by se mohlo jednat o vysoce postaveného římského důstojníka námořnictva.
Už tehdy se také poprvé spekulovalo o tom, že by se mohlo jednat o Plinia, ale chyběly k tomu jakékoliv důkazy. Archeolog Gennaro Matrone, který za objevem stál, nakonec všechny kosti a artefakty prodal neznámému kupci – jen lebku a její čelist daroval jednomu římskému muzeu.
Před několika lety použil vojenský historik Flavio Russo na tuto lebku moderní metody sekvencování DNA – předběžné výsledky představil na konferenci v Římě na konci ledna 2020. Dospěl k tomu, že není schopen identifikovat stoprocentně původního majitele lebky, ale řada znaků napovídá tomu, že by se o Plinia Staršího jednat mohlo.
Současně se ukázalo, že čelist patří úplně jiné lebce – muže severoafrického původu, který zemřel už před čtyřicítkou. Podle vědců to mohl být někdo, kdo Plinia na jeho cestě doprovázel – možná voják, možná otrok.
Výzkumníci sice nebyli s to teorii o Pliniovi potvrdit, ale jsou optimističtí: nenašli totiž doposud ani jediný důkaz, který by ji vyvracel.
Pliniovo dědictví
Když roku 79 k erupci Vesuvu došlo, zemřelo odhadem 16 tisíc osob. Vědci tvrdí, že Pliniovy lodě, které připluly pomoci s evakuací, mohly pomoci zachránit až dvě tisícovky osob.
Ještě více než svou smrtí se ale do učebnic zapsal svým životem: byl totiž autorem sedmatřicetisvazkové přírodovědné encyklopedie starého Říma Naturalis historia.
