Lékaři ve Slezské nemocnici v Opavě za posledního půl roku léčili šest pacientů s nebezpečnou hantavirózou. Závažné onemocnění, které patří do skupiny krvácivých horeček a postihuje ledviny, přenáší na člověka jen drobní hlodavci. Nemocnice v minulých letech zaznamenala jeden, maximálně dva případy ročně. Častější výskyt může podle primáře infekčního oddělení Petra Kümpela souviset s loňským přemnožením hrabošů. Závažné onemocnění může skončit trvalým poškozením ledvin nebo i smrtí.
Na Opavsku se šest lidí nakazilo krvácivou horečkou. Nemoc přenášejí hlodavci
Události: Na Opavsku se šest lidí nakazilo krvácivou horečkou (zdroj: ČT24)
Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, jako například ebola. Na rozdíl od eboly všek není přenosná z člověka na člověka. „Onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků,“ řekl primář Kümpel.
Původce nebezpečné nákazy se podařilo izolovat až v roce 1976. Lékaři dnes znají různé druhy hantavirů, které se objevují po celém světě. Smrtelný průběh onemocnění je sice v Evropě vzácný, ale řadě pacientů může podle Kümpela způsobit trvalé následky.
Může to vypadat jako obyčejná chřipka
Projevy onemocnění se podle lékařů příliš neliší od projevů chřipky. Jedná se o teploty, bolesti hlavy či svalů. Později však pacientovi klesá tlak, je malátný a nakonec dojde k vážnému poškození ledvin.
Nakažený člověk zpočátku jen velmi málo močí, tekutina se zadržuje v organismu. Později dochází ke změně a pacient naopak začne vylučovat značné množství moči. Inkubační doba se pohybuje od jednoho až do tří týdnů.
Jednou z pacientů infekčního oddělení v Opavě je Marta Trlicová, která se pravděpodobně nakazila na Osoblažsku. V nemocnici strávila více než dva týdny a v domácím léčení je aktuálně pátý den. Uvedla, že ze dne na den kvůli zadržování moči přibrala čtrnáct kilogramů, posléze naopak musela chodit na WC každých 45 minut.
Nemůžu normálně fungovat, jedu tak na 30 až 40 procent.
Lék neexistuje, vakcína se připravuje
V Česku se nejčastěji vyskytují dva kmeny hantavirózy – dobrava a pumala. Nemoc přenášejí hlodavci. Stačí, když člověk vdechne vir, který může být v moči nebo trusu zvířete. Nákaza je tak možná nejen v přírodě, ale i v domácnosti, když pacient například zametá tam, kde se pohyboval nakažený hlodavec.
Na hantavirózu zatím neexistuje žádný lék, na vakcíně však už odborníci pracují. Lékaři jsou při léčbě zatím odkázáni hlavně na korekci vnitřního prostředí a udržování funkce ledvin. V některých případech je nezbytná dialýza.
„V našem regionu máme velké štěstí, že výborně pracující referenční laboratoř pro hantaviry je v Ostravě a všechny výsledky můžeme rychle konzultovat,“ dodal primář.
Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v roce 2018 bylo v celém Česku zachyceno pět případů onemocnění, o rok dříve jich bylo sedmnáct a v roce 2016 deset. Statistika ale podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hany Zelené nemusí zcela přesně odrážet počet skutečně nakažených.
Nákazu krvácivou horečkou se nepodaří vždy prokázat. Zelená se domnívá, že případů může být v poslední době zachyceno více i z důvodu lepší informovanosti lékařů o tomto onemocnění, díky které se zvyšuje i jeho diagnostika.