Nižší inteligence má u mužů vliv na pravděpodobnost sebevražd, tvrdí švédská studie

Zdá se, že lidé s nižší emocionální inteligencí a s nízkými výsledky v inteligenčních testech mají během života vyšší pravděpodobnost úmrtí sebevraždou. Ukazuje to studie švédského Karolinska Institutet, která sledovala 50 tisíc mužů od roku 1970 až do současnosti.

Že mezi nižší inteligencí a horší emocionální kontrolou existuje nějaká souvislost, ukázalo už větší množství starších výzkumů. Nový výzkum to nejen potvrdil, ale především ukázal, jak tento vztah vzniká a vyvíjí se.


Práce prokázala, že lidé s nejnižší naměřenou inteligencí mají šestkrát vyšší pravděpodobnost na úmrtí sebevraždou než ti s nejvyšší inteligencí. Znamená to důležitý signál pro lékaře i úředníky zodpovědné za organizaci zdravotní péče. Lidé s nižší inteligencí jsou velmi zranitelnou skupinou a je potřeba právě u nich začít s prevencí.

Mechanismy, které spojují nízkou inteligenci s rizikem sebevraždy, zatím nejsou úplně známé, ale zřejmě jich je více. Obecně totiž platí, že lidé s nižší inteligencí trpí více socio-ekonomickými problémy, a to především v pozdějších částech života. Vyšší inteligence je spojená s vyšším úspěchem při vzdělávání, které zase průměrně vede k lepší kvalitě života.

Podle vědců je dopad nižší inteligence na kvalitu života dobře viditelný i v tak bohaté a sociálně rovnostářské zemi, jako je Švédsko.

Studie také prokázala, že zdaleka nejsilnější propojení mezi nízkou inteligencí a sebevražedností existuje v době dospívání, později se snižuje. Například u mužů nad padesát let už vědci tento vztah téměř nepozorovali. Podporuje to definici sebevraždy jako „pedantního řešení krátkodobých problémů“.

Pro autory výzkumu jsou výsledky velmi pozitivní – ukazují totiž jasně definovanou skupinu, na kterou je potřeba zaměřit péči a díky tomu by se dalo množství případů předcházet.
Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Psychological Medicine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 38 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...