Nižší inteligence má u mužů vliv na pravděpodobnost sebevražd, tvrdí švédská studie

Zdá se, že lidé s nižší emocionální inteligencí a s nízkými výsledky v inteligenčních testech mají během života vyšší pravděpodobnost úmrtí sebevraždou. Ukazuje to studie švédského Karolinska Institutet, která sledovala 50 tisíc mužů od roku 1970 až do současnosti.

Že mezi nižší inteligencí a horší emocionální kontrolou existuje nějaká souvislost, ukázalo už větší množství starších výzkumů. Nový výzkum to nejen potvrdil, ale především ukázal, jak tento vztah vzniká a vyvíjí se.


Práce prokázala, že lidé s nejnižší naměřenou inteligencí mají šestkrát vyšší pravděpodobnost na úmrtí sebevraždou než ti s nejvyšší inteligencí. Znamená to důležitý signál pro lékaře i úředníky zodpovědné za organizaci zdravotní péče. Lidé s nižší inteligencí jsou velmi zranitelnou skupinou a je potřeba právě u nich začít s prevencí.

Mechanismy, které spojují nízkou inteligenci s rizikem sebevraždy, zatím nejsou úplně známé, ale zřejmě jich je více. Obecně totiž platí, že lidé s nižší inteligencí trpí více socio-ekonomickými problémy, a to především v pozdějších částech života. Vyšší inteligence je spojená s vyšším úspěchem při vzdělávání, které zase průměrně vede k lepší kvalitě života.

Podle vědců je dopad nižší inteligence na kvalitu života dobře viditelný i v tak bohaté a sociálně rovnostářské zemi, jako je Švédsko.

Studie také prokázala, že zdaleka nejsilnější propojení mezi nízkou inteligencí a sebevražedností existuje v době dospívání, později se snižuje. Například u mužů nad padesát let už vědci tento vztah téměř nepozorovali. Podporuje to definici sebevraždy jako „pedantního řešení krátkodobých problémů“.

Pro autory výzkumu jsou výsledky velmi pozitivní – ukazují totiž jasně definovanou skupinu, na kterou je potřeba zaměřit péči a díky tomu by se dalo množství případů předcházet.
Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Psychological Medicine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 16 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...