Tabák přispívá ke vzniku deprese a schizofrenie, ukázal výzkum

Kouření tabáku vede nejen k rakovině, ale také zvyšuje pravděpodobnost vzniku depresí a schizofrenie. Dokládá to výzkum vědců z univerzity v Bristolu.

Dlouhodobě se ví, že kouření je mnohem častější u osob, které trpí nejrůznějšími psychickými chorobami, zejména depresemi a schizofrenií. Doposud ale vědci nebyli schopní rozklíčovat, co je příčinou a co následkem. Tedy jestli tato závislost přispívá ke vzniku nemocí, anebo jestli psychické choroby vyvolávají nějak touhu po tabáku.

A právě to se rozhodli poznat experti z Bristolu. Vycházeli z britské databáze UK Biobank, v níž jsou informace o 462 690 kouřících Evropanech. Vědci použili metodu takzvané mendelovské randomizace, která postupně hodnotí změny v genomu. Z výsledků vyplývá, že kouření tabákových výrobků zvyšuje pravděpodobnost vzniku deprese i schizofrenie, současně ale platí, že lidé, kteří těmito problémy trpí, tabák vyhledávají častěji.

Tento výzkum je součástí rostoucího souboru důkazů, že kouření zvětšuje riziko mentálních chorob. Stejný tým vědců například přibližně před rokem vydal v odborném časopise British Journal of Psychiatry výzkum, který dokládal, že konzumace tabáku zvyšuje pravděpodobnost vzniku bipolární poruchy.

Kouření duševně nemocných je podceněný problém

Výsledky těchto studií už byly reflektovány i britskou vládou – ta roku 2016 vydala doporučení, aby se psychiatrické léčebny do dvou let zbavily tabáku.

Nové důkazy ukazují, jak důležité je soustředit se právě na skupinu duševně nemocných – až dosud se jí experti příliš nevěnovali. „Lidé s mentálními poruchami jsou často přehlíženi, když se snažíme snižovat závislost na kouření. A to vede ke vzniku nerovnosti,“ uvedla vedoucí tohoto výzkumu Robyn Wootinová. „Naše práce ukazuje, že bychom se měli za každou cenu snažit zabránit tomu, aby lidé s kouřením vůbec začali – a naopak podporovat ty, kdo s tím chtějí skončit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...