Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 118 let.
Vyhlašování Nobelových cen je tady. Letos laureáti dostanou odměnu 21 milionů korun
V pondělí se začne lékařstvím, v úterý bude následovat fyzika, ve středu chemie, ve čtvrtek literatura a nakonec v pátek vyvrcholí nobelovský týden cenou za mír. Následující pondělí pak bude vyhlášena cena za ekonomii, kterou sice také uděluje švédská Královská akademie věd, ale nebyla zmíněna v Nobelově závěti, takže se odměna nevyplácí z Nobelova fondu.
Tradice udělování Nobelových cen existuje už 118 let; poprvé se tak stalo roku 1901, ceremoniál vyhlašování se koná vždy ve Stockholmu na začátku října, samotné předávání následuje na slavnostním večeru v polovině prosince.
Kromě medaile dostane každý laureát také peněžitou odměnu, která letos dosáhla výše v přepočtu 21,33 milionu českých korun. Třetí odměnou je diplom, jenž je každý rok jiný.
Ceny a laureáti
Do tohoto roku dostalo Nobelovu cenu 908 jednotlivců a 27 organizací. Ocenění se udělují pravidelně, s výjimkou několika válečných let. Až na dva laureáty nikdo převzetí neodmítl – učinil tak jen Jean Paul Sartre, který měl být oceněný roku 1964 za literaturu, a vietnamský revolucionář Lê Đức Thọ, jenž odmítl roku 1973 cenu za mír.
Několik osobností bylo nuceno odmítnout z politických důvodů. Vědce Richarda Kuhna a Adolfa Butenandta a lékaře Gerharda Domagka k tomu donutil nacistický režim, spisovatele Borise Pasternaka zase tlak Sovětského svazu.
Kde se vzaly Nobelovy ceny
Když švédský chemik a vynálezce dynamitu Alfred Nobel rok před svou smrtí (1895) zveřejnil svou poslední vůli, odkázal v ní 94 procent toho, co měl, na vznik pěti cen. Tehdy šlo o sumu 31 milionů švédských korun, dnes se částka přeměnila na hodnotu v přepočtu přes osm miliard korun.
Nobelovu cenu dostali také dva Češi. Po celkem osmnácti nominacích ji v roce 1959 za chemii získal profesor Jaroslav Heyrovský. Český fyzikální chemik se světovým renomé cenu obdržel za objev metody polarografie, tedy chemické analýzy látek a jejich množství v roztoku pomocí kapky rtuti a měření elektrického proudu. Spisovatel Jaroslav Seifert ocenění získal v roce 1984 za literaturu.
Heyrovský objevil polarografii 37 let před udělením Nobelovy ceny, v roce 1922. Od roku 1929 se polarograf začal vyrábět komerčně, od 30. let i v zahraničí. V dubnu 1950 byl zřízen Polarografický ústav, který se o pár let později stal součástí Československé akademie věd. V čele Polarografického ústavu stál Heyrovský až do roku 1963. Dnešním nástupcem této instituce je Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR.