Síť seismologických stanic hlídá Evropu a čeká častější zemětřesení. Kvůli změnám klimatu

Nahrávám video

Napříč celým Rakouskem, ale i částí Česka, Slovenska, Francie nebo Itálie vědci rozmístili šest stovek nových seismografů. Každý přístroj pokrývá oblast o velikosti 50 kilometrů čtverečních a expertům má pomoci s určováním oblastí, které mohou v budoucnu častěji zasahovat sesuvy půdy nebo zemětřesení. Za četnějšími otřesy bude podle vědců stát změna klimatu.

Seismologické stanice jsou překvapivě drobné a jednoduché – musí totiž vydržet dlouhou dobu v extrémních podmínkách. Platí to i o té, která stojí na jednom z vrcholků štýrských Alp a stará se o ni seismolog Florian Fuchs.

Zařízení, kvůli kterému do hor pravidelně dochází, je extrémně citlivé. Měří záchvěvy půdy v okolí padesáti kilometrů. Graf, který tento přístroj ukazuje, spolehlivě prokáže, že otřesy země má na svědomí příroda, a ne třeba jen auto projíždějící po nedaleké silnici. Pozná se to podle tvaru amplitudy, v databázi mají vědci uložené všechny možnosti, takže jde přesně určit původce signálu.

Florian Fuchs si celý systém pochvaluje. V nedávné době se díky němu podařilo předpovědět i několik menších zemětřesení, dokáže taky spočítat, kde může dojít k příštím sesuvům půdy. Výsledky z terénu se potom vyhodnocují v laboratoři Vídeňské univerzity. Celkem tu mají data z 36 podobných stanic rozmístěných po celém Rakousku. Systém ale funguje i v okolních zemích včetně části Česka.

„Díky těmto datům získáme celkový obraz o jevech, jako jsou třeba i sesuvy půdy. A díky tomu můžeme do jisté míry predikovat, kde se budou vyskytovat v budoucnu,“ vysvětluje Goetz Bokelmann, který toto pracoviště ve Vídni vede.

Na základě svého bádání vědci ale nenabízeji pozitivní předpovědi. V horách totiž tají ledovce a uvolňuje se obří masa půdy. Otřesů tak podle nich bude dále přibývat a nové se budou objevovat také na místech, kde doteď byla zemětřesení nepředstavitelná. Ohrožené nebudou jen horské vesnice jako doposud, ale také turisty oblíbený Salzburg, Kitzbühel nebo Hallstatt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...