Vědci našli gen, který pomůže ječmenu přečkat sucha. Milovníci piva si mohou oddechnout

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Izolace genu HvMYB1 trvala vědcům ze skotské Heriot-Wattovy univerzity přes pět let. Ječmen má totiž genů devětatřicet tisíc a najít ten správný se ukázalo být velmi složité. 

„Tím, že jsme zesílili projevy tohoto konkrétního genu v testovaných rostlinách a pak jsme simulovali sucho, byli jsme schopní prokázat, že ty z nich, kde je gen HvMYB1 silnější, jsou mnohem schopnější přežívat dlouhodobá období sucha,“ popisuje genetik Peter Morris, který výzkumný tým vedl.

Sucha ohrožují úrodu v Evropě už dnes, nejvíce se to u obilnin projevilo v roce 2018. Dlouhé, suché a horké léto loni negativně ovlivnilo výnosy po celém kontinentu. Klimatické modely předvídají, že se zesilující klimatickou změnou bude podobných a ještě extrémnějších stavů přibývat, a na nové poměry se bude třeba adaptovat. 

Když nyní zemědělci znají gen, který udělá rostlinky ječmene odolnější vůči nedostatku vody, mohou je začít cíleně šlechtit. Není zapotřebí ani genetického inženýrství, stačí normální šlechtitelské postupy známé celá staletí. S odolnějším ječmenem například bude možné i v budoucnosti vyrábět pivo podobné kvality i ceny jako dnes. 

Před dopady klimatických změn na ječmen přitom nedávno varovala rozsáhlá studie vydaná v odborném žurnálu Nature Plants. Produkce ječmene se podle ní v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, ztráty mohou dosáhnout až 17 procent ve srovnání s nynější úrovní.

Cena piva by se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobila. V některých zemích, například v Irsku, by podle odhadů vzrostla až trojnásobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...