V Brazílii masově umírají včely. Letos jich zemřelo přes půl miliardy

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

U většiny mrtvých včel byly nalezeny stopy Fipronilu, insekticidu zakázaného v Evropské unii a považovaného za potenciální karcinogen v USA.

Od doby, kdy Jair Bolsonaro převzal v lednu prezidentský úřad, povolila Brazílie rekordních 290 pesticidů, což proti loňskému roku představuje sedmadvacetiprocentní nárůst. Úřady navíc podle agentury Bloomberg zvažují, že odblokují používání dalších z nich. Výrobci jsou lokální firmy (Cropchem nebo Ouro Fino), ale i globální korporace jako Arysta Lifescience nebo Nufarm.

Organizace spojených národů ukazuje, že v Brazílii množství chemie na ničení zemědělských škůdců radikálně roste; mezi roky 1990 a 2016 stouplo o 770 procent. Brazilské ministerstvo zemědělství nicméně uvádí, že země je čtyřiačtyřicátá v pořadí zemí v množství užívaných pesticidů na hektar.

Nedávný průzkum organizace Anvisa ukázal, že ve dvaceti procentech zkoumaných vzorků překročily naměřené chemické hodnoty platné normy – a to se v těchto testech neobjevily ani zkoušky na glyfosát, v Brazílii vůbec nejprodávanější druh pesticidu.

Podle včelařů jsou prázdné úly tím nejpřesvědčivějším důkazem, nakolik se chemie v místním zemědělství nadužívá. „Smrt všech těch včel je znamením, že jsme všichni tráveni,“ uvedl pro Bloomberg předseda brazilských včelařů Carlos Alberto Bastos.

Organizace Greenpeace tvrdí, že už nyní je asi čtyřicet procent brazilských pesticidů vysoce, nebo extrémně toxická a dvaatřicet procent z nich není povoleno v Evropské unii. Koordinátorka Greenpeace pro Brazílii Marina Lacorte dodává, že vláda nemá dostatek kvalitně vzdělaných expertů pro schvalování nových přípravků.

Mocný hráč

Zemědělský sektor je v Brazílii velmi mocným hráčem. Představuje hlavní pohon hospodářského růstu a tvoří kolem osmnácti procent tamní ekonomiky. Velké zemědělské firmy tak mají i politickou moc, sponzorují školství nebo kulturu. A také podporovaly vzestup prezidenta Bolsonara.

Jair Bolsonaro se snažil schvalování nových pesticidů urychlit, zemědělský sektor již léta zdůrazňuje, že tento proces je příliš pomalý a že registrace se zbytečně protahují.

Podle toxikologů je ale množství produktů příliš velké, protože se jen špatně kontrolují a monitorují. Reálně již dochází i k otravám lidí; jen za loňský rok jich brazilské ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 15 018, ale samo přiznává, že tyto údaje jsou zřejmě podceněné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 19 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...