V Brazílii masově umírají včely. Letos jich zemřelo přes půl miliardy

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

U většiny mrtvých včel byly nalezeny stopy Fipronilu, insekticidu zakázaného v Evropské unii a považovaného za potenciální karcinogen v USA.

Od doby, kdy Jair Bolsonaro převzal v lednu prezidentský úřad, povolila Brazílie rekordních 290 pesticidů, což proti loňskému roku představuje sedmadvacetiprocentní nárůst. Úřady navíc podle agentury Bloomberg zvažují, že odblokují používání dalších z nich. Výrobci jsou lokální firmy (Cropchem nebo Ouro Fino), ale i globální korporace jako Arysta Lifescience nebo Nufarm.

Organizace spojených národů ukazuje, že v Brazílii množství chemie na ničení zemědělských škůdců radikálně roste; mezi roky 1990 a 2016 stouplo o 770 procent. Brazilské ministerstvo zemědělství nicméně uvádí, že země je čtyřiačtyřicátá v pořadí zemí v množství užívaných pesticidů na hektar.

Nedávný průzkum organizace Anvisa ukázal, že ve dvaceti procentech zkoumaných vzorků překročily naměřené chemické hodnoty platné normy – a to se v těchto testech neobjevily ani zkoušky na glyfosát, v Brazílii vůbec nejprodávanější druh pesticidu.

Podle včelařů jsou prázdné úly tím nejpřesvědčivějším důkazem, nakolik se chemie v místním zemědělství nadužívá. „Smrt všech těch včel je znamením, že jsme všichni tráveni,“ uvedl pro Bloomberg předseda brazilských včelařů Carlos Alberto Bastos.

Organizace Greenpeace tvrdí, že už nyní je asi čtyřicet procent brazilských pesticidů vysoce, nebo extrémně toxická a dvaatřicet procent z nich není povoleno v Evropské unii. Koordinátorka Greenpeace pro Brazílii Marina Lacorte dodává, že vláda nemá dostatek kvalitně vzdělaných expertů pro schvalování nových přípravků.

Mocný hráč

Zemědělský sektor je v Brazílii velmi mocným hráčem. Představuje hlavní pohon hospodářského růstu a tvoří kolem osmnácti procent tamní ekonomiky. Velké zemědělské firmy tak mají i politickou moc, sponzorují školství nebo kulturu. A také podporovaly vzestup prezidenta Bolsonara.

Jair Bolsonaro se snažil schvalování nových pesticidů urychlit, zemědělský sektor již léta zdůrazňuje, že tento proces je příliš pomalý a že registrace se zbytečně protahují.

Podle toxikologů je ale množství produktů příliš velké, protože se jen špatně kontrolují a monitorují. Reálně již dochází i k otravám lidí; jen za loňský rok jich brazilské ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 15 018, ale samo přiznává, že tyto údaje jsou zřejmě podceněné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...