V Brazílii masově umírají včely. Letos jich zemřelo přes půl miliardy

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

U většiny mrtvých včel byly nalezeny stopy Fipronilu, insekticidu zakázaného v Evropské unii a považovaného za potenciální karcinogen v USA.

Od doby, kdy Jair Bolsonaro převzal v lednu prezidentský úřad, povolila Brazílie rekordních 290 pesticidů, což proti loňskému roku představuje sedmadvacetiprocentní nárůst. Úřady navíc podle agentury Bloomberg zvažují, že odblokují používání dalších z nich. Výrobci jsou lokální firmy (Cropchem nebo Ouro Fino), ale i globální korporace jako Arysta Lifescience nebo Nufarm.

Organizace spojených národů ukazuje, že v Brazílii množství chemie na ničení zemědělských škůdců radikálně roste; mezi roky 1990 a 2016 stouplo o 770 procent. Brazilské ministerstvo zemědělství nicméně uvádí, že země je čtyřiačtyřicátá v pořadí zemí v množství užívaných pesticidů na hektar.

Nedávný průzkum organizace Anvisa ukázal, že ve dvaceti procentech zkoumaných vzorků překročily naměřené chemické hodnoty platné normy – a to se v těchto testech neobjevily ani zkoušky na glyfosát, v Brazílii vůbec nejprodávanější druh pesticidu.

Podle včelařů jsou prázdné úly tím nejpřesvědčivějším důkazem, nakolik se chemie v místním zemědělství nadužívá. „Smrt všech těch včel je znamením, že jsme všichni tráveni,“ uvedl pro Bloomberg předseda brazilských včelařů Carlos Alberto Bastos.

Organizace Greenpeace tvrdí, že už nyní je asi čtyřicet procent brazilských pesticidů vysoce, nebo extrémně toxická a dvaatřicet procent z nich není povoleno v Evropské unii. Koordinátorka Greenpeace pro Brazílii Marina Lacorte dodává, že vláda nemá dostatek kvalitně vzdělaných expertů pro schvalování nových přípravků.

Mocný hráč

Zemědělský sektor je v Brazílii velmi mocným hráčem. Představuje hlavní pohon hospodářského růstu a tvoří kolem osmnácti procent tamní ekonomiky. Velké zemědělské firmy tak mají i politickou moc, sponzorují školství nebo kulturu. A také podporovaly vzestup prezidenta Bolsonara.

Jair Bolsonaro se snažil schvalování nových pesticidů urychlit, zemědělský sektor již léta zdůrazňuje, že tento proces je příliš pomalý a že registrace se zbytečně protahují.

Podle toxikologů je ale množství produktů příliš velké, protože se jen špatně kontrolují a monitorují. Reálně již dochází i k otravám lidí; jen za loňský rok jich brazilské ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 15 018, ale samo přiznává, že tyto údaje jsou zřejmě podceněné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 19 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.