Pavouci jsou následkem tropických bouří agresivnější, zjistili vědci

V regionech Spojených států a Mexika, které často pustoší hurikány, snáze přežijí agresivní pavouci. Jsou totiž lépe uzpůsobeni k přečkání extrémního počasí než jejich neútoční protějšci. Naznačila to nová studie, kterou tento týden publikoval časopis  Nature Ecology and Evolution. Podle vědců budou navíc pavouci vlivem stále častějších tropických bouří čím dál agresivnější.

Když hurikány zuří podél Mexického zálivu nebo pustoší americké východní pobřeží, neobejde se to bez dopadů na tamní životní prostředí. To také ovlivňuje zvířata, která v těchto oblastech žijí. Podle nového výzkumu nejsou výjimkou ani pavouci. 

Vědci se ve své studii zaměřili na druh pavouka s názvem Anelosimus studiosus, který žije na území Severní a Jižní Ameriky. Snažili se zjistit, jak tento druh živočichů ovlivňuje extrémní počasí. 

Během loňské hurikánové sezóny se výzkumníci konkrétně zaměřili na tropickou bouři Alberto a hurikány Florence a Michael. Studovali oblasti, ve kterých se nacházelo celkem 240 samičích kolonií pavouků. Na hurikány zasažená místa se vědci vrátili o dva dny později. Počáteční úder bouří přitom přežilo asi pětasedmdesát procent sledovaných pavoučích kolonií. Poté tyto kolonie vědci porovnávali s těmi z míst, kde bouře neudeřily.

Agresivní versus neútoční pavouci

Studovaný druh pavouka entomologové dělí na základě chování do dvou skupin, a to na neútočné a agresivní. Tyto rysy pavoučí osobnosti jsou přitom dědičné. 

Agresivitu lze u pavouků určit na základě rychlosti, kterou pronásledují svou kořist, výskytu kanibalismu nebo jejich schopnosti se bránit invazi dravých pavouků. Kolonie agresivních pavouků pak také lépe shromažďují potravu v době nedostatku. Když mají tito pavouci nedostatek jídla nebo jsou vystaveni přehřátí, mohou také vykazovat vzájemnou rivalitu.

„Tropické cyklóny pravděpodobně ovlivňují oba tyto stresory změnou počtu létajících kořistí a zvýšením slunečního záření,“ řekl CNN evoluční biolog a hlavní autor studie Jonathan Pruitt z McMaster University. „Agresivita se v těchto koloniích předává z generace na generaci a je hlavním faktorem jejich přežití a schopnosti reprodukce,“ dodal.

Podle vědců po bouři agresivní pavoučí kolonie dokázaly klást více vajíček a měly větší šanci na přežití. V oblastech, které hurikány nezasáhly, zase prospívaly kolonie neútočných pavouků.

Autoři studie se domnívají, že jejich zjištění je konzistentní a dokazuje, že extrémní projevy počasí mohou ovlivňovat chování živočichů. Chtějí přitom na dané téma provést ještě další výzkumy. 

„Je nesmírně důležité porozumět dopadům těchto extrémních projevů počasí na evoluci a přirozený výběr,“  uvedl Pruitt. „Jak stoupá hladina moří, výskyt tropických bouří se bude zvyšovat,“ dodal vědec s tím, že v současnosti je nezbytné vypořádat se s dopady, jaké tyto projevy počasí budou mít na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...