Pavouci jsou následkem tropických bouří agresivnější, zjistili vědci

V regionech Spojených států a Mexika, které často pustoší hurikány, snáze přežijí agresivní pavouci. Jsou totiž lépe uzpůsobeni k přečkání extrémního počasí než jejich neútoční protějšci. Naznačila to nová studie, kterou tento týden publikoval časopis  Nature Ecology and Evolution. Podle vědců budou navíc pavouci vlivem stále častějších tropických bouří čím dál agresivnější.

Když hurikány zuří podél Mexického zálivu nebo pustoší americké východní pobřeží, neobejde se to bez dopadů na tamní životní prostředí. To také ovlivňuje zvířata, která v těchto oblastech žijí. Podle nového výzkumu nejsou výjimkou ani pavouci. 

Vědci se ve své studii zaměřili na druh pavouka s názvem Anelosimus studiosus, který žije na území Severní a Jižní Ameriky. Snažili se zjistit, jak tento druh živočichů ovlivňuje extrémní počasí. 

Během loňské hurikánové sezóny se výzkumníci konkrétně zaměřili na tropickou bouři Alberto a hurikány Florence a Michael. Studovali oblasti, ve kterých se nacházelo celkem 240 samičích kolonií pavouků. Na hurikány zasažená místa se vědci vrátili o dva dny později. Počáteční úder bouří přitom přežilo asi pětasedmdesát procent sledovaných pavoučích kolonií. Poté tyto kolonie vědci porovnávali s těmi z míst, kde bouře neudeřily.

Agresivní versus neútoční pavouci

Studovaný druh pavouka entomologové dělí na základě chování do dvou skupin, a to na neútočné a agresivní. Tyto rysy pavoučí osobnosti jsou přitom dědičné. 

Agresivitu lze u pavouků určit na základě rychlosti, kterou pronásledují svou kořist, výskytu kanibalismu nebo jejich schopnosti se bránit invazi dravých pavouků. Kolonie agresivních pavouků pak také lépe shromažďují potravu v době nedostatku. Když mají tito pavouci nedostatek jídla nebo jsou vystaveni přehřátí, mohou také vykazovat vzájemnou rivalitu.

„Tropické cyklóny pravděpodobně ovlivňují oba tyto stresory změnou počtu létajících kořistí a zvýšením slunečního záření,“ řekl CNN evoluční biolog a hlavní autor studie Jonathan Pruitt z McMaster University. „Agresivita se v těchto koloniích předává z generace na generaci a je hlavním faktorem jejich přežití a schopnosti reprodukce,“ dodal.

Podle vědců po bouři agresivní pavoučí kolonie dokázaly klást více vajíček a měly větší šanci na přežití. V oblastech, které hurikány nezasáhly, zase prospívaly kolonie neútočných pavouků.

Autoři studie se domnívají, že jejich zjištění je konzistentní a dokazuje, že extrémní projevy počasí mohou ovlivňovat chování živočichů. Chtějí přitom na dané téma provést ještě další výzkumy. 

„Je nesmírně důležité porozumět dopadům těchto extrémních projevů počasí na evoluci a přirozený výběr,“  uvedl Pruitt. „Jak stoupá hladina moří, výskyt tropických bouří se bude zvyšovat,“ dodal vědec s tím, že v současnosti je nezbytné vypořádat se s dopady, jaké tyto projevy počasí budou mít na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...