V Arktidě, ale i v Evropě se spolu se sněhem snášejí na zem mikroplasty, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu. Až do odlehlých míst, například na Špicberkách, se dostávají větrem, který je může nést na tisícikilometrové vzdálenosti.
Bílý a plastový. Vědci našli umělé hmoty ve sněhu od Arktidy po Alpy
Mikroplasty se dostávají i na tak vzdálená místa, jako je Arktida, zjistili vědci, kteří zkoumali sníh z této oblasti světa. Částečky umělých hmot menší než pět milimetrů jsou nasávány do atmosféry a pak se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů.
Vědecký tým z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI) tak dospěl k závěru, že vzduch je silně znečištěn mikroplasty. Do budoucna je potřebné zkoumat možný dopad tohoto znečištění na lidské zdraví, napsala agentura DPA.
Vědci z institutu AWI v Bremerhavenu zkoumali vzorky sněhu z německého souostroví Helgoland, z Bavorska, Brém, ze švýcarských Alp a z Arktidy. V případě Arktidy šlo o vzorky sebrané z tamních ledových ker a z ostrovů Špicberky. Sníh rozpustili, vodu přefiltrovali a zbytek pak zkoumali pomocí infračervené spektroskopie.
Ukázky mikroplastů objevených na Špicberkách
Plasty jsou všude
Mikroplasty objevili téměř ve všech vzorcích. Jejich obsah ve sněhu sebraném na Arktidě byl sice menší než v tom z Evropy, i tak byl ale „podstatný“: v průměru to bylo 1760 částic na litr vody.
Nejvíce se jich nacházelo ve sněhu, který spadl vedle silnice na bavorském venkově. V litru vody, která vznikla jeho rozpuštěním, badatelé našli 150 tisíc částeček. Byly to kousíčky laků, nitrilkaučuku a polyamidu.
Na tomto výzkumu bylo pozoruhodné, že množství plastových částic ve sněhu bylo výrazně větší než ve výzkumech, které se zaměřily na objem mikročástic v jiných přírodních hmotách, například v dešti nebo hlíně. Vědci se domnívají, že to může být způsobené vlastnostmi sněhu – ty zřejmě mikroplasty mnohem lépe zachycují a konzervují.
Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Science Advances.
