V Arktidě, ale i v Evropě se spolu se sněhem snášejí na zem mikroplasty, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu. Až do odlehlých míst, například na Špicberkách, se dostávají větrem, který je může nést na tisícikilometrové vzdálenosti.
Mikroplasty se dostávají i na tak vzdálená místa, jako je Arktida, zjistili vědci, kteří zkoumali sníh z této oblasti světa. Částečky umělých hmot menší než pět milimetrů jsou nasávány do atmosféry a pak se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů.
Vědecký tým z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI) tak dospěl k závěru, že vzduch je silně znečištěn mikroplasty. Do budoucna je potřebné zkoumat možný dopad tohoto znečištění na lidské zdraví, napsala agentura DPA.
Vědci z institutu AWI v Bremerhavenu zkoumali vzorky sněhu z německého souostroví Helgoland, z Bavorska, Brém, ze švýcarských Alp a z Arktidy. V případě Arktidy šlo o vzorky sebrané z tamních ledových ker a z ostrovů Špicberky. Sníh rozpustili, vodu přefiltrovali a zbytek pak zkoumali pomocí infračervené spektroskopie.
Plasty jsou všude
Mikroplasty objevili téměř ve všech vzorcích. Jejich obsah ve sněhu sebraném na Arktidě byl sice menší než v tom z Evropy, i tak byl ale „podstatný“: v průměru to bylo 1760 částic na litr vody.
Nejvíce se jich nacházelo ve sněhu, který spadl vedle silnice na bavorském venkově. V litru vody, která vznikla jeho rozpuštěním, badatelé našli 150 tisíc částeček. Byly to kousíčky laků, nitrilkaučuku a polyamidu.
Na tomto výzkumu bylo pozoruhodné, že množství plastových částic ve sněhu bylo výrazně větší než ve výzkumech, které se zaměřily na objem mikročástic v jiných přírodních hmotách, například v dešti nebo hlíně. Vědci se domnívají, že to může být způsobené vlastnostmi sněhu – ty zřejmě mikroplasty mnohem lépe zachycují a konzervují.
Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Science Advances.
