Dinosauři se mohli naučit létat díky boji o samice, spekuluje nová teorie

Nová teorie amerických paleontologů mění pohled na původ letu u dinosaurů. Vědci navrhují, že dinosauři si nejprve vyvinuli ozdobné peří, které jim pomáhalo uspět u samic – a teprve později jim toto opeření mohlo usnadnit vznést se.

„První složité pero na křídlech se objevuje u drobných dravých dinosarů, kteří podobně jako poletuchy klouzali z větve na větev mezi stromy,“ uvedl hlavní autor studie Scott Persons. „V naší práci jsme zkoumali, jak probíhala změna primitivního peří sloužícího k tepelné izolaci na komplexní pera na křídlech, která sloužila k pohybu ve vzduchu.“

Podle výsledků této práce se dlouhá, pevnější a plochá pera vyvíjela z jakýchsi vějířů na ocasech a horních končetinách dinosaurů především pro zásnubní tance, jaké zná člověk i u současných ptáků.

Dinosauři pomocí těchto ozdobných a často pestrých orgánů upoutávali pozornost samic – ti úspěšnější se s nimi rozmnožili a jejich geny se šířily dál. A právě to mohlo podle nové hypotézy vést k vývoji tvorů, z nichž se stali později ptáci, včetně jejich složitých zásnubních rituálů.

Vědci tvrdí, že hlavním argumentem pro jejich teorii je stále lepší znalost toho, jak se vyvíjelo během stovek milionů let samo peří.

„I dnes zůstává sexuální význam důležitou funkcí složitých per u mnoha druhů ptáků,“ dodává Persons. „Jen si představte ocasní pera krocanů nebo chocholku na hlavě kukačky kohoutí,“ uvádí typické americké případy vědec. V evropském prostředí by se dali uvést spíše pávi s jejich nápadným vějířem ocasních per nebo chocholka dudka.

Mezi ptáky a dinosaury

Peří na ptačích křídlech má dnes dutou osu, nazývanou stvol, z ní pak vyrůstá prapor tvořený větvemi s paprsky a háčky. Pera dinosaurů byla méně složitá, v podstatě byla jen pokrytá jakýmisi chloupky. Nemohla sloužit k ničemu jinému než izolaci.

„Dostat se od těchto jednoduchých per k těm dnešním složitým je velký skok. A evoluce normálně nefunguje ve velkých skocích, je pozvolná a postupná,“ říká profesor Persons. „Právě rozeznání důležitosti sexuální funkce peří může vysvětlit, proč se jednoduché peří mohlo začít stávat složitějším.“


Americká studie sice přichází s řadou nápadů, které pomáhají záhadu peří vysvětlit, nemůže se ale opřít o žádné fyzické důkazy, jako jsou například fosilní pozůstatky peří. „Stále nám chybí jasné příklady sexuálně dimorfních per u dinosaurů,“ přiznává paleontolog. V současnosti se u mnoha druhů ptáků dá jasně rozeznat jejich pohlaví podle toho, jak vypadá jejich peří.

„Samci ho mívají větší, složitější a barevně výraznější – právě oni jsou totiž tím, kdo se pomocí peří předvádí,“ vysvětluje vědec. Podle Personse je možné, že velmi podobně to vypadalo také u dinosaurů vybavených peřím, ale důkaz o tom neexistuje – zatím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 13 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.