Dinosauři se mohli naučit létat díky boji o samice, spekuluje nová teorie

Nová teorie amerických paleontologů mění pohled na původ letu u dinosaurů. Vědci navrhují, že dinosauři si nejprve vyvinuli ozdobné peří, které jim pomáhalo uspět u samic – a teprve později jim toto opeření mohlo usnadnit vznést se.

„První složité pero na křídlech se objevuje u drobných dravých dinosarů, kteří podobně jako poletuchy klouzali z větve na větev mezi stromy,“ uvedl hlavní autor studie Scott Persons. „V naší práci jsme zkoumali, jak probíhala změna primitivního peří sloužícího k tepelné izolaci na komplexní pera na křídlech, která sloužila k pohybu ve vzduchu.“

Podle výsledků této práce se dlouhá, pevnější a plochá pera vyvíjela z jakýchsi vějířů na ocasech a horních končetinách dinosaurů především pro zásnubní tance, jaké zná člověk i u současných ptáků.

Dinosauři pomocí těchto ozdobných a často pestrých orgánů upoutávali pozornost samic – ti úspěšnější se s nimi rozmnožili a jejich geny se šířily dál. A právě to mohlo podle nové hypotézy vést k vývoji tvorů, z nichž se stali později ptáci, včetně jejich složitých zásnubních rituálů.

Vědci tvrdí, že hlavním argumentem pro jejich teorii je stále lepší znalost toho, jak se vyvíjelo během stovek milionů let samo peří.

„I dnes zůstává sexuální význam důležitou funkcí složitých per u mnoha druhů ptáků,“ dodává Persons. „Jen si představte ocasní pera krocanů nebo chocholku na hlavě kukačky kohoutí,“ uvádí typické americké případy vědec. V evropském prostředí by se dali uvést spíše pávi s jejich nápadným vějířem ocasních per nebo chocholka dudka.

Mezi ptáky a dinosaury

Peří na ptačích křídlech má dnes dutou osu, nazývanou stvol, z ní pak vyrůstá prapor tvořený větvemi s paprsky a háčky. Pera dinosaurů byla méně složitá, v podstatě byla jen pokrytá jakýmisi chloupky. Nemohla sloužit k ničemu jinému než izolaci.

„Dostat se od těchto jednoduchých per k těm dnešním složitým je velký skok. A evoluce normálně nefunguje ve velkých skocích, je pozvolná a postupná,“ říká profesor Persons. „Právě rozeznání důležitosti sexuální funkce peří může vysvětlit, proč se jednoduché peří mohlo začít stávat složitějším.“


Americká studie sice přichází s řadou nápadů, které pomáhají záhadu peří vysvětlit, nemůže se ale opřít o žádné fyzické důkazy, jako jsou například fosilní pozůstatky peří. „Stále nám chybí jasné příklady sexuálně dimorfních per u dinosaurů,“ přiznává paleontolog. V současnosti se u mnoha druhů ptáků dá jasně rozeznat jejich pohlaví podle toho, jak vypadá jejich peří.

„Samci ho mívají větší, složitější a barevně výraznější – právě oni jsou totiž tím, kdo se pomocí peří předvádí,“ vysvětluje vědec. Podle Personse je možné, že velmi podobně to vypadalo také u dinosaurů vybavených peřím, ale důkaz o tom neexistuje – zatím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 4 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...