Vědci v Brně otestovali přesnější metodu pro určení podtypu rakoviny prsu

Novou metodu, která umožňuje přesněji rozlišovat mezi jednotlivými podtypy nádorů prsu, otestovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracovali s Masarykovým onkologickým ústavem a švýcarskou polytechnikou ETH Curych. Metoda by mohla v budoucnu přispět k lepší volbě léčby, oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Nádory prsu se aktuálně dělí do pěti takzvaných podtypů, které se liší z hlediska molekulární podstaty onemocnění, jejího průběhu i prognózy. Jejich správné rozpoznání umožňuje vybrat nejúčinnější léčbu. Lékaři nyní pro stanovení podtypu nádoru využívají převážně metody, kterými stanovují přítomnost několika konkrétních bílkovin v nádorové tkáni. Určení jejich množství je ale mnohdy spíše orientační. Nová metoda na bázi SWATH hmotnostní spektrometrie přináší lepší výsledky.

Tým složený z biochemiků, molekulárních biologů, bioinformatiků a lékaře-patologa využil pro klasifikaci nádorů tuto metodu. Jejich práci zveřejnil vědecký časopis Cell Reports.

Mezinárodní spolupráce

Základ metody vyvinuli odborníci v laboratořích ETH Curych ve spojení s firmou SCIEX. Brněnští vědci se švýcarskými kolegy pak s její pomocí analyzovali téměř sto vzorků nádorových tkání z Masarykova onkologického ústavu.

„Z tisíců bílkovin měřených metodou SWATH jsme vybrali tři, které jsou klíčové pro zařazení nádorů prsu do základních subtypů. Naše metoda umí nejen rozlišit stávající subtypy, ale ukázala také, že agresivnější subtypy jsou samy o sobě velmi variabilní. Právě proto je chceme dál analyzovat a klasifikovat,“ uvedl hlavní autor práce, biochemik Pavel Bouchal.

Výzkum trval pět let a podpořila ho Grantová agentura České republiky i Grantová agentura Masarykovy univerzity. Podle Bouchala může být metoda použitá i pro klasifikaci dalších nádorových onemocnění. Aktuálně se vědci zaměřují také na nádory ledvin a jejich metastazující formy.

I když možnost lépe zařazovat jednotlivé pacienty do molekulárních subtypů vypadá slibně, jde zatím o základní výzkum. K zavedení do praxe vede podle odborníků dlouhá cesta. Metoda musí projít dalším několikaletým testováním a schvalováním, na kterém se už většinou podílejí komerční firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
před 7 hhodinami

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
před 11 hhodinami

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
včera v 09:00

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026

Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.
19. 6. 2026

V Sherwoodu odumřel tisíciletý dub Robina Hooda

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.
19. 6. 2026

Rusko chce vyvrtat masivní díru na Sibiři. Doufá, že tam najde nekonečnou ropu

Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.
19. 6. 2026
Načítání...