Vědci v Brně otestovali přesnější metodu pro určení podtypu rakoviny prsu

Novou metodu, která umožňuje přesněji rozlišovat mezi jednotlivými podtypy nádorů prsu, otestovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracovali s Masarykovým onkologickým ústavem a švýcarskou polytechnikou ETH Curych. Metoda by mohla v budoucnu přispět k lepší volbě léčby, oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Nádory prsu se aktuálně dělí do pěti takzvaných podtypů, které se liší z hlediska molekulární podstaty onemocnění, jejího průběhu i prognózy. Jejich správné rozpoznání umožňuje vybrat nejúčinnější léčbu. Lékaři nyní pro stanovení podtypu nádoru využívají převážně metody, kterými stanovují přítomnost několika konkrétních bílkovin v nádorové tkáni. Určení jejich množství je ale mnohdy spíše orientační. Nová metoda na bázi SWATH hmotnostní spektrometrie přináší lepší výsledky.

Tým složený z biochemiků, molekulárních biologů, bioinformatiků a lékaře-patologa využil pro klasifikaci nádorů tuto metodu. Jejich práci zveřejnil vědecký časopis Cell Reports.

Mezinárodní spolupráce

Základ metody vyvinuli odborníci v laboratořích ETH Curych ve spojení s firmou SCIEX. Brněnští vědci se švýcarskými kolegy pak s její pomocí analyzovali téměř sto vzorků nádorových tkání z Masarykova onkologického ústavu.

„Z tisíců bílkovin měřených metodou SWATH jsme vybrali tři, které jsou klíčové pro zařazení nádorů prsu do základních subtypů. Naše metoda umí nejen rozlišit stávající subtypy, ale ukázala také, že agresivnější subtypy jsou samy o sobě velmi variabilní. Právě proto je chceme dál analyzovat a klasifikovat,“ uvedl hlavní autor práce, biochemik Pavel Bouchal.

Výzkum trval pět let a podpořila ho Grantová agentura České republiky i Grantová agentura Masarykovy univerzity. Podle Bouchala může být metoda použitá i pro klasifikaci dalších nádorových onemocnění. Aktuálně se vědci zaměřují také na nádory ledvin a jejich metastazující formy.

I když možnost lépe zařazovat jednotlivé pacienty do molekulárních subtypů vypadá slibně, jde zatím o základní výzkum. K zavedení do praxe vede podle odborníků dlouhá cesta. Metoda musí projít dalším několikaletým testováním a schvalováním, na kterém se už většinou podílejí komerční firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 15 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 17 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...