Vědci v Brně otestovali přesnější metodu pro určení podtypu rakoviny prsu

Novou metodu, která umožňuje přesněji rozlišovat mezi jednotlivými podtypy nádorů prsu, otestovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracovali s Masarykovým onkologickým ústavem a švýcarskou polytechnikou ETH Curych. Metoda by mohla v budoucnu přispět k lepší volbě léčby, oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Nádory prsu se aktuálně dělí do pěti takzvaných podtypů, které se liší z hlediska molekulární podstaty onemocnění, jejího průběhu i prognózy. Jejich správné rozpoznání umožňuje vybrat nejúčinnější léčbu. Lékaři nyní pro stanovení podtypu nádoru využívají převážně metody, kterými stanovují přítomnost několika konkrétních bílkovin v nádorové tkáni. Určení jejich množství je ale mnohdy spíše orientační. Nová metoda na bázi SWATH hmotnostní spektrometrie přináší lepší výsledky.

Tým složený z biochemiků, molekulárních biologů, bioinformatiků a lékaře-patologa využil pro klasifikaci nádorů tuto metodu. Jejich práci zveřejnil vědecký časopis Cell Reports.

Mezinárodní spolupráce

Základ metody vyvinuli odborníci v laboratořích ETH Curych ve spojení s firmou SCIEX. Brněnští vědci se švýcarskými kolegy pak s její pomocí analyzovali téměř sto vzorků nádorových tkání z Masarykova onkologického ústavu.

„Z tisíců bílkovin měřených metodou SWATH jsme vybrali tři, které jsou klíčové pro zařazení nádorů prsu do základních subtypů. Naše metoda umí nejen rozlišit stávající subtypy, ale ukázala také, že agresivnější subtypy jsou samy o sobě velmi variabilní. Právě proto je chceme dál analyzovat a klasifikovat,“ uvedl hlavní autor práce, biochemik Pavel Bouchal.

Výzkum trval pět let a podpořila ho Grantová agentura České republiky i Grantová agentura Masarykovy univerzity. Podle Bouchala může být metoda použitá i pro klasifikaci dalších nádorových onemocnění. Aktuálně se vědci zaměřují také na nádory ledvin a jejich metastazující formy.

I když možnost lépe zařazovat jednotlivé pacienty do molekulárních subtypů vypadá slibně, jde zatím o základní výzkum. K zavedení do praxe vede podle odborníků dlouhá cesta. Metoda musí projít dalším několikaletým testováním a schvalováním, na kterém se už většinou podílejí komerční firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...