Jazyk používaný na Facebooku může pomoci rozpoznat řadu zdravotních problémů, například cukrovku, úzkost, deprese a psychózy. Dokládá to výzkum amerických lékařů publikovaný v odborném žurnálu PLOS ONE.
Z příspěvků na Facebooku lékaři a umělá inteligence poznají psychózy, alkoholismus i cukrovku
„Příspěvky na sociálních sítích se velmi často týkají životního stylu a zážitků, ale také toho, jak se lidé cítí. Takové informace nám poskytují množství informací, k nimž je jinak složité se dostat,“ vysvětluje hlavní autorka studie Raina Merchantová.
Projekt vychází z myšlenky, že z jazyka používaného na sociálních sítích se dají získat informace o tom, co se s člověkem děje – a pokud lékař získá od pacienta dobrovolně přístup k těmto datům, může z nich usuzovat na jeho celkový zdravotní stav. Tato činnost by se dala výrazně automatizovat, a sledovat tedy podobně jako tělesné příznaky nemocí, jen na dálku a bez nutnosti navštěvovat lékaře osobně.
„Výzkum je sice teprve v začátcích, ale doufáme, že z příspěvků pacientů na Facebooku získáme data, která nám pomohou lépe informovat je o jejich zdravotním stavu,“ upozornila Merchantová.
Test byl úspěšný
Vědci otestovali hypotézu na tisícovce pacientů, od nichž získali souhlas analyzovat celou jejich facebookovou historii. Vytvořili pak tři modely, jeden pouze podrobil rozboru samotné příspěvky, druhý se pokoušel odhadnout zdravotní stav lidí jen podle jejich demografických ukazatelů a třetí oba přístupy kombinoval.
Nejjednodušší to bylo u alkoholu – když program sledoval frekvenci užívání výrazů „láhev“ a „alkohol“, byl výrazně úspěšnější než demografická data. Podobně jasná souvislost byla odhalena také mezi vulgárním jazykem a vyšší mírou psychóz a se zneužíváním drog.
Některé údaje se ale vysvětlují těžko a vztah mezi nimi a chorobami bude zřejmě složitější. Například se ukázalo, že lidé, kteří často komunikují řečí víry (a používají slova jako „Bůh“ nebo „modlit se“), trpí cukrovkou patnáctkrát častěji než ti, kdo komunikují nenáboženskými slovy. Proč? To zatím vědci neví.
„Naše digitální řeč odráží důležité aspekty životů, které jsou značně odlišné od toho, co nám poskytují tradiční lékařská data,“ popsal další z autorů práce Andrew Schwartu. „Mnoho studií nám ale nyní ukazuje spojitost mezi jazykovými vzory a určitými chorobami – jako je třeba deprese nebo jazyk, z něhož se dá poznat, že někdo žije s rakovinou.“
Vědci nyní doufají, že by pomocí těchto metod s využitím umělé inteligence mohli mnohem lépe předvídat příchod chorob, které se v současné době jen těžko diagnostikují.
