Češi neumí poznat manipulativní titulky. V brněnském experimentu selhali čtyři z pěti

Mediální manipulace jsou nejúčinnější, pokud útočí na negativní emoce a vyvolávají strach. Naopak pozitivní manipulace umí Češi odhalit poměrně úspěšně. Vyplývá to z experimentu politologů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Výzkum zaměřený na sledování manipulativních technik v mediálních sděleních, jejich účinku a úrovně informační gramotnosti skončil před několika dny.

Češi neumí rozpoznat, že jimi novinový titulek manipuluje. Platí to zejména v případě, pokud se týká nějaké negativní zprávy se silnou emocí. To je výsledek rozsáhlého experimentu brněnských vědců. 

„Skončily volby a v Praze se začaly objevovat arabské billboardy! Za většinou problémů ČR stojí Evropská unie“. Tento titulek označilo 92,6 procenta testovaných osob za neutrální, tedy bez manipulativní techniky. Obsahuje přitom manipulační techniku označovanou jako svalování viny.

U titulku obsahujícího démonizaci („Armáda byrokratů likviduje společnou Evropu“) ho 82 procent subjektů označilo za neutrální, tedy také bez manipulativní techniky. „Z dat vyplývá, že jako společnost většinou nepoznáme manipulativní vyjádření. Míra úspěšnosti v odhalení manipulace je velmi nízká,“ vysvětlují autoři.

Politologové už v minulosti identifikovali časté formy mediální manipulace. Nyní dávali účastníkům experimentu číst různě zmanipulované články a titulky týkající se Evropské unie. V textech využívali nejrůznější desítky let známé propagandistické a manipulační techniky, mezi které patří například svalování viny, vyvolávání strachu, fabulace, démonizace, relativizace či nálepkování.

Ke každé technice vytvořili tři texty – jeden s protiunijním vyzněním, druhý prounijní a třetí neutrální.

Výsledky jsou varovné

Výsledkem výzkumu je zjištění, že nejvíce působí techniky, které se zaměřují na emoce, hlavně ty s apelem na strach. „Obecně lze také říct, že pokud je manipulace pozitivní, někoho chválí, lidé jsou k ní kritičtější a přijde jim daleko víc podezřelá, než když je negativní a na někoho útočí nebo kritizuje,“ uvedla členka týmu Petra Vejvodová.

Výzkumníci si při studiu manipulativních technik, které zkoumali na smyšlených zpravodajských titulcích, všimli také toho, jak posunuté je v Česku vnímání Evropské unie. Většina respondentů označovala negativní formu informování o Unii jako neutrální. Neutrální informování pak vnímali jako manipulativní, ať už ve prospěch, nebo v neprospěch EU.

Výzkum probíhal formou experimentu ve specializované brněnské laboratoři. Zúčastnilo se ho šest stovek lidí s nejrůznějším vzděláním a s různými postoji vůči EU.

„Úspěšnější jsou takové manipulace, které apelují na negativní emoce. Subjekty je byly schopny správně rozpoznat v každém pátém případě. Naopak titulky nekriticky vychvalující EU a apelující na pozitivní emoce subjekty dokázaly rozpoznat v téměř čtyřiceti procentech případů. Toto ukazuje na skutečnost, že kritické rámování (v tomto případě EU) se stává normou a neutrální titulky jsou vnímány spíše jako chvála EU,“ komentují výsledky autoři v závěru studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 8 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 11 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 11 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 15 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...