Mediální manipulace jsou nejúčinnější, pokud útočí na negativní emoce a vyvolávají strach. Naopak pozitivní manipulace umí Češi odhalit poměrně úspěšně. Vyplývá to z experimentu politologů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Výzkum zaměřený na sledování manipulativních technik v mediálních sděleních, jejich účinku a úrovně informační gramotnosti skončil před několika dny.
Češi neumí poznat manipulativní titulky. V brněnském experimentu selhali čtyři z pěti
Češi neumí rozpoznat, že jimi novinový titulek manipuluje. Platí to zejména v případě, pokud se týká nějaké negativní zprávy se silnou emocí. To je výsledek rozsáhlého experimentu brněnských vědců.
„Skončily volby a v Praze se začaly objevovat arabské billboardy! Za většinou problémů ČR stojí Evropská unie“. Tento titulek označilo 92,6 procenta testovaných osob za neutrální, tedy bez manipulativní techniky. Obsahuje přitom manipulační techniku označovanou jako svalování viny.
U titulku obsahujícího démonizaci („Armáda byrokratů likviduje společnou Evropu“) ho 82 procent subjektů označilo za neutrální, tedy také bez manipulativní techniky. „Z dat vyplývá, že jako společnost většinou nepoznáme manipulativní vyjádření. Míra úspěšnosti v odhalení manipulace je velmi nízká,“ vysvětlují autoři.
Politologové už v minulosti identifikovali časté formy mediální manipulace. Nyní dávali účastníkům experimentu číst různě zmanipulované články a titulky týkající se Evropské unie. V textech využívali nejrůznější desítky let známé propagandistické a manipulační techniky, mezi které patří například svalování viny, vyvolávání strachu, fabulace, démonizace, relativizace či nálepkování.
Ke každé technice vytvořili tři texty – jeden s protiunijním vyzněním, druhý prounijní a třetí neutrální.
Výsledky jsou varovné
Výsledkem výzkumu je zjištění, že nejvíce působí techniky, které se zaměřují na emoce, hlavně ty s apelem na strach. „Obecně lze také říct, že pokud je manipulace pozitivní, někoho chválí, lidé jsou k ní kritičtější a přijde jim daleko víc podezřelá, než když je negativní a na někoho útočí nebo kritizuje,“ uvedla členka týmu Petra Vejvodová.
Výzkumníci si při studiu manipulativních technik, které zkoumali na smyšlených zpravodajských titulcích, všimli také toho, jak posunuté je v Česku vnímání Evropské unie. Většina respondentů označovala negativní formu informování o Unii jako neutrální. Neutrální informování pak vnímali jako manipulativní, ať už ve prospěch, nebo v neprospěch EU.
Výzkum probíhal formou experimentu ve specializované brněnské laboratoři. Zúčastnilo se ho šest stovek lidí s nejrůznějším vzděláním a s různými postoji vůči EU.
„Úspěšnější jsou takové manipulace, které apelují na negativní emoce. Subjekty je byly schopny správně rozpoznat v každém pátém případě. Naopak titulky nekriticky vychvalující EU a apelující na pozitivní emoce subjekty dokázaly rozpoznat v téměř čtyřiceti procentech případů. Toto ukazuje na skutečnost, že kritické rámování (v tomto případě EU) se stává normou a neutrální titulky jsou vnímány spíše jako chvála EU,“ komentují výsledky autoři v závěru studie.
