Češi neumí poznat manipulativní titulky. V brněnském experimentu selhali čtyři z pěti

Mediální manipulace jsou nejúčinnější, pokud útočí na negativní emoce a vyvolávají strach. Naopak pozitivní manipulace umí Češi odhalit poměrně úspěšně. Vyplývá to z experimentu politologů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Výzkum zaměřený na sledování manipulativních technik v mediálních sděleních, jejich účinku a úrovně informační gramotnosti skončil před několika dny.

Češi neumí rozpoznat, že jimi novinový titulek manipuluje. Platí to zejména v případě, pokud se týká nějaké negativní zprávy se silnou emocí. To je výsledek rozsáhlého experimentu brněnských vědců. 

„Skončily volby a v Praze se začaly objevovat arabské billboardy! Za většinou problémů ČR stojí Evropská unie“. Tento titulek označilo 92,6 procenta testovaných osob za neutrální, tedy bez manipulativní techniky. Obsahuje přitom manipulační techniku označovanou jako svalování viny.

U titulku obsahujícího démonizaci („Armáda byrokratů likviduje společnou Evropu“) ho 82 procent subjektů označilo za neutrální, tedy také bez manipulativní techniky. „Z dat vyplývá, že jako společnost většinou nepoznáme manipulativní vyjádření. Míra úspěšnosti v odhalení manipulace je velmi nízká,“ vysvětlují autoři.

Politologové už v minulosti identifikovali časté formy mediální manipulace. Nyní dávali účastníkům experimentu číst různě zmanipulované články a titulky týkající se Evropské unie. V textech využívali nejrůznější desítky let známé propagandistické a manipulační techniky, mezi které patří například svalování viny, vyvolávání strachu, fabulace, démonizace, relativizace či nálepkování.

Ke každé technice vytvořili tři texty – jeden s protiunijním vyzněním, druhý prounijní a třetí neutrální.

Výsledky jsou varovné

Výsledkem výzkumu je zjištění, že nejvíce působí techniky, které se zaměřují na emoce, hlavně ty s apelem na strach. „Obecně lze také říct, že pokud je manipulace pozitivní, někoho chválí, lidé jsou k ní kritičtější a přijde jim daleko víc podezřelá, než když je negativní a na někoho útočí nebo kritizuje,“ uvedla členka týmu Petra Vejvodová.

Výzkumníci si při studiu manipulativních technik, které zkoumali na smyšlených zpravodajských titulcích, všimli také toho, jak posunuté je v Česku vnímání Evropské unie. Většina respondentů označovala negativní formu informování o Unii jako neutrální. Neutrální informování pak vnímali jako manipulativní, ať už ve prospěch, nebo v neprospěch EU.

Výzkum probíhal formou experimentu ve specializované brněnské laboratoři. Zúčastnilo se ho šest stovek lidí s nejrůznějším vzděláním a s různými postoji vůči EU.

„Úspěšnější jsou takové manipulace, které apelují na negativní emoce. Subjekty je byly schopny správně rozpoznat v každém pátém případě. Naopak titulky nekriticky vychvalující EU a apelující na pozitivní emoce subjekty dokázaly rozpoznat v téměř čtyřiceti procentech případů. Toto ukazuje na skutečnost, že kritické rámování (v tomto případě EU) se stává normou a neutrální titulky jsou vnímány spíše jako chvála EU,“ komentují výsledky autoři v závěru studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...