Afrika by ráda k nebesům. Chystá vlastní vesmírnou agenturu

Některé africké země mají stále větší ambice ve výzkumu vesmíru a svůj postup nyní chtějí lépe koordinovat. Napsal to francouzský list Le Monde. Zpoždění, které Afrika v této oblasti nabrala v posledních desetiletích, chce kontinent dohnat založením vlastní vesmírné agentury. Záměr už letos v lednu schválila Africká unie.

Statistika ukazuje, že aktivita afrických zemí ve vesmíru se skutečně zrychluje: z 31 afrických satelitů vyslaných od roku 1998 jich 40 procent opustilo Zemi v posledních třech letech.

Le Monde připomíná, že v srpnu 1963 byl nigerijský premiér Abubakar Tafawa Balewa jedním ze dvou lidí, kteří si poprvé v historii zavolali přes satelitní telefon. Na druhé straně linky byl tehdy americký prezident John Fitzgerald Kennedy. V roce 2016, tedy více než 50 let od této symbolické události, Nigérie oznámila, že chce do roku 2030 vyslat člověka do vesmíru.

Velká africká kosmická trojka

Kromě Egypta, kde bude připravovaná africká vesmírná agentura sídlit, jsou největšími hráči na africkém kontinentě právě Nigérie a spolu s ní Jihoafrická republika. Ta je navíc jedním ze dvou míst, kde má vzniknout radioteleskop Square Kilometre Array, největší pozorovací zařízení v historii.

Koordinovaný postup může podle pozorovatelů přinést kontinentu mnoho užitečných poznatků. Satelity mohou pomáhat s hospodárným nakládáním se surovinami, zemědělstvím, s dostupností zdravotní péče, v boji proti suchu nebo třeba s předpovídáním epidemií malárie.

„Existuje souvislost mezi výskytem larev komárů, kteří malárii šíří, a oblastmi s vysokou vlhkostí. Když za pomoci satelitů spatříme místo, kde je nějakým způsobem zvýšená vlhkost, napoví nám to, že se tam tito komáři budou množit. Úřady se pak mohou na situaci předem připravit,“ říká Jean-Yves Le Gall z francouzské vesmírné agentury, která úzce spolupracuje s africkými zeměmi.

V Nigérii také používají satelitní snímky bezpečnostní složky při boji s islamisty z organizace Boko Haram a jinými povstaleckými skupinami.

Laciné družice mění Afriku

Postup mnoha afrických zemí ve výzkumu vesmíru je možný zvláště díky poklesu cen technologií. Ghana dokázala dostat satelit do vesmíru za méně než půl milionu eur (méně než 13 milionů Kč). Svoje satelity mají letos do vesmíru vyslat i Rwanda a Etiopie, zatímco Senegal a Mauricius to plánují v blízké budoucnosti.

Ačkoliv mají investice do vesmírného programu podle expertů vysokou návratnost, pro řadu zemí jsou náklady na vlastní výzkum stále příliš vysoké. Cílem společné agentury je proto sdílení poznatků a zdrojů bohatších zemí v Africe s menšími a méně bohatými státy. Inspirací je přitom fungování Evropské kosmické agentury ESA.

Zastánci vzniku africké agentury také argumentují tím, že spolupráce ve výzkumu vesmíru se projeví i v jiných oblastech vztahů mezi zeměmi. „Tato agentura, to je více než jen oznámení. Je to myšlenka, ambice a zaujetí postoje vůči zbytku světa. Od nynějška je potřeba s přítomností Afriky ve vesmíru počítat,“ říká letecký inženýr a jeden z duchovních otců agentury Sékou Ouédraogo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 4 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 7 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 7 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 11 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...