Čeští vědci chtějí poznat všechny myší geny, pomůže to při léčení lidí

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22 500 myších genů, v současnosti jich znají 7 tisíc. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny. Řekl to Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra BIOCEV ve Vestci.

Při výzkumu vědci myším ovlivňují různé geny – jde o takzvané vypínání genů – a následky pak pozorují u jejich mláďat.

Myši a lidé mají asi 17 tisíc genů stejných, a proto výzkum myší pomáhá poznání lidských nemocí a vývinu nových léčebných metod. „Do roku 2025 je v rámci celosvětového úsilí předpoklad popsat funkci všech genů. Budeme se především zaměřovat na geny, které lze najít u myší i lidí,“ uvedl Sedláček.

Cesta k lepším lékům

Po objevu trvá ještě zhruba deset let, než je vyvinuta nová léčebná metoda. „Je to individuální, ale pokud je objev u myši učiněn, následuje série testování a klinických zkoušek,“ řekl Sedláček. CCP poskytuje i servis institucím, které vyvíjejí léčiva a chtějí vědět, jak jsou látky účinné. „I tak trvá roky, než se léčivo či proces dají uplatnit,“ dodal.

Vědci v centru BIOCEV od otevření v roce 2016 učinili několik objevů důležitých pro léčení genetických onemocnění. Objasnili například mechanismus způsobující těžké poškození kůže, takzvaný Nethertonův syndrom, postihující ročně jedno ze čtvrt milionu dětí. „Podařilo se to snížením aktivity skupiny enzymů aktivních v kůži,“ uvedl Sedláček.

Vědecké výzkumy na myších pomohly také k vylepšení transplantace orgánů a odhalily biologické příčiny nemocí jako je Alzheimerova choroba. Dále pomohly k vyvinutí léčby rakoviny krvinek, rakoviny prsu a dalších nemocí. Od roku 1905 bylo uděleno více než 30 Nobelových cen vědcům, kteří se zabývali výzkumem myší.

Národní výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku je součástí vědeckého centra BIOCEV, které se zabývá biotechnologiemi a biomedicínou. Jeho cílem je poznání organismů na molekulární úrovni s cílem pomoci aplikovanému výzkumu a vývoji léčby. Centrum je rovněž součástí evropských a mezinárodních konsorcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 17 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 23 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09

Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.
16. 12. 2025
Načítání...