Čeští vědci chtějí poznat všechny myší geny, pomůže to při léčení lidí

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22 500 myších genů, v současnosti jich znají 7 tisíc. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny. Řekl to Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra BIOCEV ve Vestci.

Při výzkumu vědci myším ovlivňují různé geny – jde o takzvané vypínání genů – a následky pak pozorují u jejich mláďat.

Myši a lidé mají asi 17 tisíc genů stejných, a proto výzkum myší pomáhá poznání lidských nemocí a vývinu nových léčebných metod. „Do roku 2025 je v rámci celosvětového úsilí předpoklad popsat funkci všech genů. Budeme se především zaměřovat na geny, které lze najít u myší i lidí,“ uvedl Sedláček.

Cesta k lepším lékům

Po objevu trvá ještě zhruba deset let, než je vyvinuta nová léčebná metoda. „Je to individuální, ale pokud je objev u myši učiněn, následuje série testování a klinických zkoušek,“ řekl Sedláček. CCP poskytuje i servis institucím, které vyvíjejí léčiva a chtějí vědět, jak jsou látky účinné. „I tak trvá roky, než se léčivo či proces dají uplatnit,“ dodal.

Vědci v centru BIOCEV od otevření v roce 2016 učinili několik objevů důležitých pro léčení genetických onemocnění. Objasnili například mechanismus způsobující těžké poškození kůže, takzvaný Nethertonův syndrom, postihující ročně jedno ze čtvrt milionu dětí. „Podařilo se to snížením aktivity skupiny enzymů aktivních v kůži,“ uvedl Sedláček.

Vědecké výzkumy na myších pomohly také k vylepšení transplantace orgánů a odhalily biologické příčiny nemocí jako je Alzheimerova choroba. Dále pomohly k vyvinutí léčby rakoviny krvinek, rakoviny prsu a dalších nemocí. Od roku 1905 bylo uděleno více než 30 Nobelových cen vědcům, kteří se zabývali výzkumem myší.

Národní výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku je součástí vědeckého centra BIOCEV, které se zabývá biotechnologiemi a biomedicínou. Jeho cílem je poznání organismů na molekulární úrovni s cílem pomoci aplikovanému výzkumu a vývoji léčby. Centrum je rovněž součástí evropských a mezinárodních konsorcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 7 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
včera v 16:31

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
včera v 15:56

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.