Polský hrdina boje za nezávislost USA byl asi žena či intersexuál. Prokázal to výzkum jeho ostatků

Hrdina boje za nezávislost Spojených států amerických Casimir Pulaski mohl být ve skutečnosti ženou či intersexuálem, tedy jedincem, který anatomicky vykazuje znaky obou pohlaví. Vyplývá to z nové studie amerických vědců, kteří zkoumali ostatky varšavského rodáka, jenž zahynul na následky zranění z bitvy v roce 1779.

Casimir Pulaski, který se narodil v roce 1745 do polské šlechtické rodiny jako Kazimierz Michal Wladyslaw Wiktor Pulaski, bojoval v Polsko-litevské unii proti rostoucímu vlivu Ruska. Po vojenské porážce protiruských sil odešel do exilu ve Francii, kde se seznámil s Benjaminem Franklinem, který jej získal pro boj amerických kolonií za nezávislost na Británii.

Casimir Pulaski v hostinci
Zdroj: Korneli Szlegel/Wikimedia Commons

Pulaski je dnes považován za hrdinu v Polsku i ve Spojených státech, kde v roce 1777 údajně zachránil život pozdějšímu prvnímu prezidentovi Georgi Washingtonovi, když našel únikovou cestou z britského obklíčení. Zemřel ve věku 34 let v roce 1779 poté, co byl zraněn při obléhání města Savannah.

Výsledek, který nikdo nečekal

Ostatky generála Pulaského byly více než dvě stovky let uloženy v kovové schránce pod pomníkem v Savannahu ve státě Georgia. Před dvěma desítkami let vědci kosti vyzvedli a prozkoumali. K překvapení antropologů se ale u ostatků jednalo o kosti s jednoznačnými ženskými rysy. „Ta kostra je tak ženská, jak jen může být,“ popsal výsledek svého zkoumání forenzní antropolog z Arizonské státní univerzity Charles Merbs.

Zaskočení vědci se následně pokoušeli prokázat, že kosti patří skutečně hrdinovi války za nezávislost, a vyloučit tak, že někdo ostatky vyměnil za kosti ženské. Opotřebení kostí podle výzkumu odpovídala jízdě na koni a zraněním, která bylo možné utrpět v bitvách.

Tým vědců v čele s Charlesem Merbsem a Karen Burnsovou odebral rovněž vzorky DNA z ostatků Pulaského praneteře, tehdejší metody jim ale neumožnily určit, zda jsou příbuzní. Svou domněnku, že byl polský šlechtic ve skutečnosti ženou nebo intersexuálem, tak museli vědci označit za pouhou hypotézu.

Fort Pulaski v USA
Zdroj: Edibobb/Wikimedia Commons

Nedávno se však k výzkumu Merbse a Burnsové vrátil jiný tým vědců, který na základě lepšího testu DNA zjistil, že srovnání vzorků z kostí ze schránky nalezené pod pomníkem v Savannahu a z ostatků Pulaského praneteře dokazuje, že šlo o příbuzné.

Kdo je intersexuál?

Hrdina bojů za nezávislost, po kterém je v USA pojmenováno i několik měst, byl tak podle vědců geneticky žena nebo intersexuál, tedy jedinec, který se narodil s odlišnými vnitřními či vnějšími pohlavními znaky, než jsou typické pro muže nebo ženu. Podle Organizace spojených národů se až 1,7 procenta populace rodí jako intersexuálové.

Podle antropologa Merbse ale není pravděpodobné, že si generál Pulaski, který byl vychován jako muž, někdy myslel, že je žena. Mohl si podle něj myslet nanejvýš to, že s jeho tělem není něco tak docela v pořádku. „Tehdy o tom prostě ještě nevěděli,“ řekl s odkazem na intersexualitu, o které se v lékařských záznamech začíná poprvé psát až v 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 16 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...