Britský start-up vyrábí rozložitelné pytlíky z krunýřů humrů. Mohou být alternativou klasickým plastům

Britským vědcům se podařilo vytvořit umělou hmotu z krunýřů humrů. Ty běžně končí na skládkách, ale anglický start-up z nich vyrábí zcela rozložitelné plastové tašky, které nezatěžují životní prostředí.

Většinu tvrdého krunýře humrů tvoří látka chitin. Pomáhá jim ubránit se před mnohem silnějšími tvory. Zároveň je to ale i takzvaný biopolymer, sloučenina s dlouhou řadou molekul a tedy i velmi zajímavými vlastnostmi. Vědci nyní popsali, jak z chitinu vyrobit umělou hmotu a z ní pak nový britský start-upový projekt Shellworks vyrábí sáčky.

„Začali jsme se schránkami humrů, protože podíl chitinu mají nejvyšší, až 30 nebo 40 procent. Takže pro nás je to nejvýhodnější zdroj,“ říká spoluzakladatelka společnosti Shellworks Insiya Jafferjeeová. Krunýře získávají jejich chemici od jednoho z řetězců, který humry v Londýně podává jako luxusní pochoutku. Následně humří schránky drtí a pomocí kyseliny vědci získávají nanovlákana chitinu, která pak smíchají s obyčejným octem. Výsledkem je pevný bioplast.

Tašky z humrů

Krunýře jsou odolné vůči houbám a bakteriím, takže nový obalový materiál skýtá potenciál pro uchovávání jídla, přiblížil spoluzakladatel společnosti Shellworks Amir Afshar. A nakonec materiál poslouží jako hnojivo. „Kdybyste měli tašku doma, tak ji můžete vyhodit třeba do květináče,“ vysvětluje Afshar.

Teď vědci zkoumají, jak výrobu bioplastových, zcela rozložitelných tašek ještě více rozšířit a především, kde vzít další humří krunýře. Naštěstí pro ně se s tímto zdrojem v současné době zatím dost plýtvá. „Zjistili jsme, že ročně vyhodíme 375 tun humřích krunýřů. To znamená, že chitinu vyhazujeme asi 125 tisíc kilogramů. Z toho bychom každý rok mohli vyrobit okolo 7 a půl milionu plastových sáčků,“ vysvětluje Jafferjeeová.

Mohlo by se zdát, že takové množství biologicky rozložitelných tašek a sáčků z humřího odpadu může vyřešit problém s plastovým odpadem, ale není tomu tak. Jen ve Velké Británii se každoročně použije až jedna miliarda plastových sáčků a tašek. Jejich využívání se přitom omezuje jen pomalu a i kvůli tomu se do oceánů dostává každoročně přes 8 milionů tun plastu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 33 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...