Britský start-up vyrábí rozložitelné pytlíky z krunýřů humrů. Mohou být alternativou klasickým plastům

Britským vědcům se podařilo vytvořit umělou hmotu z krunýřů humrů. Ty běžně končí na skládkách, ale anglický start-up z nich vyrábí zcela rozložitelné plastové tašky, které nezatěžují životní prostředí.

Většinu tvrdého krunýře humrů tvoří látka chitin. Pomáhá jim ubránit se před mnohem silnějšími tvory. Zároveň je to ale i takzvaný biopolymer, sloučenina s dlouhou řadou molekul a tedy i velmi zajímavými vlastnostmi. Vědci nyní popsali, jak z chitinu vyrobit umělou hmotu a z ní pak nový britský start-upový projekt Shellworks vyrábí sáčky.

„Začali jsme se schránkami humrů, protože podíl chitinu mají nejvyšší, až 30 nebo 40 procent. Takže pro nás je to nejvýhodnější zdroj,“ říká spoluzakladatelka společnosti Shellworks Insiya Jafferjeeová. Krunýře získávají jejich chemici od jednoho z řetězců, který humry v Londýně podává jako luxusní pochoutku. Následně humří schránky drtí a pomocí kyseliny vědci získávají nanovlákana chitinu, která pak smíchají s obyčejným octem. Výsledkem je pevný bioplast.

Tašky z humrů

Krunýře jsou odolné vůči houbám a bakteriím, takže nový obalový materiál skýtá potenciál pro uchovávání jídla, přiblížil spoluzakladatel společnosti Shellworks Amir Afshar. A nakonec materiál poslouží jako hnojivo. „Kdybyste měli tašku doma, tak ji můžete vyhodit třeba do květináče,“ vysvětluje Afshar.

Teď vědci zkoumají, jak výrobu bioplastových, zcela rozložitelných tašek ještě více rozšířit a především, kde vzít další humří krunýře. Naštěstí pro ně se s tímto zdrojem v současné době zatím dost plýtvá. „Zjistili jsme, že ročně vyhodíme 375 tun humřích krunýřů. To znamená, že chitinu vyhazujeme asi 125 tisíc kilogramů. Z toho bychom každý rok mohli vyrobit okolo 7 a půl milionu plastových sáčků,“ vysvětluje Jafferjeeová.

Mohlo by se zdát, že takové množství biologicky rozložitelných tašek a sáčků z humřího odpadu může vyřešit problém s plastovým odpadem, ale není tomu tak. Jen ve Velké Británii se každoročně použije až jedna miliarda plastových sáčků a tašek. Jejich využívání se přitom omezuje jen pomalu a i kvůli tomu se do oceánů dostává každoročně přes 8 milionů tun plastu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 9 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 11 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánovčera v 16:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...