Na konci loňského roku došlo nad Beringovým mořem k explozi meteoru. Podle vědců uvolnila desetinásobek energie, jakou měla atomová bomba, která zničila Hirošimu. Šlo tak o nejsilnější explozi meteoru od výbuchu nad Čeljabinskem před šesti lety. Zatímco tehdy však záběry obletěly celý svět, tentokrát si události skoro nikdo nevšiml.
Meteor proletěl nad ruským poloostrovem Kamčatka 18. prosince 2018 a uvolnil množství energie odpovídající výbuchu 173 kilotun TNT. Po explozi nad Čeljabinskem tak šlo o druhou nejsilnější explozi meteoru za posledních třicet let.
Událost stará tři měsíce však zůstala dlouho dobu „utajena“. K explozi totiž došlo nad místem, kde téměř nikdo nežije, a navíc v době, kdy většina lidí spí. Zaznamenaly ji však americké vojenské družice, které předaly tuto informaci vesmírné agentuře NASA. Senzory družic viděly průlet i explozi meteoru jak ve viditelném, tak i infračerveném spektru.
Lindley Johnson z NASA uvedl, že exploze takových rozměrů se dá očekávat jen dvakrát nebo třikrát za století. Provedená analýza ukazuje, že meteor musel měřit několik metrů. Do atmosféry naší planety vletěl rychlostí asi 116 tisíc kilometrů za hodinu a k explozi došlo jen ve výšce 26 kilometrů nad zemským povrchem. Uvolnilo se během ní asi 40 procent energie, jako měla exploze nad Čeljabinskem. Astronomové to oznámili na konferenci v Houstonu.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Exploze si všiml nezávisle na NASA a americké armádě také Peter Brown, specialista na meteory z Western University v Kanadě. Tento vědec využil měření, která mu přicházejí z globálních monitorovacích stanic. Výbuch totiž zanechal stopy v senzorech, které sledují infrazvuk – tedy zvukové vlnění, jehož frekvence je tak nízká, že ho lidské ucho není schopné zaznamenat. Tato síť senzorů měla původně zaznamenávat stopy po utajených explozích jaderných výbušnin.
Výbuch meteoru nad Kamčatkou je tak další připomínkou toho, že přes veškeré snahy vylepšit obranu Země jsou naše pokusy odhalit potenciálně nebezpečná tělesa stále ještě nedostatečné. NASA proto pracuje na tom, aby do roku 2020 byla schopná odhalit s devadesátiprocentní pravděpodobností tělesa o velikosti nad 140 metrů, která míří směrem k Zemi.
Čeljabinský meteorit zářil jasněji než Slunce
Že se to zatím úplně nedaří zejména u menších těles, dokazuje i Čeljabinský incident. Exploze meteoritu, který dopadl 15. února 2013 v okolí ruského Čeljabinsku, uvolnila nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Síla exploze meteoritu dosáhla 500 kilotun TNT, v Hirošimě to bylo asi 15 kilotun TNT.
Čeljabinský meteorit, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem 12 tisíc tun a průměr měl 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od tunguzského meteoritu v červnu 1908 (ten měřil prý až 60 metrů). Výbuch tunguzského meteoritu byl ještě asi 50krát silnější, je odhadován na 15 až 20 megatun TNT.
Čeljabinský meteorit padal rychlostí 19 km/s (asi 67 000 km/h), tedy zhruba šedesátkrát rychleji než zvuk. Při rozpadu ve výšce asi 30–40 kilometrů nad zemí zářil meteorit krátkou chvíli dokonce více než Slunce.
Při pádu meteoritu (největší z jeho částí dopadla do jezera Čebarkul) se zranilo na 1500 lidí, většina z nich utrpěla řezné rány v důsledku silné tlakové vlny, která v oblasti Čeljabinsku poničila asi sedm tisíc budov a v rozsáhlé oblasti rozbila okna. Úřady odhadly způsobené škody na miliardu rublů (přes 630 milionů korun).
