Japonští vědci oživili buňky z 28 tisíc let mrtvého mamuta. Návrat obrů se zatím neplánuje

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Když se tým profesora Akiry Iritaniho roku 2012 dozvěděl o objevu skvěle zachovalého exempláře ze sibiřského permafrostu, okamžitě začal výzkum. A rychle se ukázalo, že 28 tisíc let mrtvé mamutí mládě, jež dostalo jméno Yuka, bylo přesně tím, co Iritani potřeboval.

Podařilo se mu oživit buňky z těla tohoto tvora z doby ledové. O výsledcích experimentu informoval odborný časopis Scientific Reports. „Snažil jsem se najít spící mamutí buňky po dvě desetiletí, ale protože je mi už devadesát let, myslel jsem si, že bych to měl vzdát a přijmout svou smrt,“ uvedl Iritani, který je expertem na rozmnožování zvířat. „Jsem z posledního výzkumu tak šťastný, skoro se mi zdá, jako by Yuka čekala, až ji najdu právě já,“ dodal vědec.

V rámci tohoto experimentu jeho tým použil proces, který se jmenuje nukleární transfer neboli přenos jader buněk z jedné do druhé. Japonským a ruským vědců se podařilo ze svalové tkáně Yuky získat 88 jader a úspěšně je přenesli do vajíček myší. Pak vědci pozorovali, jak bude tato hybridní kombinace reagovat.

„Díval jsem se na to pod mikroskopem v noci, když jsem byl v laboratoři sám,“ popsal to Iritani. „Když jsem viděl, jak se buňky pohybují, byl jsem nadšený,“ uvedl. „Doufal jsem v to po dvacet let.“

Mamuty nám to nevrátí

Mamuti, kteří byli velcí asi jako dnešní sloni afričtí, vymřeli přibližně před čtyřmi tisíci lety; posledním místem, kde přežívali, byly Wrangelův ostrov a ostrov St. Paul u Aljašky. Tam už ale existovaly jen drobné ostrovní exempláře, které nebyly větší než dnešní lidé.

Převratný úspěch japonských vědců neznamená, že by se měli mamuti vrátit zpět na Zemi. Analýza buněk z mamuta Yuky totiž prokázala, že jsou značně poškozené, takže z nich není možné připravit životaschopná zvířata.

Autoři experimentu zdůrazňují, že aby k návratu mamutů vůbec mohlo dojít, muselo by dojít k výraznému vylepšení technologie klonování – pak by se dala mamutí DNA přenést do vajíček slonů, z nichž by předtím byla odstraněna sloní DNA. Z takového vajíčka implantovaného do slonice, by se pak opravdu mohl narodit zdravý mamut.

„Ale získat sloní vajíčka je složité a musíte přitom uvažovat nad tím, aby to slonům neuškodilo,“ uvedli japonští vědci. „Zatím jsme jen potvrdili jakousi aktivitu v myším embryu, ale neplánujeme zatím opakovat pokus se sloním embryem,“ upozornili.

Vědci jsou si vědomi také složitosti etických otázek jejich výzkumu. Přivést na svět zpět vymřelého tvora je velmi sporné – zřejmě by celý život prožil v izolaci bez naděje získat svobodu. Podle profesora Iritaniho má jeho výzkum jiný smysl: lépe pochopit, proč při minulých vymíráních někteří tvorové vyhynuli a jiní ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 1 hhodinou

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
před 18 hhodinami

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
před 20 hhodinami

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 23 hhodinami

Tetování poškozuje imunitu a může snižovat účinnost vakcín, zjistila studie

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
před 23 hhodinami

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
10. 12. 2025

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
10. 12. 2025

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
10. 12. 2025
Načítání...