Japonští vědci oživili buňky z 28 tisíc let mrtvého mamuta. Návrat obrů se zatím neplánuje

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Když se tým profesora Akiry Iritaniho roku 2012 dozvěděl o objevu skvěle zachovalého exempláře ze sibiřského permafrostu, okamžitě začal výzkum. A rychle se ukázalo, že 28 tisíc let mrtvé mamutí mládě, jež dostalo jméno Yuka, bylo přesně tím, co Iritani potřeboval.

Podařilo se mu oživit buňky z těla tohoto tvora z doby ledové. O výsledcích experimentu informoval odborný časopis Scientific Reports. „Snažil jsem se najít spící mamutí buňky po dvě desetiletí, ale protože je mi už devadesát let, myslel jsem si, že bych to měl vzdát a přijmout svou smrt,“ uvedl Iritani, který je expertem na rozmnožování zvířat. „Jsem z posledního výzkumu tak šťastný, skoro se mi zdá, jako by Yuka čekala, až ji najdu právě já,“ dodal vědec.

V rámci tohoto experimentu jeho tým použil proces, který se jmenuje nukleární transfer neboli přenos jader buněk z jedné do druhé. Japonským a ruským vědců se podařilo ze svalové tkáně Yuky získat 88 jader a úspěšně je přenesli do vajíček myší. Pak vědci pozorovali, jak bude tato hybridní kombinace reagovat.

„Díval jsem se na to pod mikroskopem v noci, když jsem byl v laboratoři sám,“ popsal to Iritani. „Když jsem viděl, jak se buňky pohybují, byl jsem nadšený,“ uvedl. „Doufal jsem v to po dvacet let.“

Mamuty nám to nevrátí

Mamuti, kteří byli velcí asi jako dnešní sloni afričtí, vymřeli přibližně před čtyřmi tisíci lety; posledním místem, kde přežívali, byly Wrangelův ostrov a ostrov St. Paul u Aljašky. Tam už ale existovaly jen drobné ostrovní exempláře, které nebyly větší než dnešní lidé.

Převratný úspěch japonských vědců neznamená, že by se měli mamuti vrátit zpět na Zemi. Analýza buněk z mamuta Yuky totiž prokázala, že jsou značně poškozené, takže z nich není možné připravit životaschopná zvířata.

Autoři experimentu zdůrazňují, že aby k návratu mamutů vůbec mohlo dojít, muselo by dojít k výraznému vylepšení technologie klonování – pak by se dala mamutí DNA přenést do vajíček slonů, z nichž by předtím byla odstraněna sloní DNA. Z takového vajíčka implantovaného do slonice, by se pak opravdu mohl narodit zdravý mamut.

„Ale získat sloní vajíčka je složité a musíte přitom uvažovat nad tím, aby to slonům neuškodilo,“ uvedli japonští vědci. „Zatím jsme jen potvrdili jakousi aktivitu v myším embryu, ale neplánujeme zatím opakovat pokus se sloním embryem,“ upozornili.

Vědci jsou si vědomi také složitosti etických otázek jejich výzkumu. Přivést na svět zpět vymřelého tvora je velmi sporné – zřejmě by celý život prožil v izolaci bez naděje získat svobodu. Podle profesora Iritaniho má jeho výzkum jiný smysl: lépe pochopit, proč při minulých vymíráních někteří tvorové vyhynuli a jiní ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 20 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
včera v 09:37

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.