Japonští vědci oživili buňky z 28 tisíc let mrtvého mamuta. Návrat obrů se zatím neplánuje

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Když se tým profesora Akiry Iritaniho roku 2012 dozvěděl o objevu skvěle zachovalého exempláře ze sibiřského permafrostu, okamžitě začal výzkum. A rychle se ukázalo, že 28 tisíc let mrtvé mamutí mládě, jež dostalo jméno Yuka, bylo přesně tím, co Iritani potřeboval.

Podařilo se mu oživit buňky z těla tohoto tvora z doby ledové. O výsledcích experimentu informoval odborný časopis Scientific Reports. „Snažil jsem se najít spící mamutí buňky po dvě desetiletí, ale protože je mi už devadesát let, myslel jsem si, že bych to měl vzdát a přijmout svou smrt,“ uvedl Iritani, který je expertem na rozmnožování zvířat. „Jsem z posledního výzkumu tak šťastný, skoro se mi zdá, jako by Yuka čekala, až ji najdu právě já,“ dodal vědec.

V rámci tohoto experimentu jeho tým použil proces, který se jmenuje nukleární transfer neboli přenos jader buněk z jedné do druhé. Japonským a ruským vědců se podařilo ze svalové tkáně Yuky získat 88 jader a úspěšně je přenesli do vajíček myší. Pak vědci pozorovali, jak bude tato hybridní kombinace reagovat.

„Díval jsem se na to pod mikroskopem v noci, když jsem byl v laboratoři sám,“ popsal to Iritani. „Když jsem viděl, jak se buňky pohybují, byl jsem nadšený,“ uvedl. „Doufal jsem v to po dvacet let.“

Mamuty nám to nevrátí

Mamuti, kteří byli velcí asi jako dnešní sloni afričtí, vymřeli přibližně před čtyřmi tisíci lety; posledním místem, kde přežívali, byly Wrangelův ostrov a ostrov St. Paul u Aljašky. Tam už ale existovaly jen drobné ostrovní exempláře, které nebyly větší než dnešní lidé.

Převratný úspěch japonských vědců neznamená, že by se měli mamuti vrátit zpět na Zemi. Analýza buněk z mamuta Yuky totiž prokázala, že jsou značně poškozené, takže z nich není možné připravit životaschopná zvířata.

Autoři experimentu zdůrazňují, že aby k návratu mamutů vůbec mohlo dojít, muselo by dojít k výraznému vylepšení technologie klonování – pak by se dala mamutí DNA přenést do vajíček slonů, z nichž by předtím byla odstraněna sloní DNA. Z takového vajíčka implantovaného do slonice, by se pak opravdu mohl narodit zdravý mamut.

„Ale získat sloní vajíčka je složité a musíte přitom uvažovat nad tím, aby to slonům neuškodilo,“ uvedli japonští vědci. „Zatím jsme jen potvrdili jakousi aktivitu v myším embryu, ale neplánujeme zatím opakovat pokus se sloním embryem,“ upozornili.

Vědci jsou si vědomi také složitosti etických otázek jejich výzkumu. Přivést na svět zpět vymřelého tvora je velmi sporné – zřejmě by celý život prožil v izolaci bez naděje získat svobodu. Podle profesora Iritaniho má jeho výzkum jiný smysl: lépe pochopit, proč při minulých vymíráních někteří tvorové vyhynuli a jiní ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 1 hhodinou

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 5 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 7 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 20 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
včera v 11:38

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
včera v 11:06

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
včera v 07:40

Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.
27. 3. 2025
Načítání...