Japonští vědci oživili buňky z 28 tisíc let mrtvého mamuta. Návrat obrů se zatím neplánuje

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Když se tým profesora Akiry Iritaniho roku 2012 dozvěděl o objevu skvěle zachovalého exempláře ze sibiřského permafrostu, okamžitě začal výzkum. A rychle se ukázalo, že 28 tisíc let mrtvé mamutí mládě, jež dostalo jméno Yuka, bylo přesně tím, co Iritani potřeboval.

Podařilo se mu oživit buňky z těla tohoto tvora z doby ledové. O výsledcích experimentu informoval odborný časopis Scientific Reports. „Snažil jsem se najít spící mamutí buňky po dvě desetiletí, ale protože je mi už devadesát let, myslel jsem si, že bych to měl vzdát a přijmout svou smrt,“ uvedl Iritani, který je expertem na rozmnožování zvířat. „Jsem z posledního výzkumu tak šťastný, skoro se mi zdá, jako by Yuka čekala, až ji najdu právě já,“ dodal vědec.

V rámci tohoto experimentu jeho tým použil proces, který se jmenuje nukleární transfer neboli přenos jader buněk z jedné do druhé. Japonským a ruským vědců se podařilo ze svalové tkáně Yuky získat 88 jader a úspěšně je přenesli do vajíček myší. Pak vědci pozorovali, jak bude tato hybridní kombinace reagovat.

„Díval jsem se na to pod mikroskopem v noci, když jsem byl v laboratoři sám,“ popsal to Iritani. „Když jsem viděl, jak se buňky pohybují, byl jsem nadšený,“ uvedl. „Doufal jsem v to po dvacet let.“

Mamuty nám to nevrátí

Mamuti, kteří byli velcí asi jako dnešní sloni afričtí, vymřeli přibližně před čtyřmi tisíci lety; posledním místem, kde přežívali, byly Wrangelův ostrov a ostrov St. Paul u Aljašky. Tam už ale existovaly jen drobné ostrovní exempláře, které nebyly větší než dnešní lidé.

Převratný úspěch japonských vědců neznamená, že by se měli mamuti vrátit zpět na Zemi. Analýza buněk z mamuta Yuky totiž prokázala, že jsou značně poškozené, takže z nich není možné připravit životaschopná zvířata.

Autoři experimentu zdůrazňují, že aby k návratu mamutů vůbec mohlo dojít, muselo by dojít k výraznému vylepšení technologie klonování – pak by se dala mamutí DNA přenést do vajíček slonů, z nichž by předtím byla odstraněna sloní DNA. Z takového vajíčka implantovaného do slonice, by se pak opravdu mohl narodit zdravý mamut.

„Ale získat sloní vajíčka je složité a musíte přitom uvažovat nad tím, aby to slonům neuškodilo,“ uvedli japonští vědci. „Zatím jsme jen potvrdili jakousi aktivitu v myším embryu, ale neplánujeme zatím opakovat pokus se sloním embryem,“ upozornili.

Vědci jsou si vědomi také složitosti etických otázek jejich výzkumu. Přivést na svět zpět vymřelého tvora je velmi sporné – zřejmě by celý život prožil v izolaci bez naděje získat svobodu. Podle profesora Iritaniho má jeho výzkum jiný smysl: lépe pochopit, proč při minulých vymíráních někteří tvorové vyhynuli a jiní ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...