Nově objevený pavouk dostal jméno po vojácích ze Star Wars. Žije tři tisíce metrů vysoko

Pavouci z čeledi sklípkanošovitých žijí na velké části Severní a Střední Ameriky. Zvláštní výjimku však dosud tvořila Kolumbie, kde je nikdy nikdo neviděl. Nový výzkum ale v této zemi odhalil rovnou šest druhů těchto pozoruhodných pavouků. A jeden z nich se hned stal výškovým rekordmanem.

Čtyři z nově nalezených pavouků nebylo možné zařadit k žádnému existujícímu rodu, proto pro ně jejich objevitelé museli vytvořit zcela nový rod. Pojmenovali ho Stormtropis, podle vojáků z filmové série Star Wars. Vědci svůj objev popsali v odborném časopise ZooKeys.

Sklípkanošovití byli pro přírodovědce dlouhou dobu záhadou, nedařilo se je zařadit mezi ostatní pavouky. Všech 12 druhů těchto středně velkých pavouků si je značně podobných – dají se poznat na první pohled podle jejich výrazných holých nohou. Právě proto, že vypadají jeden jako druhý, pojmenovali je biologové podle klonových vojáků ze slavné sci-fi ságy.

Imperiální stormtrooper
Zdroj: Wikimedia Commons/ big-ashb

Pro vědce je na těchto pavoucích fascinující jejich schopnost připevňovat si na své tělo částečky hlíny; díky tomu jsou schopní neobvykle působivé kamufláže. A právě to byl také hlavní důvod, proč tak dlouho unikali v Kolumbii pozornosti přírodovědců.

„Stormtroopeři jsou ve Star Wars hlavní pozemní jednotkou Impéria. Všichni tito vojáci si byli velmi podobní a také se někdy maskovali – ale měli dost nemotorné pohyby. Přesně jako tato nová skupina pavouků,“ uvedli autoři objevu. „Chtěli jsme si pohrát se jménem známého rodu Paratropis, ale samozřejmě jsme současně chtěli vzdát poctu jedné z největších ság všech dob,“ dodali.

Pavouk rekordman

Jeden z nově objevených pavouků, který dostal jméno Stormtropis muisca, se stal rovnou i držitelem výškového rekordu pavouků z tohoto rodu. Vědci ho totiž našli v nadmořské výšce kolem 3400 metrů – existují ale náznaky, že se pohybuje dokonce v nadmořské výšce nad 4000 metrů. Tomuto výzkumu se chtějí biologové věnovat v dalších letech, pavouci totiž obyčejně tak vysoko nežijí.

Maskování tito pavouci nevyužívají tak často při lovu, jako spíše, když se chtějí sami ukrýt před potenciálními predátory. Vědci také zaznamenali, že se rádi zahrabávají do půdy, což zatím u tohoto rodu nebylo dříve pozorováno; pravděpodobně se jedná o druhotnou adaptaci na zvláštní prostředí, v němž pavouci žijí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 23 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...