Sonda Mars Express odhalila první geologický důkaz o tom, že na Marsu existoval systém propojených jezer. Pět z nich by dokonce mohlo obsahovat minerály zásadní pro existenci života.
Mars vypadá v současnosti jako mrtvý vyschlý svět. Jeho povrch ale naznačuje, že v minulosti na něm existovalo značné množství vody. Důkazy jsou geologické: jde o struktury na povrchu, které nemohly vzniknout jinak než působením tekoucí vody – například různé kanály a údolí. A vloni sonda Mars Express dokonce našla na Marsu tekutou vodu pod jižním pólem planety.
Nová práce se ale soustředí na vodu, která se kdysi ukrývala pod povrchem Rudé planety – její existenci předpovídaly některé modely. „Mladý Mars byl světem s vodou, ale jak se klima planety měnilo, voda ustupovala pod povrch, kde se formovala v podobě jezírek podzemní vody,“ popsal podobu planety hlavní autor Francesco Salese z Utrechtské univerzity.
„Stopovali jsme pro tuto studii vodu pod povrchem, její množství i roli, jakou hrála. Našli jsme první geologické důkazy o celoplanetárním systému podzemních vod na Marsu,“ dodal Salese.
Jeho tým vycházel z výzkumu snímků 24 hlubokých kráterů, které se nacházejí na severní polokouli Rudé planety. Jejich dna se nachází asi čtyři kilometry pod úrovní „moře“. Protože na Marsu řádné moře nejsou, počítá se hodnota „hladiny moře“ především podle atmosférického tlaku. Na dnech těchto kráterů našli vědci znaky, které mohla vytvořit jen voda, nebo vznikly za její přítomnosti. Mnoho kráterů obsahoval v hloubce 4000–4500 metrů rovnou více těchto znaků najednou. Podle vědců to naznačuje, že hladina vody se pod povrchem Marsu měnila – v průběhu času jí přibývalo neb zase ustupovala.
Důkazy o existenci života mohou být stále na Marsu
Mezi typické znaky přítomnosti vody patří kanály vyryté prouděním vody do stěn kráterů, ale také jakási údolí vyhloubená propady kvůli spodní vodě. Salesův tým našel také stopy po deltách způsobených rozlitím vody, terasy, jež způsobila stojící voda, i nánosy sedimentů přinesených prouděním vody.
Úroveň vody odpovídá odhadovaným rozměrům předpokládaného marťanského oceánu, který měl existovat před přibližně 3–4 miliardami let. „Myslíme si, že tento oceán mohl být propojený se systémem podzemních jezer, který byl rozšířený po celé planetě,“ uvedl spoluautor studie Gian Gabriele Ori. „Protože tato jezera podle našich výzkumů musela existovat před asi 3,5 miliardy let, mohly být současníky marťanského oceánu,“ dodává vědec.
Příběh marsovské vody je podle astrofyziků velmi složitý, ale současně zásadně důležitý pro poznání, jestli na Marsu mohl či nemohl existovat v minulosti život. Nový výzkum může s tímto poznáním hodně pomoci. Zásadní je v tom především nález minerálů v pěti kráterech; jsou totiž spojené s tím, v jakých podmínkách vznikal na Zemi život. Podle autorů jde o silný argument pro tezi, že na Marsu mohly existovat podmínky vhodné pro život – a protože byly tak dlouho izolované, mohly by se důkazy o existenci života na těchto místech dodnes nacházet.
Za dva roky na Marsu přistane vozítko ExoMars
Výsledky takového výzkumu mohou být velmi zásadní také pro další mise, které budou hledat na Marsu život, nebo se budou na jeho povrchu pokoušet zakládat osídlení.
První takovou misí bude ExoMars. Jde o společnou misi Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu. Robotické vozítko, které ji provede, se bude jmenovat Rosalinda Franklinová. Bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.
Původně byla mise robotického vozítka označena jako ExoMars 2020 podle plánovaného roku jeho přistání na sousední planetě. Aktuální zpráva na webu Evropské kosmické agentury ale naznačuje, že rover na Marsu přistane podle všeho o rok později, v roce 2021.
Rosalind Franklinová bude podle ESA vlastně prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň i zkoumat její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i současného – života v podzemí.
V současné době na čtvrté planetě naší sluneční soustavy bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity a o stacionární sondu InSight. S dalšími dvěma pojízdnými výzkumníky, Opportunity a Spirit, NASA spojení už ztratila, i když komunikaci s Opportunity se vědci ještě snaží obnovit. InSight, která zůstane na jednom místě, je vůbec prvním přístrojem zaměřeným na zkoumání nitra rudé planety.
