Na Marsu existoval systém podzemních jezer, prokázal výzkum

Sonda Mars Express odhalila první geologický důkaz o tom, že na Marsu existoval systém propojených jezer. Pět z nich by dokonce mohlo obsahovat minerály zásadní pro existenci života.

Mars vypadá v současnosti jako mrtvý vyschlý svět. Jeho povrch ale naznačuje, že v minulosti na něm existovalo značné množství vody. Důkazy jsou geologické: jde o struktury na povrchu, které nemohly vzniknout jinak než působením tekoucí vody – například různé kanály a údolí. A vloni sonda Mars Express dokonce našla na Marsu tekutou vodu pod jižním pólem planety.

Nová práce se ale soustředí na vodu, která se kdysi ukrývala pod povrchem Rudé planety – její existenci předpovídaly některé modely. „Mladý Mars byl světem s vodou, ale jak se klima planety měnilo, voda ustupovala pod povrch, kde se formovala v podobě jezírek podzemní vody,“ popsal podobu planety hlavní autor Francesco Salese z Utrechtské univerzity.

„Stopovali jsme pro tuto studii vodu pod povrchem, její množství i roli, jakou hrála. Našli jsme první geologické důkazy o celoplanetárním systému podzemních vod na Marsu,“ dodal Salese.

Jeho tým vycházel z výzkumu snímků 24 hlubokých kráterů, které se nacházejí na severní polokouli Rudé planety. Jejich dna se nachází asi čtyři kilometry pod úrovní „moře“. Protože na Marsu řádné moře nejsou, počítá se hodnota „hladiny moře“ především podle atmosférického tlaku. Na dnech těchto kráterů našli vědci znaky, které mohla vytvořit jen voda, nebo vznikly za její přítomnosti. Mnoho kráterů obsahoval v hloubce 4000–4500 metrů rovnou více těchto znaků najednou. Podle vědců to naznačuje, že hladina vody se pod povrchem Marsu měnila – v průběhu času jí přibývalo neb zase ustupovala.

Důkazy o existenci života mohou být stále na Marsu

Mezi typické znaky přítomnosti vody patří kanály vyryté prouděním vody do stěn kráterů, ale také jakási údolí vyhloubená propady kvůli spodní vodě. Salesův tým našel také stopy po deltách způsobených rozlitím vody, terasy, jež způsobila stojící voda, i nánosy sedimentů přinesených prouděním vody.

Úroveň vody odpovídá odhadovaným rozměrům předpokládaného marťanského oceánu, který měl existovat před přibližně 3–4 miliardami let. „Myslíme si, že tento oceán mohl být propojený se systémem podzemních jezer, který byl rozšířený po celé planetě,“ uvedl spoluautor studie Gian Gabriele Ori. „Protože tato jezera podle našich výzkumů musela existovat před asi 3,5 miliardy let, mohly být současníky marťanského oceánu,“ dodává vědec.

Příběh marsovské vody je podle astrofyziků velmi složitý, ale současně zásadně důležitý pro poznání, jestli na Marsu mohl či nemohl existovat v minulosti život. Nový výzkum může s tímto poznáním hodně pomoci. Zásadní je v tom především nález minerálů v pěti kráterech; jsou totiž spojené s tím, v jakých podmínkách vznikal na Zemi život. Podle autorů jde o silný argument pro tezi, že na Marsu mohly existovat podmínky vhodné pro život – a protože byly tak dlouho izolované, mohly by se důkazy o existenci života na těchto místech dodnes nacházet.

Za dva roky na Marsu přistane vozítko ExoMars

Výsledky takového výzkumu mohou být velmi zásadní také pro další mise, které budou hledat na Marsu život, nebo se budou na jeho povrchu pokoušet zakládat osídlení.

První takovou misí bude ExoMars. Jde o společnou misi Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu. Robotické vozítko, které ji provede, se bude jmenovat Rosalinda Franklinová. Bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.

Původně byla mise robotického vozítka označena jako ExoMars 2020 podle plánovaného roku jeho přistání na sousední planetě. Aktuální zpráva na webu Evropské kosmické agentury ale naznačuje, že rover na Marsu přistane podle všeho o rok později, v roce 2021.

Rosalind Franklinová bude podle ESA vlastně prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň i zkoumat její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i současného – života v podzemí.

V současné době na čtvrté planetě naší sluneční soustavy bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity a o stacionární sondu InSight. S dalšími dvěma pojízdnými výzkumníky, Opportunity a Spirit, NASA spojení už ztratila, i když komunikaci s Opportunity se vědci ještě snaží obnovit. InSight, která zůstane na jednom místě, je vůbec prvním přístrojem zaměřeným na zkoumání nitra rudé planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
před 11 hhodinami

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
před 12 hhodinami

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
před 14 hhodinami

Nenávistné projevy na internetu připomínají jazyk duševních poruch

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.
před 15 hhodinami

Voda jako zbraň. Konfliktů o sdílené zdroje prudce přibývá

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.
před 19 hhodinami

Majitelé lodí hlásí jen půl procenta úniků ropy, ukázaly družice

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.
30. 7. 2025

Zemětřesení na Kamčatce patří k nejsilnějším. Vzniklo za unikátních podmínek

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.
30. 7. 2025Aktualizováno30. 7. 2025

Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.
30. 7. 2025
Načítání...