Zpívající křečci umí konverzovat. Výzkum jejich schopnosti může pomoci s léčbou u lidí

Studium hlodavců, kteří žijí a zpívají v deštných pralesích Kostariky, ukazuje, v čem spočívá schopnost konverzace, a to i u lidí. Zkoumání zpěvu křečků tak může pomoci lékařům s účinnější léčbou lidí například po mozkové mrtvici.

Práce, která vznikla na New York School of Medicine, je první, která se věnuje zkoumání mechanismů v mozku zodpovědných za schopnost vést komunikaci. Tým přírodovědců studoval kostarické křečky hnědé a objevil, že tito tvorové mají v mozku okruh, díky němuž dovedou velmi rychle konverzovat.

Samci tohoto druhu hlodavce zpívají. I když je to u křečků neočekávané, jsou schopní zpěvu s nejméně stovkou různých zvuků. Během toho soupeří s ostatními samci. Ve výsledku to funguje jako lidská konverzace, protože se mezi sebou oba křečci rychle střídají a reagují na sebe. Přitom třeba obyčejné laboratorní myši sice také vydávají zvuky, ale neexistuje důkaz, že by na sebe reagovaly.

„Naše práce přímo ukazuje, že oblast v mozku označovaná jako motorická korová oblast je nutná pro lidi i pro křečky, když chtějí komunikovat pomocí hlasu,“ uvedl hlavní autor studie Michael Long.

„Chtěli jsme pochopit, jak naše mozky vytvářejí tak rychle slovní odpovědi, i když zapojují do této činnosti téměř stovku svalů. Hlavním důvodem je, abychom vyvinuli léky pro mnoho Američanů, u nichž tento proces nefunguje správně – často kvůli autismu nebo nějakým traumatickým událostem,“ dodal.

Výzkum se dosud zaměřoval na drobné primáty nebo ptáky

Vědci zjištění popsali v časopise Science. Ukázali, které oblasti mozku jsou zodpovědné za to, že někteří savce umí tak rychle reagovat hlasem na jiné zvukové podněty, což dohromady umožňuje u lidí smysluplnou a funkční konverzaci.

„Evoluce vybavila mozky zpívajících křečků nástroji, které jim umožňují podobnou kontrolu nad výměnou zvuků, jakou pozorujeme například u ptáků nebo zřejmě i u lidí,“ říkají autoři práce. Tento fenomén sice vědu zajímá už dlouho, doposud ale neexistoval u savců žádný model, na němž by se dal studovat. Většina výzkumů mířila za ptáky, jejichž zvuková komunikace je nápadnější.

Vědci také zatím studovali kosmany, drobné primáty žijící v Jižní Americe. Jejich konverzace ale probíhá výrazně pomaleji než u lidí, takže se zřejmě řídí jinými principy. Jinak je tomu právě u křečků, jejichž reakce jsou nesmírně rychlé, podobně jako u lidí.

Na cestě k léku

Z toho, co vědci o fungování komunikačních schopností v mozku křečků pochopili, se dostávají k lepšímu pochopení podobných funkcí u lidí. Na tomto modelu byli schopní popsat, jak vypadá z hlediska mozku a svalů konverzace dvou lidí – jaká centra se zapojují do kontroly a ovládání všech složitých procesů, které jsou do této činnosti zapojené.

Věří, že jim tento výzkum pomůže přijít s přesnějšími analýzami i radami, jak se vypořádat s narušením komunikace mezi lidmi. Z takových výzkumů by mohly vznikat nové léky, jež pomohou například lidem, kteří po mozkové mrtvici přišli o schopnost komunikovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...