Zpívající křečci umí konverzovat. Výzkum jejich schopnosti může pomoci s léčbou u lidí

Studium hlodavců, kteří žijí a zpívají v deštných pralesích Kostariky, ukazuje, v čem spočívá schopnost konverzace, a to i u lidí. Zkoumání zpěvu křečků tak může pomoci lékařům s účinnější léčbou lidí například po mozkové mrtvici.

Práce, která vznikla na New York School of Medicine, je první, která se věnuje zkoumání mechanismů v mozku zodpovědných za schopnost vést komunikaci. Tým přírodovědců studoval kostarické křečky hnědé a objevil, že tito tvorové mají v mozku okruh, díky němuž dovedou velmi rychle konverzovat.

Samci tohoto druhu hlodavce zpívají. I když je to u křečků neočekávané, jsou schopní zpěvu s nejméně stovkou různých zvuků. Během toho soupeří s ostatními samci. Ve výsledku to funguje jako lidská konverzace, protože se mezi sebou oba křečci rychle střídají a reagují na sebe. Přitom třeba obyčejné laboratorní myši sice také vydávají zvuky, ale neexistuje důkaz, že by na sebe reagovaly.

„Naše práce přímo ukazuje, že oblast v mozku označovaná jako motorická korová oblast je nutná pro lidi i pro křečky, když chtějí komunikovat pomocí hlasu,“ uvedl hlavní autor studie Michael Long.

„Chtěli jsme pochopit, jak naše mozky vytvářejí tak rychle slovní odpovědi, i když zapojují do této činnosti téměř stovku svalů. Hlavním důvodem je, abychom vyvinuli léky pro mnoho Američanů, u nichž tento proces nefunguje správně – často kvůli autismu nebo nějakým traumatickým událostem,“ dodal.

Výzkum se dosud zaměřoval na drobné primáty nebo ptáky

Vědci zjištění popsali v časopise Science. Ukázali, které oblasti mozku jsou zodpovědné za to, že někteří savce umí tak rychle reagovat hlasem na jiné zvukové podněty, což dohromady umožňuje u lidí smysluplnou a funkční konverzaci.

„Evoluce vybavila mozky zpívajících křečků nástroji, které jim umožňují podobnou kontrolu nad výměnou zvuků, jakou pozorujeme například u ptáků nebo zřejmě i u lidí,“ říkají autoři práce. Tento fenomén sice vědu zajímá už dlouho, doposud ale neexistoval u savců žádný model, na němž by se dal studovat. Většina výzkumů mířila za ptáky, jejichž zvuková komunikace je nápadnější.

Vědci také zatím studovali kosmany, drobné primáty žijící v Jižní Americe. Jejich konverzace ale probíhá výrazně pomaleji než u lidí, takže se zřejmě řídí jinými principy. Jinak je tomu právě u křečků, jejichž reakce jsou nesmírně rychlé, podobně jako u lidí.

Na cestě k léku

Z toho, co vědci o fungování komunikačních schopností v mozku křečků pochopili, se dostávají k lepšímu pochopení podobných funkcí u lidí. Na tomto modelu byli schopní popsat, jak vypadá z hlediska mozku a svalů konverzace dvou lidí – jaká centra se zapojují do kontroly a ovládání všech složitých procesů, které jsou do této činnosti zapojené.

Věří, že jim tento výzkum pomůže přijít s přesnějšími analýzami i radami, jak se vypořádat s narušením komunikace mezi lidmi. Z takových výzkumů by mohly vznikat nové léky, jež pomohou například lidem, kteří po mozkové mrtvici přišli o schopnost komunikovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...