Plazmový nástřik na lodě nebo úspornější roboti. Cenu Wernera von Siemense si rozdělilo 26 českých vědců

Cenu Wernera von Siemense za základní výzkum získal tým z Akademie věd ČR (AV ČR) za vyvinutí plazmového nástřiku, který zlepší vlastnosti ochranného materiálu aut a lodí. Ocenění za práci v oblasti technických a přírodovědných oborů si odneslo 26 mladých vědců, studentů a pedagogů. Přihlásilo se rekordních 645 soutěžících. Siemens mezi ty nejlepší rozdělí milion korun.

Skupina Radka Mušálka vyvinula vrstvy plazmového nástřiku, které mohou chránit například díly leteckých motorů, písty velkých zaoceánských lodí nebo kloubní náhrady. „Běžně se na materiál stříká ochranný prášek, náš tým používal suspenze z hodně malých částic,“ sdělila členka týmu Ksenia Illková, která získala ocenění za mimořádný výsledek žen ve vědě.

Za nejlepší absolventskou práci Průmyslu 4.0 byl oceněn Libor Bukata za studii optimalizace pohybů robotů, aby jejich práce vyžadovala méně energie. Bylo by jí tak možné ušetřit až 20 procent.

Nejlepším pedagogickým pracovníkem se stal Zbyněk Tonar z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, který vede Laboratoř kvantitativní histologie a rozvíjí vyučovací metodu histologie a embryologie. Je založena na kreslení výukových schémat stavby těla a vývoje člověka před narozením.

Ocenění za překonání překážek při studiu porota udělila studentu Ondřeji Machovi z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Mach trpí Robertsovým syndromem způsobujícím deformaci rukou i nohou a je upoután na elektrický invalidní vozík. „Ondřej dělá mnoho pro to, aby přicházeli další handicapovaní studenti a zapojovali se do studentského i vědeckého života,“ řekl člen poroty a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ceny Wernera von Siemense jsou udělovány od roku 1998 a od té doby bylo oceněno 369 vítězů. Formou finančních odměn bylo rozděleno 12 milionů korun. Soutěž pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří se podílejí na vyhodnocení nejlepších prací.

„Je neobvyklé v dnešní době udělovat cenu za základní výzkum. Běžně je oceňován jen aplikovaný, průmyslový výzkum nebo inovace. Pokud se ale nebudeme věnovat základnímu výzkumu, tak brzy nebudeme mít co aplikovat,“ upozornila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 13 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 15 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 16 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 18 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 19 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...