Dým z lesních požárů omezuje růst dětí, ukázal výzkum v Indonésii

Mohutné lesní požáry způsobují problémy nenarozeným dětem. Ty, které byly ještě v dělohách matek vystaveny škodlivinám z vypalovaných pralesů, dosahují nižšího vzrůstu a podle týmu výzkumníků z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně a Národní univerzity v Singapuru jsou následně znevýhodněny také socioekonomicky. Zisky z vypalování pralesů, které v Indonésii ustupují palmovým plantážím, jsou navíc podle vědců výrazně nižší než škody způsobené obyvatelstvu.

Práce vyšla na konci února v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Kombinuje údaje o 560 dětech, které se narodily po rozsáhlých lesních požárech v roce 1997. Do výzkumu byla následně zahrnuta i data o příjmech, stravování, klimatických faktorech a demografických detailech. Socioekonomické údaje sledovaných rodin zaznamenávali vědci až do roku 2014.

Děti vystavené dýmu z lesních požárů měřily ve svých 17 letech průměrně o 3,3 centimetru méně než jejich vrstevníci, kteří škodlivinám vznikajícím při vypalování lesa vystaveni nebyli.

„Protože výška dospělých je spojena s jejich příjmem, naznačuje to asi o 3 procenta nižší příjmy pro necelý milion indonéských dělníků, kteří se narodili během této doby,“ napsali autoři práce. „Zatímco starší výzkumy se zaměřovaly na úmrtí spojená s lesními požáry, my ukazujeme, že i přeživší trpí nevratnými škodami,“ dodali.

Podle autorů studie je nemožné tyto škody napravit. Navíc jsou vyšší než zisky spojené s vypalováním lesů.

V Indonésii, kde výzkum probíhal, dochází k masivnímu vypalování lesů ve prospěch vysazování palmových plantáží. „Existují nepříliš drahé způsoby, jak se těmto ohňům vyhnout, takže pálení pralesů je velmi krátkozraký způsob, jak vylepšovat a posilovat ekonomiku,“ upozorňují vědci.

Požáry v Indonésii způsobily čtvrtinu celkových uhlíkových emisí

Rok 1997 byl v Indonésii abnormálně suchý, takže se ohně, které měly uvolnit místo palmovým plantážím, dostaly mimo kontrolu.

Během léta zasáhly požáry jedenáct milionů hektarů lesů a způsobily masivní vystavení populace znečištěnému vzduchu. Globální uhlíkové emise byly toho roku tvořené ze čtvrtiny právě tímto požárem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...