Brněnští výzkumníci budou mít základnu v ekvádorském pralese

Čeští badatelé budou mít od jara malou vědeckou stanici v ekvádorském pralese. Na místě působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků, a brání tak prodeji půdy těžařům. Spolek je součástí nového konsorcia United for the Development of the Amazon (UNIDA), které vedou vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Výhledově chce konsorcium působit i v Peru, Kolumbii a Brazílii. Zaměří se hlavně na problém odlesňování, v jeho plánech je také vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje a podpora společenské odpovědnosti. Dalšími členy jsou univerzity Karlova, Masarykova, Palackého a Česká zemědělská univerzita.

„Deforestace je problém číslo jedna, je spojený s globální klimatickou změnou, se zánikem domorodých kultur a dalšími jevy, které zasluhují mimořádnou pozornost,“ řekl novinářům Miroslav Horák z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.

Věda i ochrana území

Organizace Forest.ink působí v ekvádorské Amazonii už několik let, konkrétně na území El Paraíso o rozloze necelých 600 hektarů, které je součástí rozsáhlejší rezervace Runahurco. „Naším cílem je vykupovat pozemky hraničící s územím El Paraíso, a vytvořit tak nárazníkové ochranné pásmo,“ uvedl Radim Ondříšek z Forest.ink.

V připravované malé stanici bude zázemí asi pro deset lidí, kromě pracovníků neziskové organizace tam budou vyjíždět také čeští výzkumníci. „Mohou zkoumat, co je zajímá a co je v souladu s našimi záměry,“ uvedl Ondříšek. Organizace plánuje zřídit u základny také lesní školku a botanickou zahradu.

Hektar lesa v Ekvádoru v současnosti stojí kolem dvou tisíc amerických dolarů (51 650 korun). Vykupování pozemků je financováno z privátních zdrojů, většinou přispívají Češi, ale také další lidé z Evropy a místní z Ekvádoru.

Nahrávám video
Vědci vs. velkoprůmysl: Boj o osud pralesa na Borneu
Zdroj: ČT24

Proč chránit prales?

Odlesňování amazonského deštného pralesa způsobuje neustálé vymírání druhů a přispívá ke klimatické změně. „Tempo deforestace v posledních letech stále roste. Asi 7900 kilometrů čtverečních největšího deštného pralesa světa, tedy oblast přibližně pětkrát větší, než je Londýn, bylo v období od srpna 2017 do července 2018 zničeno. Příčinou je zejména nelegální těžba dřeva,“ uvedl Horák.

Projekt organizace Forest.ink je výjimečný v tom, že nabízí majitelům pozemků v podstatě stejné ceny jako těžaři s tím, že území zůstane zachováno. „Spolu s akademiky a místní veřejností připravíme udržitelné programy využitelnosti pro ekoturistiku, zemědělství, rybářství a podobně,“ doplnil Ondříšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...