Většina hmoty, která umožnila život na Zemi, pochází podle nejnovějšího poznatku vědců z kataklyzmatické srážky mezi naší planetou a jiným vesmírným tělesem, protoplanetou Theiou. Při kolizi Země s Theiou navíc mohl vzniknout i Měsíc.
Aby mohl na mrtvé planetě vzniknout život, je třeba řady chemických látek. Od uhlíku přes dusík až po síru. Klasické teorie uvádějí, že tyto prvky se na Zemi dostaly dlouhodobým bombardováním meteority z kosmu.
Vědci ale nyní přišli s alternativní teorií. V odborném časopisu Science Advances popsali, že srážka Země s vesmírným tělesem, jemuž se říká Theia, mohla naši planetu „oplodnit“, tedy umožnit, aby se stala životaschopnou.
- Theia je hypotetická protoplaneta pravděpodobně dříve obíhající ve Sluneční soustavě a následně kolidující se Zemí před 4,533 miliardy let. Theia měla disponovat rozměry podobnými dnešnímu Marsu s průměrem okolo šesti tisíc kilometrů. Díky srážce obsahuje zemské jádro velké množství železa. Po kolizi s Theiou se také od Země odloučil Měsíc. (Zdroj: Wikipedia)
Ke srážce Theiy a Země došlo zřejmě v době před 4,4 miliardami let, tedy v době, kdy se naše planeta stále ještě dotvářela. Theia na Zemi dopravila nejen látky, které jsou potřebné pro chemické procesy, při nichž vzniká život, ale také se podílela na vzniku Měsíce. Tento satelit Země vznikl právě během srážky.
Pouhý meteorit by Zemi „oživit“ nedokázal
Země ani jiné pevné planety ve Sluneční soustavě látky umožňující vznik života původně nemají. Nacházejí se ale v jednom druhu chondritů, kamenných meteoritů, které vznikly nahromaděním prachu v mateřské mlhovině. Jsou staré asi 4,5 miliardy let.
Potíž je ale v tom, že poměr látek potřebných ke vzniku života je v těchto dochovaných uhlíkatých meteoritech jiný než na Zemi. Nová práce však teoreticky řeší i tento problém. Místo milionů malých meteoritů dopravila na Zemi dostatečný chemický koktejl jediná drtivá srážka.
Experiment se stvořením
Základ úvah vědců vzešel z experimentu, kdy se chemici pokusili v laboratoři vytvořit podmínky této srážky. Během pokusu laboratorně vytvořili prostředí s vysokým tlakem a teplotou. Daty z tohoto experimentu pak „nakrmili“ počítačový program, v němž se odehrála simulace srážky. Potvrdila, že podmínky programu odpovídají tomu, co víme o podmínkách na Zemi.
„V naší práci jsme ukázali, že co se týká uhlíku, dusíku a síry, tak možnost, že by se na naši planetu dostaly srážkou Země s jinou planetou velikosti Marsu, je nejvíc pravděpodobná,“ uvedli autoři výzkumu.
Během pokusu se současně ukázalo, že složení látek, které v těchto podmínkách vznikaly, navíc velmi dobře odpovídají některým procesům na Měsíci.
Výzkum není definitivní odpovědí na otázku, jak mohl vzniknout život na Zemi. Spíše se snaží o vysvětlení jedné ze záhad, které tento okamžik obklopují. Autoři v něm hodlají pokračovat, přinejmenším jeho experimentální část je podle recenzentů velmi užitečná pro pochopení procesů, které na Zemi před miliardami let probíhaly.
