Geny zodpovědné za světlou kůži přišly do Ameriky dvakrát. Světlí předkové nemuseli být jen Evropané

Nová studie anglických genetiků ukázala, že geny pro světlou kůži nevznikaly jen v Evropě. Objevily se také v Asii a u původních obyvatel Ameriky, kam nedorazily s evropskými kolonizátory, ale už během prehistorického osidlování kontinentu.

Je známé, že původní obyvatelé Ameriky mají geneticky nejblíže k lidem z východní Asie. Právě z Asie totiž člověk na americký kontinent přes Sibiř před patnácti až dvaceti tisíci lety přišel. Díky tomu je mnoho genetických variací společných mezi původními Američany a Asiaty.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, analyzovala barvu kůže u šesti tisíc Američanů hispánského původu – čili osob, které měly mezi předky lidi z Evropy a Afriky, ale byli mezi nimi také původní obyvatelé Ameriky.

Experti v lidských genech identifikovali pět nových oblastí spojených s barvou kůže, očí a vlasů a ukázali, že různé variace světlé kůže se vyvinuly vícekrát na různých místech světa bez ohledu na odlišný genetický původ lidí.

Geny, které ovlivňují barvu kůže, sice vědci už v minulosti intenzivně studovali u evropské populace, teď ale našli i zvláštní variaci genu MFSD12, který se objevuje jen u lidí z východní Asie a u původních obyvatel Ameriky.

Ukázalo se, že se vyvíjel v době, kdy se obyvatelé východní Asie odtrhávali od Evropanů, tedy asi před čtyřiceti tisíci lety. Pak se díky migraci dostal zřejmě s první vlnou asijských poutníků do Ameriky. A právě on je spojený s barvou kůže – dělá ji světlejší.

Hlavní autor práce Kaustubh Adhikari výsledek popsal takto: „Naše práce ukazuje, že světlejší barva kůže se vyvinula nezávisle na sobě v Evropě i ve východní Asii. Současně jsme prokázali, že tento gen byl ve své době v Asii pod silným evolučním tlakem, zřejmě v důsledku adaptace na tamní podmínky – především na změny v síle slunečního a ultrafialového záření.“

Věda a barva

Vědci se o rozmanitost barvy lidské kůže zajímají od nepaměti, vysvětlení ale pomohla odhalit až moderní genetika. Díky ní je zřejmé, že za zbarvením stojí stovky genů, jejich množství je ale současně příčinou toho, proč je studium tohoto fenoménu značně složité.

Téměř slepý bod v pomyslné mapě představuje například situace v Africe, neboť první větší práce na téma variability u Afričanů vyšla teprve nedávno. Podobně špatně prozkoumaní jsou Hispánci, většina výzkumů se doposud totiž týkala především Evropanů nebo Asiatů.

„Lidé si často myslí, že světlejší zbarvení kůže u Hispánců pochází od jejich evropských předků. Ale naše nová studie ukazuje, že existuje i způsob, jak ji zdědit od předků, kteří byli Asiaté nebo původní obyvatelé Ameriky,“ dodal profesor Javier Mendoza-Revilla, který se na novém výzkumu také podílel.

Další z autorů, profesor Desmond Tobin, vysvětlil, jaký byl vliv jednoho konkrétního genu: „Pigment melanin ovlivňuje barvu našich vlasů, kůže a očí. Gen MFSD12 ovlivňuje, jak melanin v kůži vzniká a jak se v ní ukládá – to má posléze dopad na naši barvu kůže. Tmavší kůže produkuje více melaninu, který brání ultrafialovým paprskům poškozovat naši DNA a také nás chrání před rakovinou kůže.“

Kromě značných rozdílů v barvě kůže vědci u hispánské populace v tomto výzkumu popsali i rozdíly v barvě očí. „Je to podobné jako u barvy kůže: starší výzkum byl evropocentrický a soustředil se hlavně na rozdíly mezi modrýma a hnědýma očima. Náš výzkum ale ukázal, že tyto rozdíly jsou velmi jemné – například při studiu rozdílů mezi hnědýma a černýma očima jsme našli dva zodpovědné geny,“ uvedli vědci.

Kromě lepšího porozumění genetickému původu člověka má tato práce také čistě praktické důsledky: může pomoci s výzkumem rizikovosti rakoviny kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 9 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 10 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 12 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 13 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 15 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...