Geny zodpovědné za světlou kůži přišly do Ameriky dvakrát. Světlí předkové nemuseli být jen Evropané

Nová studie anglických genetiků ukázala, že geny pro světlou kůži nevznikaly jen v Evropě. Objevily se také v Asii a u původních obyvatel Ameriky, kam nedorazily s evropskými kolonizátory, ale už během prehistorického osidlování kontinentu.

Je známé, že původní obyvatelé Ameriky mají geneticky nejblíže k lidem z východní Asie. Právě z Asie totiž člověk na americký kontinent přes Sibiř před patnácti až dvaceti tisíci lety přišel. Díky tomu je mnoho genetických variací společných mezi původními Američany a Asiaty.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, analyzovala barvu kůže u šesti tisíc Američanů hispánského původu – čili osob, které měly mezi předky lidi z Evropy a Afriky, ale byli mezi nimi také původní obyvatelé Ameriky.

Experti v lidských genech identifikovali pět nových oblastí spojených s barvou kůže, očí a vlasů a ukázali, že různé variace světlé kůže se vyvinuly vícekrát na různých místech světa bez ohledu na odlišný genetický původ lidí.

Geny, které ovlivňují barvu kůže, sice vědci už v minulosti intenzivně studovali u evropské populace, teď ale našli i zvláštní variaci genu MFSD12, který se objevuje jen u lidí z východní Asie a u původních obyvatel Ameriky.

Ukázalo se, že se vyvíjel v době, kdy se obyvatelé východní Asie odtrhávali od Evropanů, tedy asi před čtyřiceti tisíci lety. Pak se díky migraci dostal zřejmě s první vlnou asijských poutníků do Ameriky. A právě on je spojený s barvou kůže – dělá ji světlejší.

Hlavní autor práce Kaustubh Adhikari výsledek popsal takto: „Naše práce ukazuje, že světlejší barva kůže se vyvinula nezávisle na sobě v Evropě i ve východní Asii. Současně jsme prokázali, že tento gen byl ve své době v Asii pod silným evolučním tlakem, zřejmě v důsledku adaptace na tamní podmínky – především na změny v síle slunečního a ultrafialového záření.“

Věda a barva

Vědci se o rozmanitost barvy lidské kůže zajímají od nepaměti, vysvětlení ale pomohla odhalit až moderní genetika. Díky ní je zřejmé, že za zbarvením stojí stovky genů, jejich množství je ale současně příčinou toho, proč je studium tohoto fenoménu značně složité.

Téměř slepý bod v pomyslné mapě představuje například situace v Africe, neboť první větší práce na téma variability u Afričanů vyšla teprve nedávno. Podobně špatně prozkoumaní jsou Hispánci, většina výzkumů se doposud totiž týkala především Evropanů nebo Asiatů.

„Lidé si často myslí, že světlejší zbarvení kůže u Hispánců pochází od jejich evropských předků. Ale naše nová studie ukazuje, že existuje i způsob, jak ji zdědit od předků, kteří byli Asiaté nebo původní obyvatelé Ameriky,“ dodal profesor Javier Mendoza-Revilla, který se na novém výzkumu také podílel.

Další z autorů, profesor Desmond Tobin, vysvětlil, jaký byl vliv jednoho konkrétního genu: „Pigment melanin ovlivňuje barvu našich vlasů, kůže a očí. Gen MFSD12 ovlivňuje, jak melanin v kůži vzniká a jak se v ní ukládá – to má posléze dopad na naši barvu kůže. Tmavší kůže produkuje více melaninu, který brání ultrafialovým paprskům poškozovat naši DNA a také nás chrání před rakovinou kůže.“

Kromě značných rozdílů v barvě kůže vědci u hispánské populace v tomto výzkumu popsali i rozdíly v barvě očí. „Je to podobné jako u barvy kůže: starší výzkum byl evropocentrický a soustředil se hlavně na rozdíly mezi modrýma a hnědýma očima. Náš výzkum ale ukázal, že tyto rozdíly jsou velmi jemné – například při studiu rozdílů mezi hnědýma a černýma očima jsme našli dva zodpovědné geny,“ uvedli vědci.

Kromě lepšího porozumění genetickému původu člověka má tato práce také čistě praktické důsledky: může pomoci s výzkumem rizikovosti rakoviny kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 1 hhodinou

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 14 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 14 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 19 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 20 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...