Čínské vesmírné vozítko Nefritový králík 2 se již pohybuje po odvrácené straně Měsíce. Robot vyjel ze sondy na měkký, jakoby zasněžený měsíční povrch ve čtvrtek ve 22:22 pekingského času, zhruba dvanáct hodin po přistání čínské sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce. Informovala o tom čínská vesmírná agentura. Odvrácená část přírodního satelitu Země je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná – Číňané jsou první, komu se tam podařilo přistát.
Čínská vesmírná agentura zveřejnila na internetu snímky, na nichž jsou vidět stopy vesmírného vozítka, které opustilo sondu. Nefritový králík 2 má šest kol, solární panely a jeho maximální rychlost je 200 metrů za hodinu. Dokáže překonat překážky o výšce až 20 centimetrů a vyšplhat na svah se sklonem 20 stupňů.
„Povrch, po kterém se vozítko pohybuje, je měkký. Je to podobné, jako byste kráčeli po sněhu,“ řekl čínské televizi CCTV Šen Čen-žung z Čínské společnosti pro leteckou a vesmírnou vědu a techniku, jenž je jedním z expertů, kteří robotické vozítko navrhli.
Proč králík?
V dávných čínských mýtech žije nefritový králík na Měsíci jako společník nesmrtelné měsíční bohyně Čchang'e. Po ní byly pojmenovány všechny čtyři sondy, které Čína zatím k souputníku Země vyslala. Čínský mýtus o nefritovém králíkovi je prý odvozen od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře.
Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin. Aitkenova pánev, kam sonda ve čtvrtek dosedla, se nachází u lunárního jižního pólu. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci.
Průzkum odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, by mohl vědcům poskytnout nové informace o počátcích sluneční soustavy, napsala agentura AP.
První měkké přistání na Měsíci zvládla v roce 1966 sovětská sonda Luna 9, prvním člověkem na Měsíci byl v roce 1969 Američan Neil Armstrong.
Číňané poprvé dobyli Měsíc v roce 2013, kdy zde čínská sonda Čchang-e 3 vypustila vesmírné vozítko Nefritový králík. Kromě snímání Měsíce měl robot zhruba 90 dnů pomocí radaru měřit měsíční kůru, zkoumat strukturu povrchu a pátrat po zdrojích surovin.
V lednu 2014 se ale těsně před začátkem lunární noci u stroje objevily problémy s mechanickým ovládáním, které vyvolaly obavy, že vozítko už neprocitne a neozve se. V polovině února však Nefritový králík začal znovu vysílat signály, nedokázal ale aktivovat svá kola. Ochromení vozítka bylo podle vědců s největší pravděpodobností způsobeno jeho nárazem do kamene. Stroj v omezeném režimu fungoval ještě celý rok 2015; v srpnu 2016 bylo oznámeno, že jeho veškeré operace byly ukončeny.
