Pod grónskými ledovci se skrývá život. A uvolňuje metan do atmosféry, ukázal výzkum s českým podílem

Z tajícího Grónského kontinentálního ledovce se v létě uvolňuje metan, tvrdí nová studie publikovaná v časopise Nature, na které se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výzkum ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima.

Metan je po vodní páře a oxidu uhličitém třetím nejdůležitějším skleníkovým plynem v atmosféře. I když je přítomen v nižší koncentraci než CO2, jeho skleníkový efekt je 20–28krát silnější než u CO2, a má tak značný dopad na probíhající klimatické změny.

Většina metanu na Zemi je produkována mikroorganismy v bezkyslíkatém prostředí. Velký podíl na tom mají přírodní mokřady, ale také zemědělství: metan vzniká ve velkém množství v rýžových polích a také v trávicím traktu dobytka.

Nejen permafrost

Většina studií o arktickém metanu se zatím soustředila na permafrost – trvale zmrzlou půdu – který obsahuje značné zásoby organické hmoty, jež může být činností mikroorganismů přeměňována na metan. Nová studie přidává na seznam ekosystémů produkujících metan i podledovcové sedimenty, jež díky uvolňování do atmosféry přispívají i ke klimatickým změnám.

Mezinárodní tým vědců z osmi institucí, včetně Univerzity Karlovy, tábořil v roce 2015 u ledovcové řeky odvodňující přes 600 kilometrů čtverečních Grónského ledovce. Vědci sbírali vzorky tavné vody, měřili koncentrace rozpuštěného metanu a analyzovali původ tohoto skleníkového plynu.

Díky nově vyvinutému čidlu, které umožňuje kontinuální měření rozpuštěného metanu, vědci zjistili, že z tohoto ledovcového povodí se v létě 2015 uvolnilo zhruba 6 tun metanu. To zhruba odpovídá množství, které by za tu dobu vyprodukovalo 100 krav. O tom, kolik metanu se může uvolnit z celého obrovského kontinentálního ledovce, ovšem víc prozradí až další výzkum.

Pod ledovci se skrývají mokřady

Guillaume Lamarche-Gagnon z univerzity v anglickém Bristolu, který je hlavním autorem studie, říká: „Naše výsledky potvrzují hypotézu, že podledovcové ekosystémy jsou vlastně mokřady, ve kterých můžou mikroorganismy produkovat metan. Kde se navíc nachází aktivní hydrologický systém, neboli kde jsou tyto mokřady odvodňovány, se tento metan může vyplachovat a posléze unikat do atmosféry.“

Metan byl sice v minulosti nalezen v grónských ledovcových vrtech a v antarktickém podledovcovém jezeře, ale tato studie je první, která ukazuje, že se podledovcový metan skutečně uvolňuje do atmosféry, a to po celé léto, kdy dochází k tání ledu.

Profesorka Jemma Wadham z bristolské univerzity, která celý projekt vedla, podotýká, že „klíčovým zjištěním je to, že metan, který je produkován pod ledem a transportován tavnou vodou, se může uvolnit do atmosféry dříve, než je oxidován na CO2, což je jinak jeho velmi častý osud a což snižuje jeho skleníkový potenciál.“

Doktor Marek Stibal, vedoucí týmu kryosférické ekologie na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK a spoluautor studie, říká: „Naše výsledky jasně prokazují existenci aktivního mikrobiálního ekosystému pod grónským ledovcem. Vzhledem k tomu, že tento ledovec bude v příštích desetiletích tát stále rychleji, je pravděpodobné, že se i metan bude uvolňovat rychleji a ve větším množství. Mikroorganismy skrývající se pod kilometrem grónského ledu tak můžou představovat další důležitý faktor v probíhajících klimatických změnách, faktor, který byl doposud ignorován.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
před 1 hhodinou

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
před 10 hhodinami

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
před 19 hhodinami

Před třiceti lety objevili dva amatéři kometu Hale-Bopp. Přinesla poznání, ale i smrt

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
před 21 hhodinami

Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
před 23 hhodinami

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
23. 7. 2025

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
23. 7. 2025

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
23. 7. 2025
Načítání...