Nejstarší desková hra světa je stará čtyři tisíce let. Možná sloužila k předvídání budoucnosti

Archeologové objevili v odlehlé jeskyni v Ázerbájdžánu předmět, který by mohl být úplně nejstarší deskovou hrou v dějinách lidstva. Její smysl i pravidla jsou zatím neznámé.

Deskové hry tvoří jeden z nejčastějších vánočních dárků současnosti, rozšířené ale byly už před stovkami let. A jak ukazuje nejnovější archeologický nález, hrály se už ve starověku.

O objevu jedné z vůbec nejstarších deskových her světa informoval své kolegy archeolog Walter Crist na zasedání Americké společnosti pro orientální výzkum. Desková hra je podle něj součástí zdi lidmi obývaného jeskynního komplexu v Gobustánu na jihozápadě Ázerbájdžánu.

„Vůbec nemám pochybnosti,“ uvedl vědec pro vědecky popularizační web Live Science. „Je to příliš pravidelné v tom, jak je to navržené,“ popsal Crist. Herní desku vysekanou do skály tvoří dvě řady čtverců uprostřed a kolem nich kruhovité otvory – každá pátá, desátá, patnáctá a dvacáté díra je nějak označená, vysvětlil. „A díra úplně nahoře je o něco větší než ostatní, vypadá jako koncové políčko ve hře.“

Starověk a deskové hry

Archeologové mají v současné době desítky nálezů nejrůznějších starověkých her – pocházejí ze všech koutů planety – od Egypta přes Anatolii až po Čínu. Přes značně detailní herní plány, které se dobře zachovaly, není stále vůbec jasné, jak se takové hry hrály. U žádné se totiž nedochoval návod k použití; nic takového zřejmě ani neexistovalo, protože pravidla se takřka s určitostí jen tradovala ústně.

Navíc se kvůli horším materiálům používaly méně trvanlivé figurky a další herní žetony, takže se herní principy jen odhadují. Jedna z nejznámějších her tohoto typu – nalezená mnohokrát – měla 58 děr; je možné, že ázerbájdžánská deskovka byla její variantou nebo předchůdkyní.

Kdo ji hrál a proč?

Stejně tak není známý dokonce ani smysl této hry. Mohlo jít čistě o zábavu, kdy by tato hra byla například předchůdcem vrhcábů, ale je stejně tak dobře možné, že mohla mít náboženské účely.

Archeologové věří, že se herní plochy mohly využívat pro náboženské rituály, předvídání budoucnosti nebo věštění, možná také při pohřebních rituálech – kdy hráčská figurka symbolizovala životní, respektive posmrtnou pouť zesnulého.

Walter Crist na hru narazil naprostou náhodou, když se mu do rukou dostaly fotografie z jeskyně. Pak ji prozkoumal osobně – v rámci výzkumu jiné archeologické lokality, která se nachází nedaleko. Z ostatních artefaktů nalezených v okolí to vypadá, že hra pocházela přibližně z doby kolem roku 2000 před naším letopočtem – je-li to pravda, pak se jedná o vůbec nejstarší objevenou deskovou hru vůbec.

V té době zde žili lidé, kteří se živili pastevectvím – a měli tedy dostatek volného času. Hrami si podle Crista mohli zahánět dlouhou chvíli.

  • Skalní umění a památky na dávné osídlení v ázerbájdžánském Gobustánu jsou staré až 4000 let. Skály zde ukrývají sbírku až šesti tisíc skalních kreseb. Nacházejí se zde také zbytky osídlení a pohřebišť starých obyvatel od konce doby ledové až do středověku.
  • Od roku 2007 jsou skalní umění a památky osídlení v Gobustánu zapsány jako chráněná památka na Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Zdroj: Wikipedia, UNESCO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 15 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...