Nejstarší desková hra světa je stará čtyři tisíce let. Možná sloužila k předvídání budoucnosti

Archeologové objevili v odlehlé jeskyni v Ázerbájdžánu předmět, který by mohl být úplně nejstarší deskovou hrou v dějinách lidstva. Její smysl i pravidla jsou zatím neznámé. 

Skalní umění z Gobustánu
Zdroj: Wikimedia Commons Autor: Bruno Girin

Deskové hry tvoří jeden z nejčastějších vánočních dárků současnosti, rozšířené ale byly už před stovkami let. A jak ukazuje nejnovější archeologický nález, hrály se už ve starověku.

O objevu jedné z vůbec nejstarších deskových her světa informoval své kolegy archeolog Walter Crist na zasedání Americké společnosti pro orientální výzkum. Desková hra je podle něj součástí zdi lidmi obývaného jeskynního komplexu v Gobustánu na jihozápadě Ázerbájdžánu.

„Vůbec nemám pochybnosti,“ uvedl vědec pro vědecky popularizační web Live Science. „Je to příliš pravidelné v tom, jak je to navržené,“ popsal Crist. Herní desku vysekanou do skály tvoří dvě řady čtverců uprostřed a kolem nich kruhovité otvory – každá pátá, desátá, patnáctá a dvacáté díra je nějak označená, vysvětlil. „A díra úplně nahoře je o něco větší než ostatní, vypadá jako koncové políčko ve hře.“

Starověk a deskové hry

Archeologové mají v současné době desítky nálezů nejrůznějších starověkých her – pocházejí ze všech koutů planety – od Egypta přes Anatolii až po Čínu. Přes značně detailní herní plány, které se dobře zachovaly, není stále vůbec jasné, jak se takové hry hrály. U žádné se totiž nedochoval návod k použití; nic takového zřejmě ani neexistovalo, protože pravidla se takřka s určitostí jen tradovala ústně.

Navíc se kvůli horším materiálům používaly méně trvanlivé figurky a další herní žetony, takže se herní principy jen odhadují. Jedna z nejznámějších her tohoto typu – nalezená mnohokrát – měla 58 děr; je možné, že ázerbájdžánská deskovka byla její variantou nebo předchůdkyní.

Kdo ji hrál a proč?

Stejně tak není známý dokonce ani smysl této hry. Mohlo jít čistě o zábavu, kdy by tato hra byla například předchůdcem vrhcábů, ale je stejně tak dobře možné, že mohla mít náboženské účely.

Archeologové věří, že se herní plochy mohly využívat pro náboženské rituály, předvídání budoucnosti nebo věštění, možná také při pohřebních rituálech – kdy hráčská figurka symbolizovala životní, respektive posmrtnou pouť zesnulého.

Walter Crist na hru narazil naprostou náhodou, když se mu do rukou dostaly fotografie z jeskyně. Pak ji prozkoumal osobně – v rámci výzkumu jiné archeologické lokality, která se nachází nedaleko. Z ostatních artefaktů nalezených v okolí to vypadá, že hra pocházela přibližně z doby kolem roku 2000 před naším letopočtem – je-li to pravda, pak se jedná o vůbec nejstarší objevenou deskovou hru vůbec.

V té době zde žili lidé, kteří se živili pastevectvím – a měli tedy dostatek volného času. Hrami si podle Crista mohli zahánět dlouhou chvíli.