V Číně vrcholí přípravy na vypuštění sondy Čchang-e 4, která má přistát na odvrácené straně Měsíce. Start je plánován na pátek večer SEČ ze západočínského kosmodromu Si-čchang. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na zdroje z čínského kosmického programu. Peking dosud vypuštění sondy oficiálně nepotvrdil. Pokud se start opravdu uskuteční a mise bude úspěšná, stane se tato čínská sonda vůbec prvním aparátem ze Země, který na odvrácené straně Měsíce přistane.
Čína zřejmě vypustí první sondu na odvrácenou stranu Měsíce, startovat by měla v pátek
Sonda Čchang-e 4 má dosednout poblíž jižního pólu Měsíce v kráteru Von Kármán, odkud následně vypustí robotické vozítko. „Toto ještě nikdo dosud neudělal. Bude to významné,“ řekl Oujang c'jüan, přední vědec pracující na čínském lunárním programu.
Stejně jako v případě sondy Čchang-e 3, která se vydala k Měsíci v roce 2013, potrvá několik týdnů, než sonda Čchang-e 4 dosáhne měsíčního povrchu. Odhadované datum přistání je 31. prosince.
Vesmírné lodě čínského lunárního programu jsou pojmenované podle mytické čínské bohyně Měsíce.
Největší technickou výzvou mise je podle Oujanga komunikace s kontrolním centrem. Jelikož se sonda i robotické vozítko budou nacházet na odvrácené straně Měsíce v rádiovém stínu, už v květnu Čína vypustila na oběžnou dráhu přenosový satelit Čchüe-čchiao (v překladu Stračí most), který bude sloužit jako retranslační družice.
Na palubě sondy Čchang-e 4 bude také osivo, pomocí nějž se vědci budou snažit zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostoru a při nízké gravitaci na měsíčním povrchu.
Kráter Von Kármán je místem, o němž se vědci již dlouho snaží zjistit více informací. Je to nejstarší takzvaný impaktní kráter (vzniklý dopadem cizího tělesa) v celé sluneční soustavě. Možná obsahuje vodu a vzácné izotopy vodíku, což bude sonda Čchang-e pravděpodobně schopna ověřit.
Čínský vesmírný program je v současnosti třetí nejnákladnější na světě
Zatímco jiné státy krátí rozpočty svých vesmírných programů, Čína má na tomto poli ambiciózní plány. Hodlá postavit svou vlastní vesmírnou stanici a bude pokračovat i ve zkoumání Měsíce. Po přistání na jeho odvrácené straně by mohla už v příštím roce odstartovat další mise, která by měla z neprozkoumané strany Měsíce přivézt vzorky hornin.
Podle plánů Pekingu by do roku 2030 měl na povrchu Měsíce přistát první Číňan. V delší perspektivě Čína plánuje i misi k Marsu.
Čínský vesmírný program je momentálně třetí nejnákladnější na světě. Nejlidnatější země světa na něj ročně vydá v přepočtu 112 miliard korun, přičemž vyšší částky utratí pouze USA (820 miliard korun) a Evropská vesmírná agentura ESA (130 miliard korun). Rusko je s rozpočtem 73 miliard korun na čtvrtém místě.
Spojené státy mezi lety 1969 a 1972 vyslaly na povrch přirozené zemské družice 12 astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později čínská Čchang-e 3.